Kandidáti na rektora představili své programy a vize

Kandidáti na rektora představili své vize (8).JPG
Miroslav Brzezina (vlevo) a Pavel Němeček před akademickou obcí

Miroslav Brzezina a Pavel Němeček včera představili na shromáždění Akademické obce TUL své vize o budoucnosti univerzity.

Ve svých prezentacích i v následné asi hodinu a půl dlouhé diskuzi představili své názory na několik zásadních oblastí, z nichž několik vybíráme do následujícího výčtu.

Financování

Oba kandidáti se shodnou na tom, že vysoké školství je podfinancované. Do kapitoly vysokých škol přitečou po dlouhém jednání na nejvyšších úrovních tři miliardy korun. V návrhu rozpočtu na další rok ovšem ani tyto tři miliardy, ani žádné jiné navýšení zahrnuto není a výhledy na delší období jsou ještě více nejisté.

Za této situace si vysoké školy musí na svůj provoz z velké části sehnat peníze samy, shodnou se oba kandidáti.

„Zdroje financí spatřuji především v operačních programech VVV a Životní prostředí, ačkoliv jsem si vědom, že čerpání prostředků z operačních programů není úplně bezproblémové,“ řekl včera Miroslav Brzezina.

„Hlavní potenciál univerzity, a to i po finanční stránce, vidím ve spolupráci s aplikační sférou. Je to moje zaměření dlouhá léta, v posledních letech i jako prorektora pro vědu a výzkum. Mám jasné signály, že firmy mají zájem o spolupráci, ty peníze tam jsou, jenom se musíme naučit lépe porozumět tomu, co potřebují a co potřebují od nás jako vysoké školy,“ uvedl k této otázce Pavel Němeček.  

Mezinárodní spolupráce

Oba vidí Technickou univerzitu v Liberci jako univerzitu s internacionálním přesahem, který chtějí podporovat, především mobilitami studentů prostřednictvím programu Erasmus+.

Pavel Němeček by pokračoval v trendu globální internacionalizace, Miroslav Brzezina vidí hlavní potenciál ve spolupráci především s evropskými institucemi.

CxI a rozdělení pracovních úvazků na bádání a výuku

Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI) byl především námětem v diskuzní části po skončení prezentace obou kandidátů.

Docent Brzezina k otázce univerzitního výzkumného ústavu řekl, že se zasadí o to, abychom byli univerzitou humboldtovského typu, „kde akademici svobodně učí a zároveň bádají. Samostatný výzkumný ústav, kde se nevyučuje, má smysl v případě akademie věd, ne však na univerzitě.“ K tomuto tématu dodal dále, že „akademik je člověk, který bádá, nebo učí a bádá. Nemůže pouze učit, to je v rozporu se zákonem. Pokud chce pouze učit, jak umožňuje nyní na naší univerzitě rozdělení pracovních úvazků akademiků na C a D, nemůže být zaměstnancem univerzity, muselo by se  v takovém případě přejít na jiný pracovně-právní vztah.“

Na přímou otázku Miroslava Černíka, vedoucího výzkumu na CxI, týkající se budoucnosti Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, kde pracují výzkumné týmy a neprobíhá výuka, odpověděl: „V roce 2018 končí udržitelnost projektu, díky kterému jsme vybudovali a vybavili CxI, pakliže se granty a spoluprací s praxí uživí i dále, pak tu má své místo.“

 „Nerušil bych rozdělení úvazků, které umožňují na jedné fakultě učit a na druhé fakultě nebo v ústavu bádat. Museli bychom tak čelit řadě problémů, které by mohly ohrozit samotné fakulty. Nerušme něco, co tu funguje, a zabývejme se tím, až nám to začne vadit a překážet v práci,“ uvedl k tomuto bodu v diskuzi profesor Němeček a dodal: „CxI je jedna z mála výzkumných institucí v České republice, která funguje, jsou tam schopní výzkumníci, skvělé badatelské týmy. Jsem zásadně proti rozbíjení něčeho, co funguje. Existence CxI po skončení udržitelnosti projektu neleží jen v rukou rektora, ale také na fakultách, především fakultě strojní, která tam má celou řadu laboratoří. Jsem otevřen diskuzi a připraven se dohodnout. Do skončení udržitelnost bych ovšem jako rektor s CxI nic nedělal.“

Indexy

Miroslav Brzezina začal svou prezentaci návrhem zrušení indexů, o které by se jako rektor zasadil. „Je to přežitek, kterého se i na mnohých českých univerzitách už zbavili. Je s tím spojena administrativní zátěž, kterou chci obecně na univerzitě odbourávat,“ řekl.

