Vážení kolegové,
včera zemřel náš úžasný kolega, vědec, jedna z nejvýznamnějších postav libereckého akademického života. Legenda kybernetiky s celosvětovým ohlasem, neskutečně lidský člověk. Bylo mu 87 let, ale stále pracoval, publikoval ... je nám to moc líto, že už s námi není.
Klára Císařová
Kdo byl profesor Hanuš? Především odborník v oboru automatického řízení, uznávaný díky průkopnické práci v oblasti aplikací řídicích systémů v průmyslu, zejména v energetice nejen u nás, ale i v zahraničí. Byl také vynikající pedagog a zakladatel katedry a studijního oboru Automatizované systémy řízení na Vysoké škole strojní a textilní, kde aktivně působil od roku 1967. Vychoval desítky odborníků a vědeckých pracovníků. V neposlední řadě to byl také skromný a přátelský člověk.
Profesor Hanuš se narodil 30. července 1921 v Praze. Vyučil se strojním zámečníkem a po vyučení studoval na Vyšší průmyslové škole na Smíchově abiturientský kurs strojnický. Na vysokou školu se mohl přihlásit až po válce: v letech 1945 -1947 vystudoval Strojní fakultu ČVUT (obor konstrukce parních turbín). Svou kandidátskou disertační práci „Regulační vlastnosti výměníku tepla“ v oboru technická kybernetika obhájil v ÚTIA ČSAV v Praze v roce 1959, titul doktor věd v témž oboru získal také v ÚTIA v roce 1981 obhájením práce „Řídicí algoritmy pro číslicový počítač“. V letech 1942-1956 také pracoval v ČKD Praha v konstrukci parních turbín a turbokompresorů, kde se zabýval zejména vývojem automatické regulace a od roku 1956 do roku 1967 byl ve Výzkumném ústavu automatizačních prostředků ZPA Praha. V letech 1968 až 1971 pracoval v EGÚ Praha na problematice číslicového řízení elektrárenských bloků a jeho provozním ověřování.
Jeho odborná činnost byla zaměřena na analýzu a syntézu spojitých i diskrétních regulačních obvodů. Specializoval se na identifikaci zejména složitých tepelnětechnických soustav, jejich matematicko-fyzikální analýzu a modelování na analogových a číslicových počítačích. Stal se uznávanou autoritou v oblasti aplikací řídicích algoritmů (zvláště číslicových) a jejich ověřování v energetických provozech. Vytvořil některé původní originální metody a principy návrhu optimalizace regulačních obvodů a je autorem mnoha patentů. Bohatá je i jeho publikační činnost .
Svou pedagogickou činnost začal v roce 1956 externími přednáškami automatizace a automatizační techniky na SF ČVUT a na ministerstvu chemického průmyslu v Praze. Od roku 1959 přednášel i na VŠST v Liberci, kde od roku 1967 působil jako stálý profesor. Vedl desítky diplomových i disertačních prací. Je autorem nebo spoluautorem řady skript, učebnic a knižních publikací.
Na vysoké škole zastával významné akademické a pedagogické funkce. Do včerejšího dne byl členem vědecké rady Technické univerzity v Liberci a Fakulty mechatroniky a mezioborových inženýrských studií
Se zesnulým se rozloučíme ve čtvrtek dne 30. října 2008 ve 14.00 hodin ve velké obřadní síni krematoria v Praze - Strašnicích.
Čest jeho památce
J. Kočárková
