Česko-slovenské vztahy na TUL již po dvacáté sedmé

"Odborné semináře zaměřené do naší historie jsou velmi důležité. Je potřeba, aby historici  objektivně hodnotili naši minulost, zatíženou propagandou totalitního režimu,“řekl na úvod prorektor TUL Ondřej Novák před zcela zaplněnou posluchárnou 351 v budově G. Děkan FP TUL Jan Picek ve své zdravici vzpomněl na svá dětská léta, kdy se nemohl soudružek učitelek zeptat na něco, o čem hovořili jeho rodiče a neshodovalo se s tím, co slyšel ve škole. „Zvolili jste téma složité a komplikované, ve kterém je potřeba zachovat nadhled i pokoru. Jsem rád, že stojím před lidmi, kteří v pohledu do historie nejsou svázání žádnou ideologií a že mohou svobodně diskutovat třeba i o rozdílných názorech,“ řekl profesor Picek. Svobodné historické bádání podle náměstka primátor Ivana Langra je schopné „udržet politiky na uzdě, nastavit jim zrcadlo a zbránit jejich populistickým výkladům a zneužití historických událostí“.

Ředitel spolupracujícího Vojenského historického ústavu v Bratislavě Miloslav Čaplovič považuje za důležité připomínat-zejména mladé generaci -obludnost nacistického systému, který zle poznamenal slovenskou (nejen) společnost. „Tato otázka je v naší společnosti nanejvýš aktuální, protože vidíme dnes snahy části slovenského politického spektra zlehčovat, zpochybňovat či dokonce obhajovat celkový charakter totalitního Slovenského štátu v letech  1939-1945 , toho věrného vazala Velkoněmecké třetí říše. Hovořím o politickém systému, který se neštítil zrušit téměř všechny občanské svobody a pronásledovat své politické odpůrce a odvolávat se přitom se na nehumánní rasové zákony, systém, který nepřípustně zasahoval do lidských práv židovských občanů a neváhal je deportovat do německých vyhlazovacích táborů,“ připomněl plk. Čaplovič.

Účastníky semináře přijel pozdravit také velvyslanec Slovenské republiky v České republice  Peter Weiss. Zdůraznil tradici dobrých česko-slovenských vztahů a nutnost je udržovat i pro budoucnost. Příští rok pro to bude podle něj jedinečná příležitost, neboť si připomeneme sté výročí vzniku prvního společného státu – Československé republiky a padesáté výročí Pražského jara. „Naše národy se mají rády a je důležité, aby se naše společná historie, kterou jsme mnohdy vnímali jinak, posuzovala z hlediska vědeckých argumentů a nepřevládali v ní populistické stereotypy a ideologicky upravené náhledy. Je třeba ukázat, jakou měla Československá republika ohromnou hodnotu a že to v podstatě byl velmi úspěšný projekt. Je potřeba zastavit také proces odcizování u mladé generace, která již ve společném státě nežila. Máme na čem stavět vždyť i období pro rozdělení našeho společného státu vykazuje přátelské vztahy a velmi dobrou spolupráci,“ zdůraznil Peter Weiss.

Tématy příspěvků jsou například „Politické systémy na území rozbitého Československa v letech 1938/39–1945“, přednášel Jan Rychlík z katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. Jan Vajskebr ( ÚSTR) hovořil na téma Proměna postojů a nálad obyvatelstva  Protektorátu Čechy a Morava ve zprách německého bezpečnostního aparátu. Igor Baka z Vojenského historického ústavu v Bratislavě přednesl příspěvek na téma „Slovenští vojáci na východní frontě v konfrontaci s rasově-vyhlazovacím charakterem války (1941–1944)“.Hostem mimo československý historický region je Volker Mohn z Univerzity v Düsseldorfu, jehož téma pro srpnový seminář je „Nacistická kulturní politika jako nástroj ovlivňování nálad obyvatelstva v Protektorátu Čechy a Morava“.

Zítra pokračuje seminář nejen odbornými přednáškami. Účastníci se seznámí mimo jiné také s Projekty památníku Slovenského národního povstání či se vzdělávacími aktivitami Muzea holocaustu v Seredi. Součástí třídenního setkání je i již tradiční filmový seminář.

Účastnící semináře se shodují, že letošní téma je dobře zvolené a velmi aktuální a to i vzhledem k tomu, že prakticky celá Evropa zápasí s vlnami pravicového extremismu a rasové nesnášenlivosti. A právě na historických rozborech změn chování lidí v době války, toho, čeho byli schopni vůči sousedům, přátelům a blízkým, se dají odvodit i aktuální závěry. „Všichni byli nějak jiní, objevil se všudypřítomný strach a snaha o přežití. Ale byli i lidé, kteří se nesnažili jen tupě přežít, nebo situaci využit ve svůj prospěch, ale i takoví, kteří neváhali riskovat kvůli jiným. Pak se objevily zobecňující soudy, případy rychlého odsouzení.  Patřím ke generaci, která byla odsouzena k tomu, aby nebyla a po ní i další a další…Je na historicích, aby nám pomohli pochopit, jací jme byli před tím, potom a jací jsme dnes,“ řekl dnes v úvodním referátu profesor Rober Kvaček, který před 27 lety tradici česko-slovenského semináře založil.

J. Kočárková