„Nerušil bych indexy, beru je jednak jako tradiční symbol vysokoškolského studenta, jednak jako pojistku. Data zmizí, STAG spadne, ale podpisy v papírovém indexu zůstanou,“ oponoval Pavel Němeček.

Spolupráce fakult mezi sebou, spolupráce univerzity a jejích fakult

Oba kandidáti jsou v tomto bodě pro autonomii fakult v rámci univerzity a zároveň pro užší provázání spolupráce mezi fakultami.

Institucionální akreditace a studijní programy

„Jsem proto, abychom nenabízeli úzce vymezené studijní programy. Abychom neříkali ,ty budeš strojař, ty matematik.ʻ Studijní programy bych více otevřel, mou vizí je zavést více mezifakultní a mezioborový typ studia, aby i matematik nebo strojař věděli, že tu například děláme skvělé nanotechnologie a něco o nich věděli. Jedině tak můžeme připravit absolventy pro mezioborové výzvy moderního světa, které je čekají v praxi,“ uvedl Pavel Němeček.

Dodal, že v institucionální akreditaci vidí budoucnost. „Neatomizovat, sjednocovat, podporoval bych získání institucionální akreditace napříč fakultami, ale i v rámci fakulty, jak to která vyhodnotí.“

Miroslav Brzezina si ve svém programu také vytkl podporu šířeji pojatých studijních programů a dále k tomuto bodu uvedl: „Vysoká škola by měla žádat o institucionální akreditaci tam, kde je to reálné. Postupoval bych od akreditací studijních programů k institucionální akreditaci. Zatím ovšem nemáme k dispozici ani pravidla Rady pro vnitřní hodnocení TUL pro akreditaci studijních programů, takže ze všeho nejdřív je třeba dotvořit legislativu v této věci, pak můžeme k akreditacím přistoupit.“

Spolupracovníci a ženy ve vedení

Miroslav Brzezina ve svém volebním programu představil také oblasti případných budoucích kompetencí prorektorů. „Novinkou by byl prorektor pro informační technologie, který univerzitě chybí,“ uvedl.

Pavel Němeček ve svém volebním programu o prorektorech nehovořil, nicméně on i protikandidát mají už konkrétní typy na své budoucí nejužší spolupracovníky, jména však nechtějí prozrazovat.

Oba se shodli na tom, že pokud by souhlasil, ponechali by si rádi ve vedení kvestora Vladimíra Stacha. Mezi prorektory by oba chtěli mít zastoupeny i ženy a oba už konkrétní kolegyně s nabídkou případné budoucí spolupráce oslovili; reagovali včera na apel profesorky Bohdany Marvalové na větší zapojení žen do vedoucích pozic na TUL.

Poslední otázku včera položil kandidátům Milan Svoboda z katedry historie. Zněla:

Proč bych já měl být rektorem Technické univerzity v Liberci?

První dostal prostor na odpověď Pavel Němeček: „Znám školu, vím, co umíme, jak dobrý zvuk máme za našimi hranicemi, a jsem přesvědčen, že jsem schopen vést naši univerzitu tak, abychom ji posunuli dál.“

Miroslav Brzezina odpověděl: „Má kandidatura je závazek k jednomu polistopadovému rektorovi této školy, který mě přesvědčoval, že mám kandidovat. Nabízím pohled odjinud, nestudoval jsem na této škole, nepracoval jsem pouze na této škole. Osm let jsem byl také děkanem fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické, která je svou širokou škálou oborů takovou univerzitou v malém, vedl jsem ji úspěšně a podobným způsobem bych byl snad schopen řídit i univerzitu.“

Profesor Němeček a docent Brzezina představí své volební programy také na společném zasedání Akademického senátu TUL a Vědecké rady TUL v pondělí 16. října.

Akademický senát přistoupí k volbě rektora na mimořádném zasedání dne 24. října 2017.

Volební programy kandidátů najdete na stránkách Akademického senátu TUL.

-red-

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce