pátek 22. listopad 2019   |   O nás   |   RSS   |   Mapa stránek   |   Přihlásit se   |   Kontakt
Úvod > Rubriky > Události > Když dron spadne ze sta metrů, váží při dopadu asi jako lednička. Proto naši studenti vyvinuli padák pro drony

Když dron spadne ze sta metrů, váží při dopadu asi jako lednička. Proto naši studenti vyvinuli padák pro drony

IMG_20190603_144701_BURST5_ - kopie.jpg
Bezpečí především. Dron s padákem od iMK system nad Libercem. Foto: Martin Klesal

Pády z velkých výšek jsou zničující pro stroj a mohou být i pro někoho na zemi. Dva studenti fakulty strojní, František Manlig (25) a Martin Klesal (22), proto se svou firmou iMK system vyrábějí padáky pro drony. Se svým nápadem, který čeká na schválení na patentovém úřadu, vyhráli na sklonku minulého roku soutěž o Nejlepší start-up TUL a mají s ním velké plány.

Na začátku nebyl kalkul ani byznys plán. Martin je nadšenec do dronů a potřeba vybavit svou multikoptéru padákem přišla přirozeně. Fyzika předkládá pádný argument v zákonu o zrychlení. „Když se dron o váze kilo a půl zřítí z výšky sta metrů, váží při dopadu asi jako lednička. Spolehlivě ho to zničí a určitě to může napáchat velké škody někomu dalšímu, případně i ohrozit životy lidí,“ shrnuje fyzikální zákon do populárně-naučné verze Martin Klesal, který dokončuje druhý ročník na Fakultě strojní TUL.

Zatím není znám případ, kdy by pád dronu někoho připravil o život, ale před nedávnem například v Brně padající dron prorazil sklo automobilu.

Legislativa napříč světem pokulhává a dronům ve vzdušném prostoru se zatím příliš nevěnuje. Například u nás existuje jen „Doplněk X“ Úřadu pro civilní letectví, který stručně doporučuje, jak létat s drony pro komerční použití. Ale říká také, že když svůj dron budete považovat za model a provozovat ho jen jako koníček, můžete s ním dělat skoro všechno.

„Počty dronů rapidně vzrůstají, pořizují si je různí lidé stejně jako auta nebo zbraně, takže je jen otázka času, kdy se něco přihodí,“ konstatuje druhý člen start-upového týmu iMK system František Manlig, který letos v květnu dokončil inženýrské studium Výrobních systémů na naší fakultě strojní.

Padák pro drony se ukazuje jako dobré a zatím jediné řešení pro případ pádu dronu. K tomuto závěru došel i Martin a jal se vyhledat padák pro svůj dron na internetu. Ale nejlevnější, který našel, stál více jak dvojnásobek jeho stroje. Přišlo mu to přemrštěné a oslovil kamaráda z liberecké průmyslovky a pak i z fakulty Františka. Ten už se v tu dobu intenzivně zabýval 3D tiskem.

Padák začali vyvíjet na jaře roku 2017 a šli na to pomocí 3D tiskárny. První verzi padáku měli hotovou asi za tři týdny, inspirovali se hodně různými návody a konstrukčními schématy z internetu. Vůbec to nefungovalo, padák se tehdy při aktivaci nedostal ze svého boxu.

„Až asi u osmého nebo devátého prototypu padáku jsme byli spokojení. Zdálo se to na začátku jednoduché, ale jak jsme do toho pronikali, naráželi jsme neustále na překážky,“ shrnuje příběh asi půlročního vývoje Martin Klesal.

Galerie

Znalce na první pohled zaujme třeba tvar padáku, většinou se používá kruhový obrys, který se složitě sešívá z mnoha pruhů látky. „Jak má vypadat padáková plachta, řeší neskutečná řada patentů. My jsme zkusili jednoduše vzít čtverec látky. A ono to pro naše účely fungovalo velmi podobně jako složitě sešívané padáky a ještě jsme tím snížili odpad na nulu,“ říká František.

