Výstava Pravda vítězí. Československo 1918–1992 přibližuje přelomové momenty v dějinách samostatného státu a mimo jiné ukazuje, že kromě krásných chvil zažil stát, v němž žilo mnoho národností, i časy horší.
Výstavu uspořádaly společně Národní archiv v Praze, Historický ústav Akademie věd ČR (HU AV) a katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. V roce 100. výročí od založení Československa byla výstava k vidění v Praze, nyní doputovala i do sídla naší univerzity.
Jak v úvodu dnešní vernisáže připomněl Jaroslav Pažout, vedoucí katedry historie FP TUL, který se na výstavě autorsky podílel, žilo v Československu od jeho vzniku mnoho národností a ne všichni obyvatelé žili ve společném státě spokojené životy v harmonii s ostatními. Takovým momentem byl například už vznik samostatného státu, kdy ještě na podzim roku 1918 bylo v Československu vyhlášeno několik provincií, které usilovaly o odtržení od mladého státu.
„Liberec byl hlavním městem největší a nejvýznamnější z těchto provincií, provincie Deutschböhmen. Existenci Německých Čech ukončil až v prosinci roku 1918 příchod jednotek právě se rodící československé armády, která území obsadila,“ řekl k tomu David Hubený z Národního archivu (NA), který je dalším spoluautorem výstavy.
A Jaroslav Pažout připomněl také závěr existence samostatného státu, který dodnes i mezi odbornou veřejností vyvolává diskuzi:
„Je to možná jenom můj pocit, ale zatím jsem se nesetkal s žádným Čechem, který by oslavoval 1. ledna jako vznik státu, zato 28. říjen je ve společnosti všeobecně uznávané a vzpomínané datum. Když se o tom bavím s kolegy ze zahraničí, diví se, že spíše vzpomínáme na vznik státního útvaru, který už zanikl. Vypovídá to o tom, že vazba na společný stát Československo je v naší době stále citelná.“
Součástí výstavy Pravda vítězí. Československo 1918–1992 jsou také webové stránky, které nabízejí jako doprovodný materiál řadu dobových dokumentů. Nahlédněte zde.
Výstavu kromě Jaroslava Pažouta a Davida Hubeného připravovali Zdeňka Kokošková z (NA) a Zlatica Zudová-Lešková a Jan Němeček (z HU AV). Ve foyer budovy G před univerzitní aulou ji můžete zhlédnout do 11. dubna 2019.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Studenti připomněli památku 17. listopadu svobodomyslným jazzem
Koncert k připomínce událostí 17. listopadu odehrálo v univerzitní aule symbolicky studentské trio hudebníků z Katedry jazzové tvorby Akademie múzických umění v Praze. Před blížícím se Dnem boje za svobodu a demokracii a Mezinárodním dnem...
Příběhy vůle, olympionici i příklady hodné následování. Hostili jsme galavečer festivalu SPORTFILM
Aula Technické univerzity v Liberci se stala dějištěm slavnostního galavečera 26. ročníku Mezinárodního festivalu sportovních filmů SPORTFILM. Přinesl 373 snímky, které zápolily v pěti kategoriích. Hlavní cenu festivalu získal belgický snímek...
Rok 2024 je Rokem Karla Hubáčka. Kraj, město, univerzita, galerie, muzeum a další chystají ke 100. výročí architektova narození řadu akcí
Docent Karel Hubáček, jediný český nositel světové Perretovy ceny, by se 23. února 2024 dožil 100 let. Liberecký kraj, město Liberec, Technická univerzita v Liberci, Paměť národa, Severočeské muzeum v Liberci a další instituce neformálně vyhlašují...