Na konferenci Vysokoškolské studium bez bariér, pořádanou Akademickou poradnou a centrem podpory naší univerzity, přijelo téměř 120 účastníků z celé republiky i ze zahraničí.
Již devátý ročník konference Vysokoškolské studium bez bariér, nad kterou převzal záštitu rektor TUL Zdeněk Kůs, se konal ve dnech 25. a 26. září na půdě naší univerzity a setkali se na ní odborníci z pracovišť na českých, slovenských a polských univerzitách, která se zabývají zpřístupněním studia studentům se specifickými potřebami a poradenstvím.
Jiné tak velké plénum odborníků s podobně zaměřeným tématem a s nepřetržitou každoroční návazností v České republice neexistuje. Výjimečné je i tím, že se specializuje pouze na problematiku studia.
„Předností liberecké konference je také, to že se zde setkávají odborníci z univerzitních poraden s lidmi, kteří pracují v dalších organizacích zaměřených na lidi s handicapem. Teoretická diskuze proto často zabíhá do témat praktických zkušeností a reálných situací,“ říká Iveta Pospíšilová z Akademické poradny a centra podpory TUL.
Příspěvek na konferenci měli proto také zástupci organizace Spektra, kteří také předvedli kompenzační pomůcky, Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel či České komory tlumočníků znakového jazyka. Není výjimkou, že konference se, tak jako letos, účastní a do diskuze se zapojí také nevidomí, neslyšící či lidé na vozíku.
„Jsem původem strojař a zdálo by se, že s tématem nemám nic moc společného, ale ve své pedagogické praxi jsem už také učil studenty s postižením. Je to téma, které se týká každého pedagoga a zaměstnance na našich univerzitách,“ zahájil konferenci prorektor Pavel Němeček.
„Zažil jsem éru, kdy lidé s postižením byli ze společnosti vyobcováni do ústavů, a jsem rád, že jsem se dožil toho, že jsou dnes začleňováni do společnosti a mohou díky úsilí mnohých zde přítomných také studovat na vysoké škole,“ pokračoval Pavel Němeček.
Pořádající Akademická poradna a centrum podpory při Technické univerzitě v Liberci funguje od počátku 90. let a byla jednou z prvních univerzitních pracovišť tohoto druhu u nás.
V několika posledních letech Poradna vynaložila přes 33 milionů korun z rozvojových projektů ministerstva školství především na investice a bezbariérové úpravy. Za období 2012 až 2014 vyúčtuje dalších téměř 26 milionů z evropských dotací, které pokryjí náklady především na inovaci kurzů a studijních materiálů, na úpravu a zpracování streamovaných
přednášek, rozšíření poradenských služeb nebo například na školení pro zaměstnance univerzity.
Poradna zajišťuje také speciálně-pedagogickou diagnostiku, zaměstnává studijní asistenty, zařizuje učebny pro studenty se speciálními potřebami, nakupuje pro ně kompenzační pomůcky a zařizuje bezbariérové ubytování. Dokáže pomoci také studentům se socio-ekonomickým znevýhodněním – třeba tím, že jim na dobu studia poskytne notebooky.
Služby Poradny v tomto akademickém roce využívá 30 studentů se speciálními vzdělávacími potřebami ze všech fakult.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Jak šikovně zapojit umělou inteligenci do výuky? Odpovědi bude hledat konference AI do škol
Své nápady, rady a tipy představí přední odborníci na tuto oblast Václav Maněna, Jan Berki a Pavel Kopřiva. Hovořit se bude především o tom, jak zapojit umělou inteligenci do výuky nebo o dostupné finanční podpoře pro oblast AI. Řečníci se podělí...
TUL se na tři dny stala centrem evropského vzdělávání seniorů
Technická univerzita v Liberci hostila poprvé setkání členů evropských institucí, jež se věnují vzdělávání seniorů. Zástupci organizace EFOS na TUL mimo jiné probírali připravovaný evropský projekt environmentálního vzdělávání, který by propojil...
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....