Mikromanipulátor na tažení nanovláken

Velkou pozornost na MSV v Brně 2012 a na dni otevření ústavu CxI TU v Liberci vzbudil prototyp zařízení – mikromanipulátor na tažení nanovláken.

Zařízení je společným projektem řešeným v rámci doktorských prací  Jany Bajákové z katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů fakulty textilní (KNT FT) a  Lukáše Stanislava z katedry aplikované kybernetiky fakulty strojní (KKY FS). Vlastní stavba mikromanipulátoru byla finančně hrazena z projektu CxI TUL.

Dosavadní metoda výroby nanovláken se v Liberci omezovala na elektrostatické zvlákňování, jehož princip byl patentován naší univerzitou. Nová metoda tzv. dloužení nabízí zcela nový pohled na produkci, možnosti a využití technologie zvlákňování. Elektrostatickým zvlákňováním je možné tvořit neorientovanou nanovlákennou vrstvu, zatímco technologií dloužení lze získat jednotlivá vlákna požadované délky, průměru, orientace a požadovaných povrchových vlastností“, uvedl Jiří Chaloupek z KNT FT.

Zařízení na výrobu jednotlivých nanovláken je atraktivní už tím, že lze sledovat vznik vláken hodně zblízka. „Princip výroby spočívá v mechanickém tažení vhodného polymerního roztoku takovou rychlostí, která zajistí přeměnu viskózního polymeru v pevné vlákno v důsledku vypařování rozpouštědla. Při této technologii se nevyužívá zdroj vysokého napětí, jako je tomu u klasického elektrostatického zvlákňování, kdy vzniká vrstva z chaoticky uspořádaných nanovláken. Z takto vyrobené vrstvy však již jednotlivá nanovlákna nelze oddělit bez jejich poškození. Oproti tomu mikromanipulátor vyrábí jednotlivá nanovlákna, která lze přesně uložit na předem definované místo. Tím lze docílit i vznik paralelně uspořádaných nanovláken, se kterými lze dále manipulovat. Samotná aplikace vláken vychází z vlastností použitého polymeru,“ vysvětlila princip Jana Bajáková.

„Význam mikromanipulátoru tkví v jeho schopnosti opakovat kvality velmi malých pohybů. Teoreticky tak lze za ideálních podmínek polohovat s přesností desetin mikrometru a velmi dobrou rovnoměrností pohybu při malých rychlostech. Nově naopak u některých materiálů objevujeme význam vysokých rychlostí, na úkor přesnosti polohování, vliv konkrétních vlastností okolního prostředí procesu a techniku tažení samotnou. Technika tažení je přitom velmi ovlivňována faktem, že je proces více a více automatizovaný a vývoj dodatečných modulů toho více a více umožňuje,“ doplnil Lukáš Stanislav.

Mikromanipulátor bude využit na pracovišti KNT zejména pro výrobu biologických sond pro další výzkum, otevírá se ale i možnost využití např. v nano-optice a nano-elektronice.„Vlákna z opticky vodivých polymerů jsou například využitelná v komunikaci na úrovni mikročipů. Dnes už není daleko doba, kdy se z elektronických mikročipů přejde na optoelektroniku a naše technologie je k tomu hodně blízko,“ myslí si Lukáš Stanislav.

„Ve spolupráci obou kateder vidím velký potenciál. Na základě poznatků s prototypem mikromanipulátoru se již začíná teoreticky řešit prototyp s odlišmými vlastnostmi. Pomyslná vývojová spirála tak vstupuje do další úrovně“, zakončil  Michal Moučka, vedoucí katedry KKY FS.

* O. Jirsak, F. Sanetrnik, D. Lukas, V. Kotek, L. Martinova, and J. Chaloupek,  A method of nanofibres production from a polymer solution using electrostatic spinning and a device for carrying out the method, U.S. Patent No. WO2005024101, 2005.

Foto z MSV v Brně a foto z otevírání CxI 

Iveta Lukášová

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_5907-2.jpg

Významnou pražskou památku už čistí světlo

Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...

25. 3. 2024 | Věda a výzkum | 392