úterý 25. září 2018   |   O nás   |   RSS   |   Mapa stránek   |   Přihlásit se   |   Kontakt
Úvod > Rubriky > Sport > O víkendu medaili pro mistra republiky a v úterý na zkoušku

O víkendu medaili pro mistra republiky a v úterý na zkoušku

_MG_4374 - kopie.JPG
Rychlý M. M. v akci.

ROZHOVOR. Milan Myšík, vítěz ankety O nejlepšího sportovce TUL roku 2017, si o uplynulém víkendu zajel na trati v Sušici pro titul mistra České republiky v disciplíně enduro na horských kolech. Hned v úterý slavil další velký úspěch, složil poslední zkoušku svého studia rekreologie.

Odpovídá vítězství v mistrovském závodě průběhu sezóny?

Nebylo to vůbec jednoznačné. Na závodech se mi příliš nedařilo, mé výsledky zdaleka neodpovídaly tréninkům, které jsem podstupoval v zimní přípravě. V polovině sezóny jsem se proto rozhodl obnovit spolupráci s mentálním trenérem Mirkem Nečasem a velké rozhodnutí bylo přejít z velikosti kola M na velikost S. Sponzor, který mi kola dodává, mi vyšel vstříc, do dvou týdnů mi přišlo kolo speciální zásilkou z Holandska. Poprvé jsem na novém, menším kole seděl v sobotu při oficiálním tréninku na MČR. Byl jsem z toho dost rozpačitý, ale vyplatilo se. I přes problémy s bederním obratlem jsem se při závodě cítil konečně jako ryba ve vodě, i když jsem kvůli velké ranní bolesti musel mít v sobě sedm ibalginů. Bolest byla umrtvena a já se koncentroval pouze na svůj výkon. Příliš jsem neriskoval, protože jsem držel velmi dobré flow, a jako jediný jsem se dostal v celkovém čase pod 19 minut, což mi vyneslo můj doposud největší úspěch v disciplíně enduro MTB – titul mistra ČR.

Oslavy jste ale musel utnout brzy…

Ano, na oslavy nebyl čas vůbec, protože dva dny po MČR, teď v úterý jsem měl poslední možný termín zápočtu a zkoušky z předmětu fyziologie tělesných cvičení, který patří k nejtěžším v mém studijním oboru. I proto jsem ho tak odkládal. Posledních čtrnáct dnů před závodem jsem na kole seděl zcela minimálně, právě kvůli té zkoušce, která měla přednost. Zkoušku jsem s odřenýma ušima udělal a posbíral tak potřebných 180 kreditů k uzavření studia. Státní závěrečná zkouška mě čeká v lednu 2019. Teď se konečně mohu plně koncentrovat na závody s čistou hlavou. Mám ohromnou radost, že se podařilo obojí, je to pro mě takové dvojité mistrovství.

Přibližte nám cyklistickou disciplínu enduro. Kdy se tento sport zrodil a jak vypadá závod?

Enduro je stále hodně mladá disciplína, letos se v Česku jede teprve pátý ročník. Závod tvoří čtyři až osm rychlostních zkoušek (RZ). Na každou RZ máme jen jednu tréninkovou jízdu. Závodníci jezdí po jednom v intervalu 30 sekund a vyhrává ten, kdo má nejlepší čas v součtu všech RZ. Jede se většinou z kopce, ale 10–20 % každé RZ je taky šlapání, kde se člověk vydá do maxima. Na přesuny mezi jednotlivými RZ jsou dané časové limity. Celý závod i s přesuny zabere čtyři až osm hodin, a když je to dvoudenní závod, tak až dvanáct.

Kolik jezdí v ČR závodníků a kolik z nich se endurem živí tak jako vy?

Enduro si rychle získává velkou popularitu mezi cyklisty i diváky. Začínalo nás asi 70, dnes je na velkých závodech i 400–500 lidí. Když dojedu do 50. místa na svěťáku, jsem spokojený a má to dobrou odezvu i u sponzorů. Profesionálně v nějakém týmu a pod sponzorskou smlouvou jezdí v Česku tak tři, maximálně pět závodníků endura.

Galerie

Jak se vám zatím dařilo skloubit školu a kolo, máte individuální studijní plán?

Jde to těžce. Přes rok pracuju hlavně na vytrvalosti, což znamená, že musím týdně najet velké objemy kilometrů, abych pak vydržel těch osm hodin závodu. Trávím tak šest hodin denně na kole, pak musím věnovat nějaký čas masážím, regeneraci, posilovně atd. I proto jsem si vybral obor rekreologie, vyučující to chápou a vycházejí mi maximálně vstříc. U individuálního studijního plánu musíte splnit 50 % docházky, a to bych nezvládal. Proto mi vyhovuje, že s profesory dohodneme individuálně termín zkoušky, na který přijdu naučený.

