Naši záchranáři cvičili na ledu

Na ledu. Foto: Karolína Kunzová (FZS)

Na záchranu člověka, který se propadl na ledu, je potřeba tým lidí a alespoň dlouhé lano. V reálných podmínkách zamrzlé vodní plochy to začátkem března nacvičovali studenti-záchranáři z fakulty zdravotnických studií.

Kurz záchrany člověka, pod kterým se propadl led, organizovala Vodní záchranná služba Českého červeného kříze a Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje v samém úvodu letošního března na přírodním koupališti ve Sloupu v Čechách. Kurz nesl název Mimořádné události v urgentní medicíně aneb Praktická záchrana na zmrzlých vodních plochách a kromě studentů se ho zúčastnili členové městské policie, Armády České republiky, hasičského sboru a dalších záchranných složek.

Během teoretické části se účastníci seznámili s možnostmi záchrany člověka z ledu, s technickým vybavením, které se používá, jako jsou lana, suché obleky či různé podložky pro rozložení váhy záchranáře na ledu a vyproštění člověka. Každý ze tří dnů školení byl také prostor pro praktický nácvik v ledu.

Led je v tomto období takový, jaký bývá v reálných situacích: místy tenký, nestabilní a s velkým rizikem lámání a propadání. A 13 našich studentů z druhého ročníku oboru Zdravotnický záchranář zakusilo jeho záludnosti se vším všudy.

„Zkoušeli jsme záchranu také bez suchých obleků, které udrží člověka mimo kontakt s ledovou vodou. Při jedné simulované záchraně jsem se propadl už v polovině cesty k figurantovi. To se mi ještě podařilo vyšvihnout se zpátky na led. Nasáklé věci mě ale silně táhly dolu a stěžovaly pohyb, i když jsme měli záchranné vesty,“ říká Martin Nedomanský, student druhého ročníku oboru Zdravotnický záchranář, a pokračuje: „Pak jsem se probořil ještě asi čtyři metry od tonoucího. To už byl led slabý, robíjel jsem ho rukama a dostal se až k figurantovi.“

Toho pak ovázal tzv. slingem, lanem s plovoucí částí, která tělo zachraňovaného nadnáší v podpaží, a s pomocí týmu na břehu pak tonoucího vytáhli na dlouhém laně z ledu. Záchrana nanečisto se zdařila. Voda měla kolem 2° C a na břehu byli všichni vyčerpaní.

„Během záchrany jsem nemyslel moc na ledovou vodu a chlad, člověku naskočí adrenalin a vidí jen cíl: vytáhnout člověka, který je v té ledové vodě podstatně déle než záchranář. Vše ale musí proběhnout rychle. Při delším pobytu v ledové vodě hrozí hypotermie druhého stupně a to už člověk může ztratit vědomí,“ uzavírá Martin.

On a jeho spolužáci si pod vedením zkušených záchranářů vyzkoušeli v reálných podmínkách to, co na ně jednou možná čeká v práci. To je také ryzím smyslem praxí a praktických nácviků. Budoucí záchranáři musí během studia absolvovat rozsáhlou praxi.

„Studenti studijního oboru Zdravotnický záchranář vykonávají odbornou praxi na standardních odděleních, JIP, ARO, urgentním příjmu, zdravotnické záchranné službě, ale také praxi zaměřenou na vodní záchrannou službu. Mimo to pro ně připravujeme podobná školení a praktické nácviky, jako bylo cvičení záchrany na ledu,“ říká Martin Krause z Ústavu ošetřovatelství a neodkladné péče FZS TUL a dodává, že studenty čekají praktická cvičení ještě s dalšími složkami integrovaného záchranného systému.

Bakalářské studium oboru Zdravotnický záchranář poskytuje naše univerzita na fakultě zdravotnických studií od září roku 2015. Martin Nedomanský si obor vybral jako přirozené pokračování Střední zdravotnické školy v Liberci. Nechtěl pokračovat studiem oboru Všeobecná sestra, lákalo a láká ho více adrenalinu, pobyt na čerstvém vzduchu a akce, a tak s přihláškou na tehdy právě otevřený obor na liberecké univerzitě neváhal.

„Už během vysokoškolské praxe mi na některých pracovištích nabízeli stálé místo. Obor má dobrou odezvu a bude o nás zájem, o uplatnění se nebojím,“ říká Martin.

Radek Pirkl

Možná Vás bude zajímat

Reportáž o cvičení na ledu regionální televize RTM, čas: 6:38