Rodinu, která žila nadohled od univerzitního kampusu, odvezli nacisti transportem do Estonska. Z 1000 deportovaných přežilo 47, mezi nimi dcera Rosenbachových Anna. Rodinu brzy připomenou Stolpersteine, kameny zmizelých, na které studenti katedry historie uspořádali sbírku.
Advokát Jaroslav Rosenbach se svou ženou Blankou a třemi dětmi si nechali v dnešní Bendlově ulici, nedaleko parčíku za univerzitní budovou G, postavit vilu. Nežili tam dlouho, po připojení Sudet k Říši je nacisti jako Židy transportovali do Estonska a většinu hned zastřelili, přežila jen dcera Anna, které bylo na konci války 18 let.
Příběh liberecké rodiny Rosenbachových byl dlouho zapomenutý. Z archivů, dokumentů a rozhovorů s pamětníky jej rekonstruovali studenti katedry historie FP TUL.
„Na katedře jsme vytvořili projekt Studentské grantové soutěže, kterým si klademe za cíl vrátit do Liberce zapomenuté příběhy lidí. Studenti se této iniciativy zhostili s velkou vervou a dokázali rekonstruovat několik příběhů deportovaných židovských rodin. Rosenbachovi také díky dceři Anně, která přežila severské pracovní lágry, z nich působí nejsilněji,“ říká Kateřina Portmann z katedry historie, která se studenty jejich bádání konzultovala, a dodává: „Události druhé poloviny 30. a 40. let vyměnily v Liberci většinu obyvatelstva. Město má dodnes výrazné trhliny v paměti, které je potřeba zacelit. Pokud se Liberec a jeho obyvatelé vypořádají s minulostí, mají větší šanci pochopit přítomnost a chopit se správně výzev, které před nimi teprve stojí.“
I proto se studenti rozhodli prostřednictvím Židovské obce Liberec oslovit německého tvůrce Guntera Demniga, který před více jak dvaceti lety založil v Německu projekt Stolpersteine. Kameny zmizelých s údaji o jméně, místě narození a smrti vkládá do dlažby před místa, ve kterých vzpomínaní žili. Zprvu se jednalo o židovské oběti holokaustu, dnes stolpersteiny připomínají také oběti z řad Romů, homosexuálů či lidí s duševním onemocněním, kteří byli rovněž terčem teroru sociálního nacionalismu. Na chodnících Evropy dnes najdeme přes 60 tisíc kamenů zmizelých, instaluje je osobně Gunter Demnig.
V České republice už několik desítek "kamenů k zakopnutí" také máme, první instaloval Gunter Demnig v roce 2008 v pražském Josefově, dále je najdeme v Brně, Kolíně, Neratovicích, Teplicích či Olomouci.
„O stolpersteinech se dnes i mezi odbornou veřejností hovoří jako o největším decentralizovaném památníku holokaustu. Pokud se to studentům podaří, budou kameny, připomínající osud této rodiny, zasazeny na podzim u příležitosti výročí Křišťálové noci také v Liberci,“ uvádí historička Kateřina Portmann.
Studenti se sochařem Gunterem Demnigem domluvili, že 9. listopadu osadí v Bendlově ulici pět kamenů. Za každého člena rodiny Rosenbachů jeden. Potřebují za ně vyplatit 620 eur. Založili proto sbírku, se kterou chtějí v první řadě oslovit lidi na univerzitě.
„Rodina přeci jen žila v těsné blízkosti dnešního kampusu. Navíc si myslíme, že takový výrazný impuls k oživování vlastní minulosti by mohl přijít a zaznít právě z univerzitního prostředí,“ říká Ondřej Sladký, který je tím, kdo nitky válečného příběhu rodiny Rosenbachových dokázal najít a pospojovat.
„Není bez zajímavosti, že po deportaci Rosenbachových žila v jejich vile Anna Franková, první manželka K. H. Franka. Jmenovkyně Anna Rosenbachová, která zatím živořila v estonských pracovních lágrech, se do Liberce krátce vrátila, nenachází tu však nic, na co by mohla navázat, a brzy zamíří do Prahy a odtud do Izraele, kde nám její stopa v 70. letech mizí. Je možné, ale spíš málo pravděpodobné, že je stále naživu,“ dodává k příběhu liberecké rodiny student katedry historie Ondřej Sladký.
Anabázi Anny Rosenbachové, její rodiny a funkcionalistické vily, ve které před válkou žila, se budeme na T-UNI ještě věnovat.
Pokud chcete podpořit studentský projekt a přispět na kameny zmizelých pro rodinu advokáta Jaroslava Rosenbacha, máte možnost přes číslo účtu: 5453543/0300. Do zprávy pro příjemce uveďte „KZ18 Rosenbach“. Účet je ve správě Židovské obce Liberec, která se na sbírce s naší katedrou organizačně podílí. Přispět můžete i jinak, detaily najdete v informačním sumáři k projektu v obrazové příloze.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Unikátní atlas místních jmen i strojařské skriptum trhaly rekordy v počtu prodejů a stažení
Rekordní prodej zaznamenal jedinečný „Atlas libereckých živých jmen“ autorů Václava Lábuse a Daniela Vrbíka z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. V univerzitní prodejně nebo přes knihovní e-shop si publikaci jen během loňského...
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
Vyzrála nad špatnou pamětí a pokuty neplatí
S trochou nadsázky Natálie Picková přiznává, že čte všechno, co jí přijde pod ruku. Kromě časopisů a novin i letáky, pravidla nebo řády. Ale hlavně samozřejmě knihy. Ne nadarmo se tato milovnice potištěného papíru stala Čtenářkou roku 2024....