V lednu příštího roku byste se měl stát bakalářem, o dalším studiu neuvažujete?

Ne, budu mít dost. Poznal jsem během studia skvělé lidi, ať už mezi spolužáky, tak mezi učiteli, nasbíral jsem spoustu zážitků, které vás jinde než při studiu nepotkají, a tím pro mě tahle etapa života skončí.

Jakou vlastnost nebo dovednost především musí mít endurový závodník?

Je to především trpělivost. Je potřeba během závodu, který trvá dlouho, udržet hlavu v klidném stavu. Závod je nejlepší jet tak na 90 % toho, co byste mohl jet. Když v závodě jedete na hraně svých možností, uděláte chybu, pak další, začnou se kupit, ztrácíte flow a celá rychlostní zkouška tím může být ztracena. Proto je potřeba se hlídat.

Čekal jsem, že zmíníte sílu nebo rychlost. Jak rychle se můžete z kopce při závodě řítit?

Protože nemůžete jet na 100 %, dosahujeme při sjezdu v rychlých pasážích tak 50 km/h. Například loni se jel závod Japan Downhilll ve Špindlerově Mlýně na sjezdovce a tam to pustíte, co to jde. Jeli jsme tam i 100 km/h na deseti centimetrech vody. To už pořádně sviští a člověk si říká, že buď vyhraje, nebo ho odvezou. Je to adrenalin a ten mě baví.

Vy asi strach nemáte, má ho někdo za vás? Snaží se vás někdo od tohoto adrenalinového sportu odradit?

Jezdím závody od pěti let, takže všichni z mého blízkého okolí už jsou zvyklí. Nejčastěji to slýchávám od prarodičů. Jejich rady ale jedním uchem poslouchám a druhým jdou ven. U rodičů, rodiny a přítelkyně mám maximální podporu. Vědí, že úrazy a zranění k tomu patří, a jsou si vědomi, že mě to dělá šťastným, a to je pro ně hlavní.

Jaké trasy v okolí Liberce byste doporučil?

Pro ty, kteří mají horské kolo, a chtěli by si jízdu na něm zpestřit pěkným sjezdem, můžu vřele doporučit Singltrek v Novém Městě pod Smrkem. Vyrazit tam může i rodina s dětmi. Výborný je Bike park na Ještědu, ale tam už potřebujete mít výbavu, to znamená především kolo s odpruženými zdvihy na obou kolech, dobrou helmu a doporučil bych i chránič páteře. Dobré traily jsou i v Jizerských horách, kde ale stále narážíme na to, že je to chráněná krajinná oblast a jezdit se tam v podstatě nesmí. Bohužel to tady zatím není tak jako například v sousedním Rakousku nebo západních zemích, kde jsou i v CHKO a národních parcích vymezeny dobré tratě pro kola, protože si umí spočítat, že cyklisti přinesou do regionu peníze a příroda si s tím poradí. Bohužel u nás je to naruby.

Děláte i jiný sport nebo máte jiné zájmy kromě endura?

V zimě mě baví běžky, ale ty také jezdím jako zimní trénink na enduro. Líbí se mi skialpy a chtěl bych se jim jednou věnovat víc. Ale teď mám volného času opravdu málo. A když je, tak ho věnuju manažerství sebe samotného. Potřebuju kromě tréninků, přípravy a závodění řešit maily a telefony se sponzory a partnery. To mi zabere v průměru dvě hodiny denně a už bych na to potřeboval někoho, kdo mi to bude obstarávat, včetně sociálních sítí.

Děkuji za rozhovor a gratuluji k oběma úspěchům.

Milan Myšík
(*1993, Benešov nad Ploučnicí)
Začínal s bikrosem a fourcrossem, kde dosáhl několika mistrovských titulů, od sezóny 2014 jezdí na horském kole disciplínu enduro. Nyní ve stáji Cannondale Kur Sport, která patří jeho otci. Loni byl 4. na závodě Cardrona na Novém Zélandu, 3. ve středoevropské sérii endura a 2. na MČR, byl také druhým nejlepším českým jezdcem ve Světovém poháru a získal první místo v závodě Marosana End of the Season – Japan Downhill ve Špindlerově Mlýně. Je čerstvým mistrem republiky v enduro MTB. Studuje obor rekreologie na FP TUL.

 

Radek Pirkl

Další články v rubrice

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
 
 
 
 
 
TUL
www.facebook.com/TUL.cz
www.youtube.com/user/TULiberec
T-intra
Český rozhlas sever

Stránky T-UNI vznikly za podpory projektu Copernic, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0059, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

ESF - Investice do vzdělání