Navštívili pracoviště, která zasahují při těch největších ohroženích

Ani zaměstnanci, ani pacienti. Studenti FZS na exkurzi v Těchoníně (3).jpg
Ani zaměstnanci, ani pacienti. Studenti FZS na exkurzi v Těchoníně

Centrum biologické ochrany v Těchoníně a 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany Armády ČR nenavštívíte každý den. Studenti fakulty zdravotnických studií tam byli v září na exkurzi.

Nemocnice v Těchoníně v Orlických horách byla do roku 2014 přísně střeženým armádním tajemstvím. Místo, kde jsou připraveni okamžitě přijmout pacienty s infekčními nákazami nejvyššího stupně nebezpečí, je v České republice jediné a spadá stále pod Armádu České republiky.

Hlavní cestou, kterou se pacient může dostat dovnitř, je vchodem z heliportu na střeše, kde si ho přebírá do péče personál.

Studenty tímto jedinečným areálem provedl jeho ředitel podplukovník Michal Kroča. Své dojmy vám přiblíží sami:

„Technické zabezpečení celého zařízení je velice důkladně propracované. Celá budova je postavena prakticky z jednoho kusu plynotěsného betonu, všechna okna, dveře a vývody ven jsou počítačově sledovány, hermeticky uzavřeny a uvnitř je stále udržován podtlak. Kromě toho, že má zařízení stále v pohotovosti dva náhradní zdroje elektrické energie a ohromné zásoby pitné vody, můžeme se zde setkat také s vlastní čističkou odpadních vod, spalovnou odpadu nebo centrálním rozvodem vzduchu ,zvenčíʻ, aby zdravotnický personál nedýchal kontaminovaný vzduch zevnitř,“ říká Petr Záruba, student 3. ročníku oboru Zdravotnický záchranář, a na otázku, zda by chtěl v podobném zařízení jednou pracovat, dodává:

„Většinu personálu tvoří příslušníci armády České republiky, kteří musí být schopní okamžitě přijet a pracovat. Exkurze v Těchoníně mě naprosto nadchla, a proto pokud bych měl i já možnost zde pracovat, pravděpodobně bych využil příležitosti a šel do toho.“

Jeho spolužačka z fakulty Michaela Dingová, studentka oboru Všeobecná sestra, to vidí jinak:

„Práce v tomto zařízení vyžaduje velkou zodpovědnost a každá chyba by přinesla fatální následky. Neumím si představit v takovémto zařízení pracovat, a proto bych chtěla vyjádřit obdiv těm, kteří jsou připraveni a schopni v takto nelehkých situacích zasáhnout a jednat s jasnou myslí.“

Studenti fakulty v září navštívili ještě jiné armádní pracoviště, a to liberecké „chemiky“, tedy 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany Armády ČR. I v práci těchto vojáků hraje velkou roli značné riziko – jde o vojenskou posádku nasazovanou při kontaminaci nebo hrozící kontaminaci nebezpečnými látkami. Pluk je součástí integrovaného záchranného systému (IZS) země a je připraven k zásahu v případě ohrožení civilního obyvatelstva. Studenty tu uvítal plukovník Karel Navrátil a další, kteří je seznámili s vývojem pluku, následovala návštěva muzea, kde jsou ke zhlédnutí ochranné prostředky od 1. světové války až po současnost.

„Velice zajímavá byla ta část expozice, kde jsou vystaveny plynové masky. Je na nich velmi dobře poznat, který národ na jejich vývoj vynaložil větší finance,“ říká student 3. ročníku oboru Zdravotnický záchranář Tadeáš Kavan a dodává:

„Třetí a poslední část exkurze byla prohlídka nádvoří, kde se konala odborná příprava dekontaminace osob, ať už chodících, či zraněných, a také dekontaminace vozidel společně s německým Bundeswehrem. Problematika dekontaminace mě zajímá a je možné, že se jednou budu ucházet o práci na této jednotce.“

-pir-

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_5907-2.jpg

Významnou pražskou památku už čistí světlo

Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...

25. 3. 2024 | Věda a výzkum | 383