Naši studenti se zapojí do výzkumu ve švýcarském CERNu

Naši studenti se zapojí do výzkumu ve švýcarském CERNu
Kryštof Polák

Čtyři studenti oboru Aplikované vědy v inženýrství (AVI) Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL (FM TUL) budou v letním semestru více nežli jeden měsíc pracovat v  Evropské organizaci pro jaderný výzkum  - CERN – v Ženevě,  Švýcarsko. Jednou ze součástí studijního plánu tohoto perspektivního studijního oboru je totiž povinná semestrální stáž  ve firmě nebo výzkumné instituci v ČR nebo zahraničí. Obor má v tomto akademickém roce na naší univerzitě premiéru. To je jistě lákavá představa pro ty, kteří si v současné době vybírají zaměření pro své další studium. Přihlášky přijímá univerzita do konce března.

Aplikované vědy v inženýrství mohou studenti, kteří mají zájem o fyziku, matematiku, informatiku a moderní softwarové a měřicí technologie, studovat na FM TUL v tříletém bakalářském i dvouletém navazujícím magisterském studiu.Jedná se technický obor odpovídající požadavkům aplikovaného vývoje high-tech firem, špičkových výzkumných a vývojových center a akademických pracovišť v libereckém kraji, ČR i ve světě. Studenti si mohou vybrat některé ze čtyř zaměření: Optické a laserové technologie a měření, Počítačové simulace ve fyzice a technice, Materiály pro elektrotechniku nebo Aplikace nanomateriálů.

Akreditovaný studijní obor AVI zavedla univerzita na základě požadavků firem a výzkumných center. Cena absolventů oboru AVI na trhu práce je podle zástupců firem velmi vysoká a zvyšují ji i zkušenosti ze zahraničních stáží. „Pokud se někdo prokáže praxí z tak prestižního pracoviště jako je švýcarský CERN, jistě zástupci firem zbystří. Dá se bez nadsázky říci, že se firmy nemohou dočkat, až naši studenti odpromují a už v průběhu studia jim nabízejí perspektivní zaměstnání s nadstandardním finančním ohodnocením,“ říká garant oboru docent Petr Šidlof.

Kryštof Polák studuje první ročník navazujícího studia AVI, zaměření: optické a měřicí přístroje. Společně se třemi dalšími kolegy bude v oddělení, které má na starosti metrologii a nastavení urychlovačů. „Budeme prověřovat optické metody, které se v CERNU používají pro naprosto přesné usazování komponent, například magnetů. Ty se používají k úpravě trajektorie částic například i ve známém urychlovači částic. CERN má veřejnost spojený právě především s urychlovačem částic, je to ale obrovské výzkumné centrum, kde se dělá nejrůznější výzkum. Přesné usazení komponent je problematika celé řady dalších výzkumných týmů a jejich úkolů. Těším se, že tam budu v praxi aplikovat znalosti ze školy, to je asi ta nejlepší věc,“ říká Kryštof, který se rozhodně chce v budoucnu věnovat optice. „ Ta má však mnohá odvětví a já ještě nemám úplně jasno, které si vyberu. Stáž v CERNU by mi mohla pomoci se zorientovat v tom, na co se zaměřit,“ dodává.

Nový obor podle děkana Zdeňka Plívy poskytuje dobré podmínky pro výchovu kvalitních technicky vzdělaných odborníků pro průmyslovou praxi.  „Chceme si ale také připravit vlastní studenty pro doktorské studium, které nabízíme v tomto oboru již několik let. Studenti doktorského studia se aktivně zapojují do vědecké práce a úspěšně rozšiřují naše vědecké týmy, říká profesor Plíva.

Nejsou to první kontakty liberecké univerzity s Evropskou  organizací pro jaderný výzkum CERN. Studenti a doktorandi TUL se například zapojili do významného experimentu na přípravě  obřího urychlovače LHC (Large Hadron Collider), který byl  v CERNu spuštěn v září 2008. Pracovali například na monitorování ztrát svazku protonů v urychlovači, na programovém řízení experimentu a na instalaci elektroniky a subdetektorů v detektoru Atlas.

J. Kočárková
Foto: Radek Pirkl

 

 

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_5907-2.jpg

Významnou pražskou památku už čistí světlo

Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...

25. 3. 2024 | Věda a výzkum | 385