Žijeme v prostředí zamořeném radioaktivitou?

Radioaktivita přírodního prostředí v České republice z hlediska různých geofyzikálních polí a s dopadem na životní prostředí i lidský organismus byla tématem přednášky profesora Milana Matolína z Přírodovědecké fakulty UK. Byla jedním z bodů programu workshopu „Aplikace geofyziky při ochraně a využití přírodních zdrojů“, kterou v rámci tříletého „Mezinárodního vzdělávacího projektu - udržitelné a efektivní využívání zdrojů“ pořádali členové Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na naší univerzitě v pátek 18. května. Projekt podporuje Evropská unie z Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020.

Milan Matolín ukázal posluchačům mapy radioaktivity ČR podávající údaje o hodnotách a rozšíření přírodních a umělých zdrojů radiace, připomněl havárie jaderných elektráren, hovořil o dopadu těžby uranu a uhlí na životní prostředí. „V padesátých a šedesátých letech se například používal odpad z dolů jako stavební materiál nebo jako podsyp při stavbě silnic. Řada objektů byla zbourána, na některých cestách je ještě patrna zvýšená intenzita radioaktivity,“ řekl profesor Matolín, zdůraznil ale, že radioaktivita je v ČR dobře monitorována.

Dalším zajímavým tématem pátečního setkání byla přednáška Jana Valenty z Přírodovědecké fakulty UK na téma vzniku hornin. „Pokud známe původ hornin, můžeme efektivněji hledat zdroje surovin a odhadnout náklady na jejich těžbu. Když poznáme základní souvislosti, můžeme tyto poznatky uplatnit například i ve stavebnictví a v oblasti ochrany životního prostředí,“ řekl Jan Valenta.

Páteční workshop byl mimo jiné také příležitostí představit monitoring horninových puklin v bedřichovském tunelu, na kterém se liberečtí vědci podílejí od roku 2012. „Aktivní seismickou metodou a pomocí odporového tomografu sledujeme šíření mechanického zvukového pulsu v hornině. Tyto poznatky mají obecně význam pro sledování změn v horninách, které lze použít při plánování strategických staveb, jako jsou například mosty a výškové budovy. Velký význam mají při stanovení podmínek pro případná uložiště radioaktivního odpadu,“ řekl Lubomír Slavík z FM TUL.

Právě stanovení a řešení otázek souvisejících s efektivním využitím regionálních přírodních zdrojů, mapováním dopadů lidské činnosti, rekultivace postižených oblastí a ochrana životního prostředí – to jsou důvody, proč se pravidelně scházejí odborníci z Technické univerzity v Liberci se svými  tradičními partnery: Vysokou školou v Žitavě a Zhořelci (oblast environmentální techniky), Vysokou školou technickou a hospodářskou v Drážďanech (oblast geotechniky) a Univerzitou Karlovou (oblast aplikované geologie).

„Zaměřujeme se na aktuální otázky v česko-německém pohraničí, přičemž naší parketou je oblast aplikované informatiky,“ informoval vedoucí projektu za českou stranu Jan Šembera a zdůraznil výrazné synergické efekty při společném využívání přístrojového vybavení a při společném vědeckém bádaní.

Vzdělávacích akcí se mohou zúčastnit studenti i akademičtí pracovníci. Tou nejbližší je druhá část terénního cvičení v okolí Hejnic a Smědavy „Hydrologie, protipovodňová opatření, příroda a krajina zasažená těžbou v Trojmezí“ v pátek 1. června 2018 (cca od 8.00–18.15). Podrobný program workshopu najdete zde.

-red-

Další články v rubrice

Šaty se vrací do oběhu jako ramínko na šaty. Roman Knížek (vlevo) a Pavel Hendrichovský představují ramínko vyrobené z textilního recyklátu.

Pomůžeme světu zbavit se tun textilního odpadu

Recyklace textilu už nemůže být jednodušší. Celou bundu, kalhoty nebo tričko z bavlny i veškerých syntetických materiálů včetně zipů, knoflíků a druků rozemelete na co nejmenší částečky, směs zalijete pryskyřicí a vylisujete z ní pevnou desku. Tu...

8. 11. 2023 | Věda a výzkum | 843

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce