Rozhovor: Nové cesty pro sklo a sklářství

Sklářské stroje_konference (3).jpg
»Výroba skla je složitý proces, nové trendy ve sklářství se vyvíjejí desítky i stovky let. « Vlastimil Hotař

Sklo nachází nová a nová uplatnění ve stavebnictví a například v oblasti digitálních technologií, na druhou stranu je skleněná láhev vytlačována plastovou, zvítězí plastové obaly definitivně? Hovořili jsme o tom s Vlastimilem Hotařem z katedry sklářských strojů a robotiky, která dnes na půdě Technické univerzity v Liberci pořádala již 14. ročník mezinárodní konference Sklářské stroje.

Jaké jsou nové trendy v produkci skla?

K trendu ve výrobě skla patří dnes určitě zvyšování flexibility výrobních linek. Producenti skla si uvědomují, že trh kolísá, a potřebují mít výrobní linku, která bude schopná snížit objem výroby, když není poptávka, a ke které lze za provozu a rychle přistavit komponenty na změnu výroby.

Dalším trendem je výroba na zakázku. V ideálním případě zákazník zadá po internetu výrobci model nebo představu unikátního produktu – třeba skleničku nebo láhev – a sklářské automaty mu jej na míru vyrobí, třeba jen v jednom kuse. Jedná se o naplnění pojmu Mass Customization, masové výroby na zakázku. To není myšlenka vůbec nová a zatím to u sklářských výrobků tak naplno nefunguje, ale je otázka času, kdy se taková služba stane samozřejmostí a skláři se na ni musí už nyní připravovat. Tomu je samozřejmě opět potřeba přizpůsobit zejména automatizaci výrobních linek.

Budou skleněné láhve vytlačeny plastovými obaly?

Jsem přesvědčen, že plasty sklo z obalových materiálů v dohledné době nevytlačí. Pokud k tomu jednou dojde, bavíme se o horizontu tak padesáti a více let.

Skleněná láhev má oproti plastovému obalu jednu velkou výhodu, a tou je tradice, která může být pro zákazníka rozhodující. Umíme dnes sice ve velkém vyrábět sklo, které je tenké a přitom má stejné nebo i lepší mechanické vlastnosti než sklo vyráběné tradičními postupy, ale budou ho třeba producenti vín používat? Existuje studie, která prokazuje, že lidé, kteří chtějí kvalitní víno, koupí to, které je v těžší láhvi. Váha skla dodává váhu i nápoji, který obaluje. Podle dalšího výzkumu producenti jedné zahraniční značky umělého sladidla výrazně zvýšili prodej, když svůj produkt nabízeli ve skleněných obalech. V původním plastovém obalu produkt skoro nic nevážil, balení se zdálo prázdné, a zákazníci sáhli po jiném produktu.

Není to spíše otázka času, než si zákazníci zvyknou? Například pivu v 1,5litrových PET lahvích se daří výborně.

Lidé z marketingu někdy tvrdí, že v Česku je jediným marketingovým nástrojem cena. Pokud už někomu nabídnete tři v jednom za cenu jednoho nebo dvou, rozhoduje to, a 1,5litrová balení piva v PET lahvích si díky příznivé ceně našla své zákazníky. Pro klasický objem půllitru se do toho pivovary občas pustí, ale zatím vždy s nevalnými úspěchy, hraje v tom jistě roli i přesvědčení, že jedno lahvové pivo chce mít zákazník tradičně právě ve skle.

Je skleněná pivní láhev o tolik dražší než plastová?

Nemyslím, že výrobní náklady jsou rozhodující. Především u skleněných vratných láhví mohou být ceny příznivější pro sklo. U skleněných obalů se ale prodraží jejich přeprava. Jsou těžší než plastové láhve. A ani koncový zákazníci nechtějí kupovat například vodu v těžkých obalech a ty pak ještě zpátky vozit do obchodu, to je asi rozhodující faktor.

Už dlouho se mluví o srolovatelných skleněných displejích, dočkáme se jich už brzy? 

