Těžba je nutné zlo, vědci se snaží zmírnit její dopady

Ondřej Nol ukazuje složité vrstvení Žitavské pánve.jpg
Ondřej Nol ukazuje složité vrstvení Žitavské pánve

Podle statistických průzkumů naše společnost těžbu surovin považuje za špatnou. „Lidé se bojí prašnosti, hluku, zvýšené dopravy, kontaminace vody a devastace krajiny. Nelze popřít negativa těžby surovin, ale má i svoje pozitiva. Těžba je nutné zlo, protože bez ní by se naše civilizace nemohla dále rozvíjet. Musíme proto společně hledat možnosti zmírnění jejího dopadu na životní prostředí,“ řekl ve své přednášce na téma Životní prostředí a těžba surovin Jakub Nedvěd ze společnosti GET, s.r.o.

 

Projekt podporuje Evropská une

 

Přednáška byla jedním z bodů programu workshopu „Environmentální dopady důlní činnosti“, kterou v rámci tříletého „Mezinárodního vzdělávacího projektu - udržitelné a efektivní využívání zdrojů“ (číslo projektu  100246598) pořádali členové Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na naší univerzitě ve středu 20. června 2018. Projekt podporuje Evropská unie z Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020.

Podle Nedvěda již dnes není snaha dopady těžby „ututlávat“. Proto je úkolem mezinárodních vědeckých týmů objektivně posuzovat dopady těžby a hledat vhodná řešení. Přesto, že přeshraniční spolupráce nutí překonávat překážky rozdílných legislativ i praktických zkušeností.   „Leccos se daří, třeba těžaři už nemohou ignorovat odborné posudky při výběru vodních zdrojů pro těžbu surovin, jsou oblasti, kde zájmy těžařských společností ustoupily odborným argumentům, zásoby surovin zůstaly nevytěžené a probíhá rekultivace,“ řekl Nedvěd, Dodal také že od roku 1993 nevznikl u nás žádný dobývací prostor a v dohledné době zřejmě nevznikne.

Zajímavé poznatky přinesl také Peter Horváth z Palivového kombinátu Ústí nad Labem. Ve své přednášce Vliv těžby uhlí na hydrogeologické poměry v centrální části severočeské hnědouhelné pánvi hovořil o nutnosti čerpání podzemních důlních vod, které jsou kontaminovány rtutí a karcinogenním fluorathenem. „To je problém i příhraničních oblastí. Máme tedy společný úkol: využití stařinové důlní vody jako užitkové. Můžeme využít i jejího tepleného potenciálu,“ řekl.  Velkou výzvou je podle něj omezení vysokého stupně mineralizace těchto vod, který je příčinou nízké životnosti použitých technologií, ale také hrozbou pro životní prostředí.

Jak ukázal středeční workshop, mají čeští i němečtí vědci řadu společných témat hodných řešení. Je to například zkoumání hydrochemických procesů v důlních oblastech a vytváření jejich koncepčních modelů. Vladimír Ekert z podniku Diamo, připomněl trvající problém sanace prostoru Ralsko od dopadů chemické těžby uranu. Ondřej Nol z firmy Aquatest, a. s. informoval  přítomné, že pravidelná  měření ukazují, že vlivem těžby v polském dole Turów klesá hladina podzemní vody v posledních letech o 20 až 60 metrů. „Je to typický problém Žitavské pánve, která zasahuje do území Německa, Polska a Česka, kde je struktura vrstev velmi složitá a my vlastně nejsme zatím schopni stoprocentně říci, kudy nám ta voda utíká,“ řekl Nol.

A jeho slova potvrdil i Uwe Bartholomäus z Hochschule Zittau/Görlitz", který přítomné podrobně seznámil s  geologickou strukturou Žitavské pánve a s vlivem těžby uhlí v této oblasti.  Podle něj je nesmírně důležité, že se tímto problémem začali po roce 1989 vědci začali objektivně zabývat. V důsledku těžby vznikly v této oblasti hluboké jámy. Například 38 metrů hluboké jezero Kristýna v Hrádku nad Nisou, které nyní, jako další jezera v Německu, slouží k rekreaci. „Kdyby nedošlo k převratu, těžba by podle tehdejších plánů bezohledně pokračovala dál, historické jádro Žitavy by bylo obklopeno měsíční krajinou. Stejně jako v okolí Turówa, kde se ale stále těží a bude ještě nejméně deset let těžit dál,“ řekl Bartholomäus.  To podle něj přináší rizika sesuvů půdy na výsypkách a povodní. „Naším úkolem je stanovit optimální hladinu vody. Ale musí to být reálné a vědecky podložené. Ne takové „ideologické“ nápady, jako například vybudovat kanál z německých výsypek až do Nisy,“ řekl.

Aktivity projektu se zaměřují na  efektivní využití regionálních přírodních zdrojů, mapováním dopadů lidské činnosti, rekultivace postižených oblastí a ochrana životního prostředí. Nad těmito tématy se se pravidelně scházejí odborníci z Technické univerzity v Liberci se svými  tradičními partnery: Vysokou školou v Žitavě a Zhořelci (oblast vývoje technologií a výzkumu přírodních látek), Vysokou školou technickou a hospodářskou v Drážďanech (oblast geotechniky) a Univerzitou Karlovou (oblast aplikované geologie). „Zaměřujeme se na aktuální otázky v česko-německém pohraničí. Projevují se už výrazné synergické efekty při společném využívání přístrojového vybavení a při společném vědeckém bádaní,“ informoval vedoucí projektu za českou stranu Jan Šembera.

Lukáš Zedek z naší Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií připomněl, že jen vloni uspořádali  se svými projektovými partnery 17 projektových, vzdělávacích aktivit a letos ve své činnosti pokračují. „Kromě kurzů a workoshopů pořádáme také cvičení v terénu. Letos jsme společně navštívili Jizerské hory a v Německu jsme absolvovali exkurzi podél řeky Nisy, přes Mariánské údolí až do oblasti rekultivovaného lomu, dnes už rekreační oblasti u Berzdorfského jezera.“ informoval Zedek.

Akcí v rámci projektu se mohou zúčastnit studenti i akademičtí pracovníci. 

-red-

 

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce