Pietní shromáždění včera uctilo památku studenta Jana Palacha

Rektor na shromáždění Jan Palach – 50

U příležitosti 50 let od sebeobětování Jana Palacha promluvili včera před libereckou radnicí rektor Miroslav Brzezina a filozof Jan Šolc o tom, že svoboda a demokracie nejsou dány jednou provždy.

Vzpomínkovou akci uspořádalo sdružení Milion chvilek pro demokracii s iniciativami Společně to dáme – Liberecký kraj a Srdce pro demokracii. Před libereckou radnicí se sešly desítky lidí.

„Národ se v době Palachově moc neprobudil. Režim se začal utužovat a demokracie nebyla realizována téměř vůbec. Až od roku 1989 žijeme v době, kdy nemáme cenzuru. Ale dnes zas čelíme tomu, že nikdo nekontroluje nic a šíří se neověřené informace. Je jen na každém z nás, co si z toho, co se šíří, vybere za své. I to může být nebezpečné a já doufám, že se k nám nevrátí doba před padesáti lety,“ uvedl ve svém projevu Miroslav Brzezina, rektor Technické univerzity v Liberci.

Filozof, poradce Václava Havla, mluvčí Občanského fóra a čerstvě také čestný občan Liberce Jan Šolc včera na pietním shromáždění řekl:

„Hlavně jde o to vidět se. Ubezpečit se, že nám, kteří tu jsme, ale i mnoha jiným, kteří by tu byli, ale nemohou být, je jasné, že co je vydobyto i Palachovou obětí, není navždy, nepřiložíme-li ruku.“ Vzpomněl také, že se roku 1933 narodil na stejném operačním sále stejné nemocnice, kde Jan Palach zemřel.

„Je to metafyzická záležitost, ale přiznám se, že je to pro mě závazek. Drží mě při Janu Palachovi, pokorně, ne tiše,“ dodal k tomu Jan Šolc, který také řadu let přednášel především o etice a morálce na liberecké univerzitě.

V další myšlence navázal na slova rektora Miroslava Brzeziny o šíření neověřených informací, když řekl, že „pro zachování demokracie a svobody musíme udělat daleko víc. A mám na mysli i takové ty běžné debaty ve vlaku, ve frontě, kdekoliv, kde nám někdo řekne něco, co je povrchní.“

Liberecké shromáždění se poté se zapálenými svíčkami vydalo na Pochod světla k Památníku obětem komunismu v Jablonecké ulici.

Jan Palach se polil benzínem a zapálil 16. ledna roku 1969, na následky popálenin druhého a třetího stupně na více jak 85 % těla zemřel 19. ledna. Svým radikálním činem chtěl vyburcovat spoluobčany paralizované srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy. Řadu dobových dokumentů nejen o činu Jana Palacha, o jeho životě, ale také o jeho následovnících shromáždila Karlova Univerzita v multimediálním projektu Jan Palach, který najdete na www.janpalach.cz.

V návaznosti na výročí 50 let od činu a úmrtí Jana Palacha si letos v České a Slovenské republice připomeneme také kulaté výročí 30 let od sametové revoluce.

Radek Pirkl