Vědecky čerstvou metodu šokové elektrodialýzy, která by mohla znamenat velký posun v energetice a průmyslu, představil studentský tým pod vedením Jaromíra Marka z fakulty mechatroniky už před rokem. Pracují dále na jejím zdokonalení a jsou úspěšní. Z nedávné konference MEMPUR 2019 přivezli studenti první místo za svůj poster.
Konference MEMPUR – Membránové procesy pro udržitelný rozvoj se konala v poslední květnové dny v Pardubicích, jednalo se o druhý ročník setkání všech českých a slovenských profesionálů z oboru úpravy vod a roztoků a využití membránových technologií v praxi.
Studenti zaujali porotu s inovativním tématem „Závislosti čistoty diluátu na nastavených parametrech šokově elektrodialyzní cely“. Cenu za první místo převzal Jan Čížek, student Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL. V týmu, který zastupoval, pracují také středoškoláci z libereckého Gymnázia Jeronýmova Jiří Zlámal a Jan Korytář.
Poster přibližuje dosud ne zcela zmapovaný jev – jak ovlivňuje šokovou vlnu („shock wave“) poměr odběru diluátu (vyčištěné vody) a koncentrátu. V současnosti skupina Jaromíra Marka spolupracuje s firmou MemBrain a Mega (leadery v oboru membránových procesů a úpravy vod) na optimalizaci vícekomorové cely s mnohačetnými membránami a rozdělovači.
„V tuto chvíli je naše laboratoř jediná na světě, která disponuje vícekomorovým modulem šokové elektrodialýzy. Vyvíjíme ji v živé spolupráci s proslulým Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde jev poprvé otestovali a patentovali,“ říká vedoucí týmu doktor Marek z ústavu nových technologií a aplikované informatiky Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL.
Princip a možnosti šokové elektrodialýzy
Při šokové elektrodialýze je elektrickým proudem zrychlen a usměrněn tok iontů v roztoku a následně separován speciálními, ionexovými, membránami. Zásadní v celém procesu je tzv. koncentrační polarizace. Za každou membránou se tvoří tenká hranice, ve které nejsou téměř žádné ionty. Z té je možné odčerpávat ultračistou vodu bez iontů, která je nutná pro použití v průmyslu a energetice.
Ve světě známá zařízení na šokovou elektrodialýzu zatím produkují mililitry odsolené vody za hodinu. Naši studenti tuto kapacitu znásobili. Jak uvedl už před časem Jaromír Marek, se svým studentským týmem pracují na vícekomorovém zařízení, které už je pouze zmenšenou, „čtvrtprovozní“, verzí průmyslového zařízení a bez dalších technologických úprav bude po vhodném nadimenzování všech rozměrů schopné vyprodukovat jednotky až stovky kubíků odsolené ultračisté vody.
„Membránové zařízení, které nezabere více prostoru než kuchyňská linka, by pak dokázalo čistou vodou obsloužit jakoukoli elektrárnu nebo teplárnu včetně té liberecké,“ uvedl k tomu loni doktor Marek.
-pir-
Foto: Jaromír Marek
Další články v rubrice
Jsou významně vyšší a mají o několik kilogramů víc než děti v roce 1923. Experti z naší KTV porovnávali tělesnou vyspělost české a slovenské mládeže po 100 letech
Rozsáhlé unikátní šetření tělesných parametrů a také kondice zorganizovali v roce 1923 otec a syn Roubalovi a letos, přesně po 100 letech, jejich testy zopakovali odborníci z katedry tělesné výchovy a sportu Fakulty přírodovědně-humanitní a...
Chybí vám něco v Jizerských horách a kde? Na to se ptá pocitová mapa
Na vstupním místě do Jizerských hor načtete QR kód ze samolepky a z nabízených možností vyberete ty, které vystihují váš vztah k Jizerským horám. Vstoupíte tak do mapy, v níž lze označit, kde vám chybí parkoviště, koš nebo toaleta, a naopak...
Fügnerka, Liďáky, Rybníček… Liberec má jako jediné město zmapované lidové názvy díky projektu Živá jména. Ten teď nově dostal také podobu tištěného atlasu
Takto podrobně a odborně nemá své lidové názvosloví lokalit, ulic a budov zmapované žádné město. Určitě v Česku, a i ve světě je to nejspíš naprosto ojedinělý počin. Autoři projektu Živá jména Liberce, geoinformatik Daniel Vrbík a lingvista Václav...