Ultratenké sklo o tloušťce 0,1 mm, které srolujete, už umíme průmyslově vyrábět, stále se ale hledá uplatnění. Digitální obrazovky jsou jednou z cest. Ale jak displej na to sklo přenést a jak ten proces zajistit tak, aby tato obrazovka nepodléhala porušení? Je tu ještě mnoho nevyřešených otázek, na kterých se stále pracuje a je to opět především výzva pro automatizaci výrobních linek a sklářské stroje, protože ultratenké sklo nemůže být výdělečné v malých objemech.

Tenké sklo ale může najít uplatnění i jinde. Dnes se běžně vyrábí okna se třemi skleněnými vrstvami, proč by se v budoucnu nevyráběla okna se stovkou tenkých skelných vrstev oddělených malými vzduchovými mezerami. Takové sklo by jistě mělo mnohem vyšší izolační účinnost. Co se týče skla pro stavebnictví, můžeme se dnes už setkávat s budovami, které mění barvu fasády díky LED technologiím umístěným třeba mezi skly, do budoucna můžeme přepokládat, že budovy budou měnit také svůj tvar. Pak se ale neobejdou bez oken a skel, která také umí měnit tvar. To už jsme ale trochu daleko.

Z bližší budoucnosti je zajímavý vývoj kontroly kvality skleněných výrobků. Sklo jako transparentní materiál se hůře snímá optickými snímači. Perspektivní se proto ukazuje kontrola v jiných spektrech než je viditelné světlo, například termovizní kamerou nebo UV zářením a konfokálními snímači, které dokáží i u transparentních materiálů měřit vzdálenosti s přesností v nanometrech.

Trendem sklářského vývoje je také zpevňování skla. Hledají se technologie, které by při výrobě skla zabránily tvorbě trhlin mikro- až nanorozměrů. Tyto trhliny výrazně snižují pevnost skla, jehož teoretická pevnost je mnohonásobně vyšší než pevnost oceli. Pokud by se podařilo dosáhnout jen poloviny teoretické pevnosti skla, bude to pro sklářský průmysl ohromný podnět.

Zabývá se naše katedra sklářských strojů a robotiky výzkumem také v oblasti nejnovějších trendů v produkci skla?

Samozřejmě. Jak jsem již uvedl, mnoho ze současných výzev pro skláře je nutně spojeno s robotikou a automatizací výrobních linek. Na celou širokou škálu této problematiky jsme na katedře zaměřeni. Kromě toho například spolu s firmou Sklopan pracujeme na projektu TAČR, jehož cílem je vývoj nové technologie mechanického matování skla, která je ekologická, bez použití kyselin a také levnější. Technologie je nazývána Ekosphere.

Děkuji za rozhovor.

 

Konferenci Sklářské stroje pořádá naše katedra sklářských strojů a robotiky pod záštitou České sklářské společnosti každé tři roky. Letos se spolu s konferencí konal také pracovní seminář Kovy ve sklářských technologiích. Konferenci pravidelně navštěvuje kolem 60 až 70 hostů, z akademické půdy i ze soukromé sféry, mezi nimi je i celá řada zahraničních odborníků. Mezi účastníky byli letos zástupci německé firmy iProTec, slovenské společnosti RONA, českých podniků Kavalier Glass, Electroheat, Nicolet a mnoho dalších. Pravidelnými účastníky jsou také zástupci naší katedry, příspěvek na téma nových trendů ve sklářství dnes přednesl i Vlastimil Hotař, mimo jiné autor publikace Perspektivy českého sklářství.

Další články v rubrice

Šaty se vrací do oběhu jako ramínko na šaty. Roman Knížek (vlevo) a Pavel Hendrichovský představují ramínko vyrobené z textilního recyklátu.

Pomůžeme světu zbavit se tun textilního odpadu

Recyklace textilu už nemůže být jednodušší. Celou bundu, kalhoty nebo tričko z bavlny i veškerých syntetických materiálů včetně zipů, knoflíků a druků rozemelete na co nejmenší částečky, směs zalijete pryskyřicí a vylisujete z ní pevnou desku. Tu...

8. 11. 2023 | Věda a výzkum | 849

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

dfsf.jpg

Novou kvestorkou TUL je Martina Froschová

Absolventka naší ekonomické fakulty působila posledních 14 let na pozici asistentky kvestora Technické univerzity v Liberci. Zná tedy velmi dobře univerzitní prostředí i příslušnou legislativu.

15. 3. 2024 | Lidé | 540