úterý 18. prosinec 2018   |   O nás   |   RSS   |   Mapa stránek   |   Přihlásit se   |   Kontakt
Úvod > Rubriky > Události > Práce hygienika je pestrá, říká krajský hygienik Valenta

Práce hygienika je pestrá, říká krajský hygienik Valenta

vladirvalenta7 - kopie.jpg
Ochrana veřejného zdraví je jeho celoživotním tématem. Vladimír Valenta

ROZHOVOR. V jaké zdravotní kondici je populace naší země a jaké využití mají GIS systémy v hygienické službě? Na to jsme se ptali ředitele Krajské hygienické stanice Libereckého kraje, proděkana naší fakulty zdravotnických studií a bývalého hlavního hygienika ČR Vladimíra Valenty, se kterým jsme se setkali začátkem září na konferenci „Ochrana veřejného zdraví a GIS“.

Krajská hygiena sídlí pár metrů od nás, přesto asi málokdo na univerzitě tuší, co všechno se v té vile na druhé straně ulice děje. Co dnes zajišťuje hygienická služba?

Hygienická služba je orgán státní správy, její působnost je dána zákonem o veřejném zdraví a je velmi široká. Zahrnuje oblast životního prostředí, pracovního prostředí, oblast stravování, boj proti infekčním nemocem, je tu široká oblast podpory zdraví, zdravotní politiky a strategie a vytyčení priorit v této oblasti, sledování zdraví v populaci, problematika hluku a tak dále.

Jedním z našich úkolů je provádět tzv. státní zdravotní dozor, tedy sledujeme, zda jsou v těchto oblastech dodržovány předepsané činnosti a vyhodnocujeme rizika dopadu na veřejné zdraví. To je tak 4.000 až 5.000 dozorových činností za rok a k tomu cca 2.500 šetření v ohniscích nákaz, kde nařizujeme opatření, která mají zabránit dalšímu šíření.

Podle zákona také vydáváme stanoviska o možných dopadech na veřejné zdraví ke stavebním záměrům, k plánovaným změnám v technologické nebo dopravní infrastruktuře či k územním plánům. Ročně v Liberci posoudíme asi 3000 stavebních a projektových dokumentací.

Také kontrolujeme předměty denní potřeby nebo běžného užívání, například hračky pro děti do jednoho roku, kosmetiku, nádoby, které přijdou do kontaktu s pitnou vodou nebo potravinami, a vydáváme o negativních nálezech zprávy, které publikujeme i na našem webu, aby veřejnost ty informace mohla najít.

Práce hygienika je každý den jiná, je velice pestrá a za ta léta v hygienické službě mě nepřestává bavit.

Také řešíte stížnosti od lidí. Kolik se jich ročně sejde?

Liberecké pracoviště prošetří ročně tak 300 až 400 stížností od veřejnosti. Jedná se nejčastěji o oblast veřejného stravování.

V kolika lidech to všechno stíháte a jaké profese u vás pracují?

Na Krajské hygienické stanici Libereckého kraje se sídlem v Liberci pracuje asi sto lidí, osmdesát z nich jsou odborní pracovníci a ti musejí mít zdravotnické vzdělání. Pracují u nás lékaři, doktoři přírodních věd, veterináři, ale také inženýři technických oborů a právníci.

Je tu vize otevřít obor zaměřený na ochranu veřejného zdraví na naší fakultě zdravotnických studií, jejímž jste pedagogem a proděkanem?

Ochrana veřejného zdraví je součástí curricula u všech oborů vyučovaných na naší fakultě. Absolventi také pracují u nás a studenti na naší hygienické stanici běžně řeší své bakalářské práce. Takže návaznost tu je a nový obor by měl na liberecké univerzitě své místo. Zvlášť když nejbližší fakulty poskytující vzdělání v tomto směru jsou až v Ostravě a Českých Budějovicích. Nicméně v dohledné době u nás obor zaměřený na hygienu asi nebude. Pokud se podíváme dál do budoucna, vyloučené to není a byl bych za to rád.

Hygienická služba sleduje zdraví populace, jaké problémy nás sužují?

Jsou to jednoznačně civilizační choroby. Po válce jsme zavedli tuhý boj proti infekčním onemocněním a byli jsme v tom velmi úspěšní, v 50. a 60. letech jsme patřili ke špičkám v délce dožití. Ale nesoustředili jsme se tolik na další oblasti veřejného zdraví, ať to jsou nádory, nebo choroby kardiovaskulárního systému, které jsou dnes v populaci, bohužel, velmi rozšířené. V pomyslném žebříčku zdravotního stavu v Evropě jsme se dostali minimálně do druhé poloviny a střední délka života v České republice je výrazně nižší než třeba v Německu, Holandsku nebo ve Švédsku. Posledních deset let po revoluci se nám ji sice podařilo trochu prodloužit, ale délka života ve zdraví zůstala stejná. To znamená: prodloužili jsme život v nemoci. Toto opomenutí  budeme dlouhodobě napravovat. Po revoluci byl proto přijat nový zákon o podpoře veřejného zdraví a na prevenci, sledování životních podmínek a sledování životního prostředí se klade už větší důraz, ale výsledek této naší práce se dostavuje až s velkým zpožděním.

Je potřeba také začít u mladé generace, která je málo aktivní. I to je problém, který hygienici řeší?

Bezpochyby. Diabetes druhého typu byla ještě před pár lety nemoc stáří, dneska ji mají běžně děti. Je to způsobeno obezitou a nedostatkem pohybu. Podpora pohybu je jedním z cílů, který máme vytyčený v rámci liberecké krajské politiky. Řešíme využívání hřišť, budování cyklostezek a podobně. To je už spíše politická práce a hygienik je tu od toho, aby nabídl názor či data a poradil.

K čemu využíváte v hygienické práci GIS systémy?

Předně do GIS systémů ukládáme data a spravujeme je. Dále nám umožňují dělat analýzy, například i velmi užitečné analýzy s překrytím na mapových podkladech. Díky tomu můžeme efektivněji vyhledávat zdroje hluku a znečištění nebo ohnisko nákazy. A třetí důvod – potřebujeme GIS systémy a data z nich pro koordinaci práce jak uvnitř hygieny, tak s dalšími organizacemi, třeba s hasiči. To jsme uplatnili například při známé metanolové aféře v roce 2012. V neposlední řadě nám takto zpracovaná data umožňují přehledně a srozumitelněji prezentovat naši práci.

Na konferenci jste kolegům říkal, že diskuze je nyní o tom, jak rozšířit GIS systémy v hygienické službě více. Co tomu brání?

Na jednotlivých hygienických stanicích je rozdíl ve vybavenosti softwarem a v proškolení. Výsledkem je stav, kdy využití potenciálu GIS systémů se liší podle zaměření a schopnosti konkrétních lidí pracovat s novými technologiemi. V tom vidím hlavní bariéru. Chce to sjednotit metodicky a vytknout si priority, podle nich pak plošně proškolit lidi, jde o systémový přístup. A to je také usnesení konference, na kterém jsme se s kolegy shodli. Totiž, že tyto změny nelze zavádět zdola, je to otázka pro hlavního hygienika či Státní zdravotní ústav, aby vytkli proud, kterým se využití GIS v hygienické službě bude ubírat.

Neuvažujete o návratu do pozice hlavního hygienika ČR?

Ne, neuvažuji. Jsem Liberečan, rodinu mám tady v Liberci, teď už i vnučky. A i když jsem měl v Praze bydlení, na spaní jsem si tam nezvykl, takže jsem prakticky denně dojížděl. Ale to se dá všechno překousnout, když člověka práce baví a mě bavila. Práce hlavního hygienika je ovšem do značné míry zdravotně-politickou prací, a to má další rozměry. Chodíte obhajovat zákony do parlamentu, jednáte s poslanci, jednáte s lobbisty, kteří se snaží zákon, který připravujete, nějak upravit a vy si to musíte uhájit. Tady v Liberci je té politiky méně, navázal jsem tady na činnost, které se věnuju už 35 let, a jsem tu spokojen.

Děkuji za rozhovor.

O konferenci „Ochrana veřejného zdraví a GIS“, kterou spolupořádaly naše dvě fakulty, jsme psali více zde.

Vladimír Valenta (*1958, Liberec)
V roce 1983 vystudoval Lékařskou fakultu hygienickou Univerzity Karlovy v Praze, postgraduální studium zakončil v roce 2007 na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Od promoce pracuje v hygienické službě, nejprve v Jablonci nad Nisou, poté na Okresní hygienické stanici v Liberci, kterou také deset let vedl. Po ustavení krajů byl od roku 2001 ředitelem Krajské hygienické stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci (KHS v Liberci). V roce 2012 byl vládou na návrh ministra zdravotnictví Leoše Hegera jmenován hlavním hygienikem České republiky, v roce 2016 se nepřihlásil do výběrového řízení na tuto pozici a vrátil se na post ředitele KHS v Liberci. Od roku 2017 je také proděkanem pro vnější a zahraniční vztahy Fakulty zdravotnických studií TUL. Je ženatý, má dvě dcery a dvě vnučky, žije v Liberci.
 

 

Radek Pirkl

Další články v rubrice

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
 
 
 
 
 
TUL
www.facebook.com/TUL.cz
www.youtube.com/user/TULiberec
T-intra
Český rozhlas sever

Stránky T-UNI vznikly za podpory projektu Copernic, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0059, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

ESF - Investice do vzdělání