Stanislav Motl, spisovatel a dokumentarista, který soustavně odhaluje nacistické zločiny a zločince stejně jako osudy jejich obětí, včera na semináři Česko-slovenské vztahy představil svůj dokument Čekání na smrt.
Dokumentární snímek vychází z jeho publikace „Svědek z cely smrti“, která mapuje osudy Bořivoje Bartoníčka. Jeho jméno málokomu něco říká, podle Stanislava Motla je to jeden ze zapomenutých hrdinů období protektorátu.
Bartoníček byl jako gymnazista spolu s dalšími za protektorátu zatčen za odbojovou činnost a odsouzen Lidovým soudem k trestu smrti gilotinou. V nacistických celách smrti ve věznici Berlín-Plötzensee a později v Brandenburgu strávil pět měsíců. Popravovalo se dvakrát týdně a nikdo z vězňů odsouzených na smrt netušil, kdy na ně přijde řada. Na Bořivoje Bartoníčka řada nepřišla. Dostal milost a dočkal se konce války. Jeho svědectví z cely smrti zaznamenal Stanislav Motl v knize a v půlhodinovém dokumentu. V té době byl posledním žijícím svědkem, který mohl popsat život na cele smrti. Bořivoj Bartoníček již nežije.
„Měl jsem to štěstí hovořit se třemi lidmi, kteří přežili nacistickou celu smrti. Je neuvěřitelné, jak stateční ti lidé byli. Vypovídali, že na smrt byli připraveni, netloukli hlavou o zeď, nedoprošovali se, byli hrdí až do konce,“ řekl po promítání svého snímku host Česko-slovenských vztahů Stanislav Motl.
Sám Bořivoj Bartoníček v knize Svědek z cely smrti i v dokumentu Čekání na smrt doplňuje: „Od počátku nám bylo jasné, co riskujeme. Bylo mi řečeno: Když tě dostanou, přijdeš o hlavu.[…] My jsme přesně věděli, do čeho jdeme,“ říká.
„Ale my jsme tohle všechno přece dělali pro svou vlast, pro svoji zemi. Byli jsme přesvědčení, že děláme hrdinský čin… Já netušil, že tohle všechno jednou skončí tak, že o pár desítek let později bude nějaký ředitel velké firmy brát miliónové roční prémie a ještě k tomu za nic…,“ dodává Bořivoj Bartoníček, jak zaznamenal ve svých dílech publicista Stanislav Motl.
Prezentace filmu Čekání na smrt se konala jako jedna z úvodních součástí již 28. ročníku semináře pro historiky, archiváře, učitele dějepisu a občanské výchovy Česko-slovenské vztahy, který ve dnech 22.–24. srpna pořádá katedra historie FP TUL, Vzdělávací nadace Jana Husa a Ústav pro studium totalitních režimů.
Seminář dnes dopoledne oficiálně zahájili spolu s rektorem Technické univerzity v Liberci Miroslavem Brzezinou zástupci všech spoluorganizátorů, za město Liberec pak jeho náměstek Ivan Langr. Úvodní slovo v referátu patřilo tradičně profesoru Kvačkovi.
Letos historici a archiváři pokračují tématem Člověk a moc – hospodářský a sociální vývoj a jeho dopad na nálady a chování obyvatelstva. Kromě referátů a promítaného filmu Stanislava Motla bude součástí také vernisáž panelové výstavy Národního archivu „Obchodování v srdci Evropy: československo-německé hospodářské vztahy (1918–1992)“ či exkurze po libereckých místech paměti.
Rozhovor se Stanislavem Motlem, hostem semináře Česko-slovenské vztahy a autorem 21 knih a nespočtu rozhlasových a filmových dokumentů o nacistických zločinech, jejich obětech, o československém protektoráním filmu, o úloze Čechoslováků ve španělské občanské válce ad., na T-UNI připravujeme.
-pir-
.JPG)
.JPG)
Další články v rubrice
Umělá inteligence ve školách jako dobrý pomocník, ale zlý pán
Na skvělé možnosti AI a konkrétní užitečné pomocníky, ale i temná zákoutí upozornila konference Umělá inteligence do škol dvě stovky pedagogů z Libereckého kraje. V aule Technické univerzity v Liberci konferenci uspořádal projektový tým EDIH...
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
Nenechme nápady vědců ležet ladem! Na půdě Libereckého kraje otevřeli žhavé téma
Jak lépe přenášet znalosti z univerzit do praxe, aby sloužily společnosti? Tuto otázku si položili účastníci Transferového dne v Libereckém kraji pořádaného ve spolupráci Libereckého kraje, Agentury regionálního rozvoje, transferového centra TUC...
