Kandidáti na rektora před vědeckou radou a senátem

IMG_4314.JPG
Kdo bude jeho následovníkem? Rektor Kůs vítá účastníky zasedání.

Prezentace volebních programů kandidátů na rektora při společném zasedání Akademického senátu a Vědecké rady TUL představuje tradici, kterou na naší univerzitě zavedl už první polistopadový rektor Zdeněk Kovář, jak připomněl v úvodu včerejšího společného zasedání rektor Zdeněk Kůs. Včera odpoledne stanuli před senátory a členy rady se svými programy a plány Pavel Němeček a Miroslav Brzezina.

Ze strany členů Vědecké rady TUL a Akademického senátu TUL padaly dotazy k financování univerzity. Bylo to také jedno z nosných témat týden předtím při setkání akademické obce.

Pavel Němeček potvrdil, že v této otázce vidí velký potenciál ve spolupráci s aplikační sférou, která prostředky má, má ale také své specifické potřeby, kterým je třeba lépe porozumět. „Nemluvím pouze o prostředcích plynoucích k nám přes doplňkovou činnost, můžeme s firmami otevřít společné laboratoře či získat prostředky také na výuku studentů.“

Oba kandidáti se shodli na tom, že základní potíž je v nedostatečném institucionálním příspěvku na vzdělávání a také v jeho nejisté výši pro další rok.

„Není vhodné, když peníze na výzkum mají být soutěženy v různých grantech. Navíc za tři čtyři roky po dobu trvání grantu žádných pořádných výsledků ve výzkumu nedosáhnete,“ zmínil v tomto bodě docent Brzezina.

V otázce výzkumu ve včerejší diskuzi Miroslav Brzezina více přiblížil také svůj náhled na výzkumné zaměření univerzity plynoucí z jeho vize Technické univerzity v Liberci jako univerzity humboldtovského typu.

„Musíme se více soustředit na základní výzkum. Nemůžeme bádat pouze v tom, co nám firmy zadají. Kdo jiný než univerzita má rozvíjet výzkum, jenž přináší základní teoretické poznatky, které obor, ale ve svém důsledku i praxi posouvají dále,“ uvedl dále.

Pavel Němeček kladl při včerejší prezentaci také důraz na osobnosti v akademickém prostředí. Na otázku člena vědecké rady Jana Baxanta, kde takové osobnosti hledat, řekl:

„Osobnosti na univerzitě máme, jen jim musíme více uvolnit ruce, oprostit je především od projektové administrativy a shánění peněz, aby se mohly plně věnovat svým studentům, přípravám akreditací či hodnocením kvality.“

Tématem včerejšího odpoledne byla také budoucnost Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CxI) po skončení udržitelnosti tohoto projektu na konci roku 2018. Oba kandidáti představili svá stanoviska, která zazněla také o týden dříve.

„Rozhlédněme se po České republice. Které výzkumné centrum funguje tak jako naše CxI? A ono funguje dobře. Nerušil bych nic, co funguje, je to velmi citlivá záležitost, lidé tam mají rozpracované výzkumy, mají pracovně-právní vztahy. Pokud by byla vůle ze strany fakult něco zásadního s CxI dělat, jsem otevřen diskuzi. Je třeba to ovšem dělat citlivě a určitě až po roce 2018,“ uvedl včera Pavel Němeček.

„Pokud se CxI uživí samo i po roce 2018, má tu své místo. V opačném případě zde mohu prohlásit, že se zasadím o to, aby laboratoře přešly pod fakultu strojní. Podpora z univerzitních peněz určených na výuku, která na CxI neprobíhá, není možná, rozdělit náklady mezi fakulty mi přijde také nereálné… Nevidím jiné řešení,“ řekl Miroslav Brzezina.

Prorektor a člen Vědecké rady TUL Ondřej Novák se ptal kandidátů na to, kde by chtěli vzít prostředky na podporu doktorandů.

„Každá fakulta může svým doktorandům dát libovolnou částku nad rámec státem garantovaného příspěvku asi 7.500 korun, takže v tom nevidím problém. Jsem pochopitelně pro plošné zvýšení, které se nyní rýsuje do výše 10.000 nebo 12.000 korun. Existuje ovšem i názor, neříkám, že ho sdílím, ale dávám ho k úvaze, že pakliže školitel peníze na doktoranda nemá, žádného by mít neměl,“ řekl Miroslav Brzezina a dodal, že řešení vidí ve vypsání soutěží pro doktorandy – ti nejúspěšnější by mohli být zařazeni do stipendijního programu.

Podle Pavla Němečka ani plošné zvýšení příspěvku na doktorandy situaci neřeší: „Kvalitních absolventů je v technických oborech málo a už bakaláři dostávají od firem nabídky s finančním ohodnocením, které se neodmítá. Ty platy jsou naprosto jinde než uvažovaných deset či dvanáct tisíc. Opět vidím možné řešení v užší spolupráci s firmami a ve vytvoření jakéhosi ,kombinovaného doktorandaʻ, který studuje na univerzitě, ale dochází za praxí do firmy. Společný doktorský program, který by garantovala univerzita s firmou, by mohl uspokojivě vyřešit finanční situaci mladých vědců, zároveň by byla firma dle mého názoru tím správným prostředím, kde doktorand rychleji dozraje.“

Jeden z prvních dotazů včerejší diskuze zněl: V čem vidíte svůj dosavadní největší přínos pro Technickou univerzitu v Liberci?
„Osm let jsem úspěšně řídil jednu z fakult a podílel jsem se například na zavádění pravidel financování,“ zmínil docent Brzezina.

„Asi nejvíce jsem se zasadil o zavedení vnitřního hodnocení kvality, což je proces, který má v tuto chvíli pro nás ještě nedohlédnutelné důsledky, ale budou pro chod univerzity naprosto zásadní,“ uvedl profesor Němeček.

Akademický senát Technické univerzity v Liberci přistoupí k volbě rektora příští týden, v úterý 24. října. Informace k volbám najdete také na stránkách Akademického senátu TUL.

-pir-

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce