sobota 16. únor 2019   |   O nás   |   RSS   |   Mapa stránek   |   Přihlásit se   |   Kontakt
Úvod > Rubriky > Události > Smart technologiím patří víc a víc prostoru. Zbude nějaký pro člověka?

Smart technologiím patří víc a víc prostoru. Zbude nějaký pro člověka?

151209 Robot Vrchlabi 02.jpg
Měli by si vyjít vstříc. Člověk a robot. Zdroj: Škoda Auto (zvávod ve Vrchlabí)

Chytré technologie v našich životech jsou výzva pro ekonomy i pro techniky. Dokazují to dvě fóra, která se minulý týden konala na půdě naší univerzity.

Panelovou diskuzi na téma „Budoucnost malých a středních podniků – budou lidé řídit stroje, nebo stroje lidi?“ pořádala ekonomická fakulta (EF) a na konferenci „Chytré technologie v průmyslu, vzdělávání a životě“ pozvala fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií (FM).

Konference pořádaná ekonomickou fakultou směřovala více k problematice firem a řízení výroby a lidí, druhá konference se zabývala nejvíce smart technologiemi v automobilech, budovách a městech. Obě setkání odborníků se ale stále vracela k člověku.

Vstupní otázkou obou konferencí by mohlo být, jak lidem nové technologie přiblížit? Účastníci panelové diskuze pořádané ekonomickou fakultou se shodli, že odborníci by mohli začít třeba tím, že zjednoduší slovník. Pomoct by mohly i uživatelsky přívětivé technologie.

„Moderní technologie je dobré přiblížit lidem například skrze 3D tisk, který je uživatelsky přístupný a hojně se rozšiřuje,“ zmínil Michal Seidl z jabloneckého OpenTechLabu, který je spolutvůrcem robota Matylda. Právě stopující robot, jehož pouť Českou republikou sledovaly na internetu hojné počty lidí všech věkových kategorií, je dobrým příkladem, jak moderní technologie lidem přiblížit.

Podle Seidla je důležité si uvědomit, že Industry 4.0 není žádnou revolucí, která přijde, „jde o evoluci, která se už děje“.

Stejně tak je to s autonomní jízdou automobilů, o které hovořil na konferenci Chytré technologie v průmyslu, vzdělávání a životě Aleš Cerman ze Škoda Auto. Autonomní jízdu odborníci člení na pět stupňů. „My máme nyní druhý level, který například díky adaptivnímu tempomatu dovoluje sundat nohu z pedálu, ruce ale musí zůstat na volantu. Ve třetím levelu už ruce z volantu můžete sundat a řidič musí být připraven do deseti vteřin plně převzít řízení.“ Při vyšších levelech autonomní jízdy už jde podle Aleše Cermana o to, jak zabavit řidiče během jízdy a také o nasazení systémů, které monitorují jeho stav, bdělost a činnost pro případ, že by bylo potřeba člověku řízení vozu přenechat. Škoda Auto je zapojena do pracovní skupiny zorganizované státem, která připravuje legislativu pro přechod na třetí stupeň autonomní jízdy.

Co s člověkem při zapojení autonomních a jiných smart technologií je otázka, která se netýká jen řidičů.

Například pracovní doba se může pod vlivem automatizace a robotizace zkracovat. Vlastimil Hotař z naší katedry sklářských strojů a robotiky to vidí jako reálný trend a mimo jiné podotkl, že měnit se může i vzájemná vazba práce robota a člověka: „Ze závěrů nedávného velkého průzkumu vyšlo najevo, že vysoké procento lidí by bylo ochotných nechat se řídit strojem. Velkou motivací jim k tomu bylo to, že zodpovědnost za práci mohli delegovat právě na stroj.“

Galerie

Oběma setkáními se jako červená nit táhlo téma vzdělávání.

Petr Sadovský z Výzkumného centra informačních technologií FIT VUT v Brně položil na konferenci, pořádané FM, několik řečnických otázek směrovaných na využití moderních technologií ve výuce: Rozumí moderním nástrojům a pomůckám učitel a umí s nimi pracovat? Nechtějí jenom vydělat prodejci, kteří školy přesvědčí, že ty a ty technologie jsou budoucností výuky? Či otázku: kolik to zabere času, než učitel techniku ve výuce zprovozní?

„U nás na fakultě jsme se nakonec dopracovali k řešení, kdy před výukou nastoupí do posluchárny technik, který připraví osvětlení, stínění oken, projektory, mikrofony, veškerou techniku tak, aby to profesor mohl pohodlně využívat a zároveň s tím neztrácel čas,“ řekl Sadovský a označil tak jádro problému. Technika ve výuce může být dobrý pomocník, ale čas tlačí kantory k tomu, aby zůstali u osvědčené tabule a křídy.

Jako by tím doplnil slova Jaroslava Šebka z Asociace soukromého zemědělství ČR, který byl účastníkem diskuze pořádané EF den před tím. Hovořil o tom, že moderní technologie jsou už běžnou součástí zemědělské produkce a jejich zapojení bude ještě vyšší. Velké množství lidí si možná vystačí s ovládáním jedné aplikace, „budou tady ale zapotřebí vzdělaní lidé, kteří budou umět využívat širší potenciál nových technologií.“

Antonín Ferdan z libereckého podnikatelského inkubátoru Lipo.ink ke vzdělávání podotkl:

„Vzdělávání, to není jenom škola, je to celoživotní proces. Důležité je, aby škola zachovala a pěstovala v mladém člověku zvídavost a aby společnost udržela kvalitní nabídku vzdělávání i nad rámec škol.“

Kromě Antonína Ferdana, Jaroslava Šebka, Vlastimila Hotaře a Michala Seidla se panelové diskuze Budoucnost malých a středních podniků? Budou lidé řídit stroje nebo stroje lidi?, kterou moderoval Jaroslav Demel, proděkan naší ekonomické fakulty, účastnili David Pečenka z firmy Sodexo Benefits and Rewards Services ČR, Tomáš Morava z firmy Hardwario a za ekonomickou fakultu Kateřina Maršíková, Jana Šimanová a Tereza Semerádová.

Tento diskuzní stůl se konal díky podpoře projektu SHARPEN spolufinancovaného na EF TUL z programu ERASMUS+. Akce proběhla pod záštitou Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, která má jako svoji hlavní aktivitu roku 2019 téma digitálního podnikání.

FM uspořádala konferenci Chytré technologie v průmyslu, vzdělávání a životě jako neformální setkání firem a škol s cílem diskutovat a vyměnit si informace o problematice Smart technologií.

„Chceme, aby výuka při zachování určitého nadhledu a šíře vzdělávání co nejvíce korespondovala s požadavky našich průmyslových partnerů a abychom připravili absolventy, kteří se dokáží v průběhu svého profesního života dobře orientovat ve světě rychle se rozvíjejících nových technologií. Konferenci jsme tedy uspořádali proto, abychom diskutovali na téma, které je velmi aktuální, a proto, abychom udrželi přehled o tom, na jaké konkrétní speciální technologie máme aktualizovat výuku,“ řekl v úvodu Zdeněk Plíva, děkan pořádající Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL.

Na této konferenci předstoupili kromě Aleše Cermana a Petra Sadovského také náměstek primátora Jiří Šolc, který hovořil o chystané „chytré“ městské čtvrti v Liberci na Perštýně, a Jaromír Klaban z firmy Teco, a. s., který představil sídlo společnosti jako konkrétní chytrou pasivní budovu. Na téma uplatnění rozšířené reality v tradičních oborech a odvětvích hovořil prezident Elektrotechnické asociace ČR Jiří Holoubek a internetu věcí se věnoval Lukáš Vojtěch z Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha.

Radek Pirkl

 - s využitím tiskových zpráv z panelové diskuze EF a konference FM

Galerie

Další články v rubrice

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
Únor 2019
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28
 
 
 
 
 
TUL
www.facebook.com/TUL.cz
www.youtube.com/user/TULiberec
Universitas
Český rozhlas sever

Stránky T-UNI vznikly za podpory projektu Copernic, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0059, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

ESF - Investice do vzdělání