ROZHOVOR: Zdeněk Kůs po osmi letech opouští křeslo rektora

Na konci ledna 2018 končí jeho druhé volební období a rektorské křeslo přenechá svému nástupci. Co se univerzitě za poslední roky podařilo, co je potřeba dokončit a co přeje Zdeněk Kůs univerzitě do dalších let?

Na co jste za dobu svého působení na postu rektora hrdý?

Nesmírně důležité je, že se naše univerzita dostala do povědomí nejen české, ale často i zahraniční odborné veřejnosti jako špičková výzkumná vysoká škola spojená s nanotechnologiemi, které u nás začaly skvělým nápadem profesora Jirsáka. Univerzita je prostě vidět. Získali jsme zastoupení ve významných orgánech naší vědy jako například radě vlády ČR pro výzkum či České konferenci rektorů.

Na TUL se stále řeší stovky projektů zaměřených na základní i aplikovaný výzkum, jednáme o zřízení společného pracoviště s nejvýznamnější německou institucí pro aplikovaný výzkum, Fraunhoferovým institutem.

Podařilo se realizovat dva největší stavební projekty v historii školy, budovy L a G. Vznikl výzkumný nadstandardně vybavený ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, který patří mezi nejúspěšnější výzkumná pracoviště v České republice. Naše zásadní výhoda je ve spolupráci vědců více fakult, v synergickém efektu. Věřím, že tento trend zůstane zachován i v budoucnu.

Opravili jsme téměř všechny budovy, všechny jsou bezbariérové a špičkově vybavené. Od začátku jsem chtěl, aby u nás mohli studovat – a také studují – neslyšící, nevidomí nebo studenti s jiným typem hendikepu. Přímo v areálu jsme vybudovali univerzitní školku pro více než padesát dětí.

Máme velké rozvojové prostory ve Vesci a v Harcově a získali jsme zpět svoji původní univerzitní kolej v Třebízského ulici, kde budou další kvalitní laboratoře. Naopak jsme se zbavili nevyhovujících budov.

Ústav zdravotnických studií založený v roce 2004 prokázal svoji životaschopnost a dnes je z něj jedna z našich nejžádanějších fakult. Založili jsme specializovaná oddělení, bez kterých si už činnost školy nedovedeme představit. Právníky, specialisty na dotace a výběrová řízení či grafické práce. Přibývá zahraničních studentů, a to zejména na doktorských studiích.

Jako rektor jste také založil tradici koncertů k 17. listopadu. Proč je pořádáte?

Všichni naši současní studenti se narodili po roce 89. Sedmnáctý listopad roku 1989 je pro ně něco velmi vzdáleného. Přitom je nutné, aby si hlavně mladí lidé uvědomili, že svoboda není zadarmo. Že tady v uplynulých padesáti letech studenti dvakrát chtěli chránit demokracii a svobodu a pokaždé se střetli s násilím. Naštěstí díky roku 1989 jsme svobodu všichni získali. Naše koncerty byly zatím celkem čtyři, začali jsme v době, kdy si univerzita konečně po šedesáti letech postavila vlastní aulu. Snažíme se získávat ty hudebníky, kteří jsou určitým symbolem demokracie a vzdoru proti totalitě. Zpívali u nás Marta Kubišová, Bratři Ebenové nebo Vladimír Mišík.

Šli by dnešní studenti protestovat do ulic?

Věřím, že ano, pokud by byla demokracie ve vážném ohrožení. Zatím spíš vnímám, že se řeší nepodstatné věci: unisex záchody, v Americe vadí sochy Kryštofa Kolumba. Považuji to za hloupost zemí, které jsou natolik bohaté, že jejich obyvatelé nemají žádné existenční starosti, nemusejí přemýšlet, zda budou mít zítra co jíst.

Necháváte svému nástupci nějaké úkoly, které je potřeba řešit nebo dokončit?

Byl bych rád, kdyby se uskutečnily dnes rozpracované projekty, například rekonstrukce starých továrních hal na novou knihovnu, velká zahrada pro naši školku nebo síť koláren u našich budov. Bohužel se nepodařilo vyřešit bezpečný výjezd z našeho areálu na Husovu ulici. Hlavně za špatné viditelnosti hrozí nebezpečné kolize. Pomohl by semafor, ale zatím nám úřady nevyšly vstříc. Zřejmě se čeká, až to bude mít pro někoho fatální následky, přitom havárie se zraněnými už tu byla.

Až odložíte rektorské povinnosti, kam zamíříte?

Vracím se na svou fakultu textilní, kde jsem už 32 let. Na katedře oděvnictví jsem učil a vedl doktorandy i jako rektor. Sedm už jich úspěšně skončilo. Na podzim jsem byl také zvolen místopředsedou Technologické agentury ČR. To je instituce, která rozděluje většinu státních peněz na aplikovaný výzkum, vývoj a inovace. Ve sféře vysokých škol a vědy zůstanu tedy i nadále.

Co byste popřál Technické univerzitě v Liberci do dalších let?

Napadají mě samá „aby“, která této univerzitě ze srdce přeji: Aby i nadále přetrvávala spolupráce mezi vědci všech fakult, zejména v rámci CxI, abychom měli dobré studenty, aby trvala a zlepšovala se spolupráce se zahraničními univerzitami a v souvislosti s tím považuji za nutné, aby se rozšiřovala výuka v anglickém jazyce. Dále aby se lidé na univerzitě k sobě dobře chovali a aby zde zůstaly dobré mezilidské vztahy a noblesní chování.

Děkujeme za rozhovor.

-red-

Rozhovor s rektorem Zdeňkem Kůsem vyšel v jiné redakční verzi v prosinci 2017 také v Mf Dnes a na idnes.cz.

Rozhovor s nastupujícím rektorem Miroslavem Brzezinou můžete na T-UNI číst koncem tohoto týdne.

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

dfsf.jpg

Novou kvestorkou TUL je Martina Froschová

Absolventka naší ekonomické fakulty působila posledních 14 let na pozici asistentky kvestora Technické univerzity v Liberci. Zná tedy velmi dobře univerzitní prostředí i příslušnou legislativu.

15. 3. 2024 | Lidé | 542