neděle 22. červenec 2018   |   O nás   |   RSS   |   Mapa stránek   |   Přihlásit se   |   Kontakt
Úvod > Rubriky > Události > Vznik Československa byl příběhem protichůdných sil

Vznik Československa byl příběhem protichůdných sil

Jan Rychlík.JPG
Jan Rychlík odmítá českou ukřivděnost v rakouské otázce.

Rok 1918 byl rokem, kdy ve střední a jihovýchodní Evropě vznikaly samostatné státy, které ve svých hranicích uzavřely často velmi početné národnostní menšiny. O tomto tématu pojednávala dvoudenní konference, kterou pořádaly katedra historie FP TUL a Státní oblastní archiv v Litoměřicích.

Konferenci včera zahájil úvodním příspěvkem Jan Rychlík z pořádající katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické a z ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jeho tématem byl rozpad Rakouska-Uherska.

Ve svém příspěvku překročil „český“ úhel pohledu a nabídl interpretaci situace na konci Velké války z pohledu všech národů začleněných v Předlitavsku.

„Často se dopouštíme metodologické chyby, když říkáme, že Rakousko-Uhersko odmítlo vyhovět oprávněným národním požadavkům, myslíme přitom především na požadavky české. Ale proč by mělo? V Předlitavsku bylo devět národů a požadavky jednoho národa šly často na úkor národa jiného,“ řekl včera profesor Rychlík, který o tématu zániku Rakouska-Uherska dokončil v nedávné době monografii.

Rozpad Rakouska-Uherska byl nutnou podmínkou pro vznik samostatného státu Československo a dalších států. „Tyto státy označovaly samy sebe za národní. To Rakousko-Uhersko nikdy nedělalo,“ naznačil v závěru svého příspěvku Jan Rychlík problémy národnostních menšin, které se na územích nově vzniklých států rozhořely současně s jejich vyhlášením. Šlo například o Ukrajince ve východní Haliči, která později připadla Polsku, o Němce v severní Itálii, ale i o Němce v českém pohraničí. Krátce po vyhlášení nezávislosti Československa byla v jeho hranicích vyhlášena provincie Deutschböhmen.

Vznik této provincie byl tématem druhého včerejšího příspěvku, který přednesl profesor Robert Kvaček z naší katedry historie, a také druhým nosným tématem celé konference.

Na tu přijelo se svým příspěvkem asi 15 historiků z kateder historie, archivů a muzeí. Mezi nimi i zahraniční host Helmut Demattio z bavorského hlavního státního archivu.

Konference se konala příznačně v univerzitní budově P v Komenského ulici, v níž byla v roce 1935 ve dnech 27. a 28. října otevřena Česká obecná a měšťanská škola. Otevření budovy bylo velkou manifestací českého vlastenectví v tehdy  převážně německém městě Reichenberg.

Tuto okolnost připomněl vedoucí katedry historie Jaroslav Pažout, který spolu s rektorem TUL Miroslavem Brzezinou a ředitelem Státního oblastního archivu v Litoměřicích Vítězslavem Liscem konferenci zahajoval.

Radek Pirkl

Galerie
20.07. 2018

DNES od 14.00 v aule – spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí

Další články v rubrice

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
Červenec 2018
Po Út St Čt So Ne
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31
 
 
 
 
 
TUL
www.facebook.com/TUL.cz
www.youtube.com/user/TULiberec
T-intra
Český rozhlas sever

Stránky T-UNI vznikly za podpory projektu Copernic, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0059, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

ESF - Investice do vzdělání