Po loňském úspěšném uvedení autokosmetiky s nanočásticemi na trh, přináší společný výzkum naší univerzity a pražské firmy Pikatec další novinku z oblastí nanotechnologií zaměřenou na ochranu povrchů různých materiálů. Radost z ní budou mít hlavně hospodyňky. Nový prostředek představili zástupci univerzity a firmy na dnešní tiskové konferenci.
Výsledkem dvouletého společného výzkumu je patentovaná série kosmetiky s názvem Home. Díky tomu, že obsahuje nanočástice oxidů kovů, přináší výrazný kvalitativní posun v čištění domácností a dlouhodobou (1–2 roky) ochranu povrchů různých materiálů proti špinění, zašlosti i proti mechanickému opotřebení. Jedná se o nábytek, spotřebiče, podlahy, stavební prvky (skla a rámy oken, dveře, parapety.), sanitu apod. Úpěšně byla také testována třeba na zahradním nábytku, dlažbách plotech i bazénech. Testy ukázaly, že se při použití nového prostředku až o 80 procent snižuje potřeba mytí a tím i spotřeba drahých čisticích prostředků.
Jak to funguje?
„Jednoduše se po úklidu nanese příslušná politura hadříkem ve velmi tenké vrstvě na povrch, který se má dlouhodobě ochránit, a po chvíli se jemným hadříkem lehce rozleští. Pak se nechá vytvrdnout. Takto chráněný povrch se méně špiní, odpuzuje vodu, mastnoty, prach, má vyšší tvrdost a je i antibakteriální. Například na zahradním nábytku vydrží ochranná vrstva rok, v interiérech, třeba na kožené sedačce, i dva roky," řekl vedoucí týmu profesor Petr Louda.
Jde o řadu zhruba desítky produktů. „Jeden univerzální prostředek pro všechny materiály není možné připravit, protože každý povrch má jiné vlastnosti," upozornila Karolína Borůvková z výzkumného týmu.
Každý materiál má pod mikroskopem velmi členitý porézní povrch, právě v těchto nerovnostech se dlouhodobě usazuje špína, mastnoty, jiné nečistoty a tím vzniká ideální živná půda pro bakterie. Nová politura, póry v materiálu uzavře, ale materiál přitom zůstává prodyšný. „Povrch odpuzuje vodu, mastnotu i prach a má i antibakteriální účinky," doplnil Alexandr Filippov z firmy Pikatec. Použité nanočástice oxidu křemíku, titanu či zirkonu jsou velmi tvrdé a chrání navíc povrch před mechanickým poškozením.
Výhradně přírodní nanočástice
Profesor Louda zdůraznil, že nové politury obsahují výhradně „přírodní“ nanočástice oxidů křemíku titanu či zirkonu, které se v přírodě běžně vyskytují. „Proto jsou lidskému organismu a přírodě škodlivé stejně jako například nanočástice obsažené v přesličce či lotosovém květu. Obdobně jako tomu je u těchto rostlin, jsou v politurách nanočástice pevně ukotveny,“ dodal.
Výzkumný tým profesora Petra Loudy z CxI při hledání optimalizace složení a působení nových politur aplikoval vlastní patenty. Provedl také laboratorní ověření vlastností a hodnocení povrchových vlastností modifikovaných a nemodifikovaných povrchů.
Licenční smlouva
Naše univerzita pak opět uzavřela s firmou Pikatec licenční smlouvu. Přínosem z licenční smlouvy pro TUL je participace na prodeji výrobků. Finanční prostředky jsou reinvestovány do dalšího aplikovaného výzkumu. Zástupci firmy Pikatec se shodují na tom, že společný výzkum s Technickou univerzitou je pro ně velmi perspektivní. „Naší snahou je v něm pokračovat i v budoucnu,“ konstatoval Alexandr Filippov.
Vývoj v oblasti nanovláken
Naše univerzita se výzkumu a vývoji v oblasti nanovláken, nanomateriálů a nanotechnologií věnuje řadu let. V roce 2004 objevil tým profesora Oldřicha Jirsáka jako první na světě technologii, která umožňuje průmyslovou výrobu nanovlákenných netkaných materiálů. Na univerzitě se vyučuje i obor zaměřený na tkáňové inženýrství, který propojil nanovlákenné materiály s biologickými aplikacemi. Naši vědci nedávno například představili nový nanovlákenný materiál pro umělé cévy, který výrazně snižuje riziko krevních sraženin.
Spolupráce s firmami
Při vývoji a výzkumu spolupracují týmy našich vědců s řadou firem, které jsou zapojeny ve smluvním výzkumu a jsou významnou aplikační sférou. Výzkum na zakázku, grantová a doplňková činnost pro průmyslovou praxi, tvoří téměř dvě třetiny celkového rozpočtu univerzity. Díky licenčním smlouvám se urychluje praktické využití výsledků výzkumu. Spolupráce s firmami se týká i výuky. To znamená získávat náměty pro bakalářské, diplomové, případně doktorské práce. Firmy už také začínají ve větším měřítku vytvářet podmínky pro absolvování studentských odborných praxí. „Užší spolupráce firem s univerzitami, je konkrétní krok, jak cíleně přispět ke snížení nedostatku technicky vzdělaných odborníků v ČR,“ tvrdí rektor TUL profesor Zdeněk Kůs.
J. Kočárková
Foto Radek Pirkl a archiv Pikatec
Další články v rubrice
Jsou významně vyšší a mají o několik kilogramů víc než děti v roce 1923. Experti z naší KTV porovnávali tělesnou vyspělost české a slovenské mládeže po 100 letech
Rozsáhlé unikátní šetření tělesných parametrů a také kondice zorganizovali v roce 1923 otec a syn Roubalovi a letos, přesně po 100 letech, jejich testy zopakovali odborníci z katedry tělesné výchovy a sportu Fakulty přírodovědně-humanitní a...
Pomáháme dětem čelit reklamě a odhalit marketingové kampaně
Děti jsou nejbezbrannější cíle internetových kampaní a právě nejmenším konzumentům webového obsahu se snaží pomoci unikátní projekt, na němž tři roky spolupracovali odborníci dvou fakult Technické univerzity v Liberci a Akademie věd ČR. Výsledkem...
Fügnerka, Liďáky, Rybníček… Liberec má jako jediné město zmapované lidové názvy díky projektu Živá jména. Ten teď nově dostal také podobu tištěného atlasu
Takto podrobně a odborně nemá své lidové názvosloví lokalit, ulic a budov zmapované žádné město. Určitě v Česku, a i ve světě je to nejspíš naprosto ojedinělý počin. Autoři projektu Živá jména Liberce, geoinformatik Daniel Vrbík a lingvista Václav...