Made in Czech

Výsledkem jejich úsilí je padák, který na trhu nemá konkurenci. Váží 135 gramů a jeho box se tiskne kompletně na 3D tiskárně, jeho méně namáhané části z bioplastu PLA, což je upravený kukuřičný škrob. Mechanické vlastnosti materiálu dostali na optimum díky finální povrchové úpravě.

„Chtěli jsme navrhnout padák lehký, opakovaně použitelný, konstrukčně i uživatelsky jednoduchý a pro co nejširší okruh dronů,“ shrnuje původní vizi a nyní už splněný cíl František Manlig. Takové požadavky žádný jiný na trhu nabízený padák nesplňuje.

Padáky jsou těžké, takže je mohou „obléknout“ jen větší a těžší drony, kdežto „hobbíci“ si často pořizují drony menší, které neunesou příliš gramů navíc. Dosud vyráběné systémy vyhození padáku také často využívají sifonové bombičky nebo pyropatrony, které se musejí dokupovat. Padáky se vyrábějí v Asii z neekologických materiálů, jejich konstrukce je zbytečně složitá a těžká a elektronika často náchylná.

Materiál i výroba padáku z libereckého start-upu jsou komplet Made in Czech. A důležitá je i výsledná cena – iMK system nabízejí své padáky za necelé 4.000 korun.

S padákem se už jako firma iMK system, kterou založili po podání patentové přihlášky v létě roku 2018, přihlásili také do soutěže o Nejlepší start-up TUL 2018, kterou vyhráli. Získali za to 100.000 korun. „Peníze jsme použili hlavně jako kompenzaci nákladů, které nám v souvislosti s vývojem padáku už vznikly. Ale asi důležitější než peníze byla zpětná vazba od odborníků z byznysu, se kterými jsme během soutěže svůj projekt mohli konzultovat. Bylo to pro nás cenné potvrzení toho, že s tím nápadem nejsme úplně mimo a že máme šanci uspět,“ říká František k soutěži, kterou už pátým rokem organizuje iniciativa Student Business Club při Ekonomické fakultě TUL. Jejím cílem je podpořit start-upy a podnikatelského ducha na naší univerzitě.

iMK system zatím nabízejí na svých webových stránkách jeden typ padáku pro široký okruh dronů, které mají elektroniku přístupnou pro instalaci padáku. Padák může vystřelit přes ovladač pilot, ale před dotažením je i autonomní padák.

„Vyvinuli jsme také padák, který sám vyhodnotí, že se dostal do pádu, a aktivuje se bez pokynu z dronu. V těchto dnech hledáme firmu, která by nám dodávala navrženou elektroniku,“ říká k plánům do nejbližší budoucnosti Martin Klesal a doplňuje: „Až dojde na legislativní regulaci provozu dronů, bude o padáky zájem a je dost možné, že pro určitou kategorii dronů budou i povinné. Děláme všechno proto, abychom byli na tento moment dobře připraveni.“

Radek Pirkl

Text můžete číst také v tištěném T-UNI 360, v posledním červnovém čísle. V PDF verzi také zde. Str. 15.

Další články v rubrice

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
milan.hokr | 14. 08. 2019

Neměli bychom v prostředí univerzity i u "populárně-naučných" prohlášeních dbát na přiměřenou preciznost? Srovnání "při dopadu váží jako" podle mě nic nesděluje, hmotnost jako veličina se nemění, jde-li o dynamický efekt (hybnost, energie), mělo by se srovnávat také s ledničkou v dynamickém stavu, tedy např. pádem z 1m nebo 10cm, nebo jde-li o působící sílu, zase záleží jaké bude zrychlení podle místa a typu dopadu.

Tuni360v15-www
 
 
 
 
 
TUL
www.facebook.com/TUL.cz
www.youtube.com/user/TULiberec
Universitas
Český rozhlas sever

Stránky T-UNI vznikly za podpory projektu Copernic, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0059, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

ESF - Investice do vzdělání