pondělí 11. prosinec 2017   |   O nás   |   RSS   |   Mapa stránek   |   Přihlásit se   |   Kontakt
Úvod > Rubriky > Věda a výzkum > Voda nezná hranic

Voda nezná hranic

Diego instruuje, jak na dotazník. Land of Springs_duben 2017.jpg
Diego z Kolumbie nepřiplul, ale přiletěl. Za studiem a za prameny.

Mentální mapy, mapování pomocí dronů a další moderní geoinformatické techniky si vyzkoušeli účastníci workshopu s tématem vody Land of Springs. Zúčastnili se ho studenti z blízkého Německa a Polska, ale i z Jižní Ameriky, z Japonska, Nepálu či Itálie. Třídenní program pro ně minulý týden připravil tým fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické z česko-německého projektu Prameny spojují/Quellen verbinden.

Program libereckého workshopu Land of Springs byl různorodý, jeho společným jmenovatelem byly mapy a mapování se zapojením GIS, GPS a dalších moderních geografických technologií. Nejprve se studenti vydali na libereckou Výšinu, cestou se učili rozeznávat horniny typické pro tento region a seznámili se se základy geologického průzkumu a mapování.

„Měli tak šanci pochopit to, že i kámen, který mineme cestou, nám může o krajině a její historii i o lidech, kteří v ní žili a žijí, mnohé říct,“ vysvětluje geolog a paleontolog projektu Kamil Zagoršek z fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické (FP TUL) a doplňuje, že typickou horninou libereckých ulic a domů je žula.

„Používala se jako velmi kvalitní stavební kámen. Z tohoto pohledu je pro Liberec charakteristický velký počet dnes již zarostlých žulových lomů. Řada z nich se nachází přímo v srdci města,“ dodává Jiří Šmída, vedoucí projektu a proděkan FP TUL. Studenti si během úvodní cesty vyzkoušeli také mapování pomocí dronu, do tvorby digitálních map zapojili své tablety a seznámili se i s dalšími moderními postupy používanými při mapování.

Galerie

Další den si studenti vyzkoušeli metodu mentálního mapování. Vytvořili smíšené týmy a vyrazili do terénu, vyzbrojeni byli ne příliš detailní mapkou Liberce. Do ní lidé, které ve městě oslovovali, zakreslovali, kde jsou v Liberci řeky, potoky, prameny a další vodní plochy.

„Respondenti mohli také zaznamenat příběhy, vzpomínky nebo emoce, které mají s tím místem spjaté. Výsledkem bude mentální mapa Liberce, která bude vypovídat o tom, jaké mají obyvatelé Liberce povědomí o vodních zdrojích a plochách města, a také, jaký k nim mají vztah,“ říká k zadání Kateřina Ženková Rudincová, expertka na kulturní geografii projektu Prameny spojují a pedagožka na FP TUL.

Podobné mentální mapy jsou dnes stále více využívané také státní správou, pro niž jsou nástrojem podávajícím zpětnou vazbu od obyvatel města.

„Pocitové, či mentální, mapy jsou dnes využívány jako doplnění tvrdých dat například při územním plánování. Statní správě dávají nahlédnout, jak veřejnost danou lokalitu vnímá, co by si přála zachovat, podpořit nebo změnit v daném místě,“ říká Jiří Šmída a dodává: „Je to ideální způsob, jak zapojit veřejnost do procesu demokratického uvažování a rozhodování.“ Liberečtí organizátoři vybrali právě toto ústřední téma workshopu, protože naši geoinformatici z fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické mají s tvorbou smyslových map velké zkušenosti. Na T-UNI jsme psali například o jejich edici map Liberce a Jablonce nad Nisou Direction.

Pokračováním práce v terénu bylo praktické zaškolení s GIS systémy tak, aby si účastníci dokázali zorganizovat mapování a vytvořit si například webovou mapu pro svůj obor, ať už je to hydrogeologie, biologie nebo literárněvědná studia.

Workshop uspořádaly tři univerzity jako jeden z výstupů česko-německého projektu Prameny spojují/Quellen verbinden, který se zaměřuje na prameny v česko-německém pohraničí – na jejich souřadnice, botanické a zoologické charakteristiky i hydrochemické vlastnosti. Projektový tým provádí také kulturně-geografický výzkum vytipovaných pramenů.

Do interdisciplinárního výzkumu, financovaného z evropských peněz, jsou zapojeny Technická univerzita v Liberci, Technische Universität Dresden a Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU). Workshopu v Liberci se zúčastnila řada zahraničních studentů partnerských univerzit, kteří v České republice studují v klasickém studijním programu nebo díky programu Erasmus+.

„Tvorba mentálních map je dobrým příkladem toho, jak lze data z výzkumu efektivně převést do praxe a do našich skutečných životů. To mě lákalo,“ říká 23letý Diego z Kolumbie, který je nyní v prvním ročníku navazujícího studia na ČZU.

„Mým oborem jsou environmentální studia a GIS systémy budu určitě jednou potřebovat v práci,“ vysvětluje 24letý Ital Carlo, který je na ČZU na Erasmu, proč do Liberce na workshop přijel.

Radek Pirkl

Galerie
30.11. 2017

Strojaři budou volit děkana

Volba děkana Fakulty strojní TUL na funkční období 2018-2022 je jediným bodem programu pátého zasedání Akademického senátu Fakulty strojní  TUL, které se koná ve středu 13. listopadu 2017 od 13.00 hodin, v zasedací místnosti ve 4. patře budovy G. Jediným kandidátem na tuto funkci je profesor Petr Lenfeld.  Svůj volební program představil Akademické obci FS TUL ve středu 29. listopadu, kdy odpovídal také na otázky z pléna.

Další články v rubrice

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
Prosinec 2017
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
TUL
www.facebook.com/TUL.cz
www.youtube.com/user/TULiberec
T-intra
Český rozhlas sever

Stránky T-UNI vznikly za podpory projektu Copernic, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0059, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

ESF - Investice do vzdělání