V čase extrémních such bude zásadní znát dobře výskyt a vlastnosti zdrojů vody. Atlas, který detailně mapuje 40 pramenů v česko-saském příhraničí, představili minulý týden vědci ze tří partnerských univerzit.
Hydrogeologové, geografové, biologové, geoinformatici a celá řada dalších odborníků z Technické univerzity v Liberci, České zemědělské univerzity v Praze a žitavského pracoviště Technische Universität Dresden podrobili více jak 40 vybraných pramenů při našem severním pohraničí v rámci česko-německého projektu Prameny spojují/Quellen verbinden komplexní analýze.
Vědci sledovali typ pramene, kvalitu vody, přítomnost těžkých kovů, výskyt fauny a flóry v prameni a jeho okolí či geologické podloží.
„Přístup každého experta je trochu jiný, což je pro naši spolupráci a odborný rozvoj nesmírně obohacující a poučné. Právě Atlas pramenů je syntézou práce celého týmu a všichni jsme hrdí na to, jak se nám jej podařilo připravit,“ říká vedoucí projektu Jiří Šmída z Technické univerzity v Liberci.
K pramenům se v průběhu tří let trvání projektu opakovaně vraceli. Výstupem jejich úsilí je unikátní online Atlas pramenů Lužických, Jizerských a Žitavských hor. Najdete ho na prameny.tul.cz/atlas.
Odborné informace v atlase jsou doplněné multimédii, fotografiemi a videospoty pořízenými z dronů, které vědcům umožnily přístup i do obtížněji dostupných míst.
Vědci se snažili zmapovat také vztah člověka a pramene, zachytili řadu historicko-literárních souvislostí a zabývali se také vlivem lidské činnosti na pramen. Z výzkumu vyplynulo, jak i nepatrný vliv člověka a jeho činností může vést k poškození až zničení pramene.
„Dobře to dokumentují dva prameny nacházející se v blízkosti obce Myslivny, na jihovýchodním úpatí hory Luž. Přestože jsou od sebe necelých 400 m a lze předpokládat, že jsou zásobeny ze stejné zvodně, jejich kvalita se značně liší. Jeden pramen se vyznačuje vysokou kvalitou vody a sedimentu, výskytem druhů citlivých na negativní vlivy prostředí, bez přítomnosti toxických kovů. V porovnání s ním vykazuje druhý pramen výrazně horší kvalitu. V odebraném sedimentu byly zjištěny vysoké koncentrace mědi a niklu,“ popisuje Dana Komínková, vedoucí týmu České zemědělské univerzity v Praze, a shrnuje:
„Vysvětlením je lokalizace pramene v blízkosti silnice, odkud k němu bylo spláchnuté velké množství štěrku, pravděpodobně používaného jako posypový materiál.“
Atlas pramenů, ale i další výstupy výzkumu by měly usnadnit práci expertům v oborech územního plánování, ochrany pramenných oblastí, vodního hospodářství nebo krajinného a územního plánování.
A využít by je mohli i učitelé, zástupci regionálních samospráv, institucí ochrany přírody i firmy.
Mizí před očima
Znalosti o vodě a jejích zdrojích je potřeba napříč společností i napříč státními hranicemi prohlubovat, především v době, kdy krajinu sužují extrémní sucha. Tomuto tématu se minulý týden na žitavské radnici při prezentaci závěrů projektu Prameny spojují vědci také věnovali.
Razantní úbytek podpovrchových vod zmínil ve svém úvodním projevu už hejtman Martin Půta, ten ovšem akcentoval především vliv rozšiřování nedalekého povrchového dolu Turów v Polsku na zásoby vody v českém i německém pohraničí.
Voda v krajině i mimo dosah polského hnědouhelného dolu mizela vědcům především v závěrečném roce projektu před očima:
„Dlouhodobý nedostatek srážek v roce 2018 vedl k poklesu tlaků v podzemních zásobnících vody, která pak není tlačena k povrchu. Důsledky mohou být již nyní patrné na vegetaci prameniště a jeho okolí. Správná péče o prameny, která začíná poznáním, kde je v naší ať již městské, či okolní krajině máme, bude velice rychle nabývat na důležitosti,“ říká Jiří Šmída a dodává:
„Kdo ví, zda nejsme blízko době, kdy na prvním místě budeme vděční za jakoukoliv tekoucí vodu z pramene, teprve na druhém se budeme zabývat o její kvalitu.“
-pir-
Foto: Prameny spojují/Quellen verbinden a T-UNI
Další články v rubrice
TUL s Nanoasociací spolupracují na propagaci a prezentaci výsledků v oblasti »nano«
Rozšíření povědomí o přínosech nanotechnologií pro společnost, propagace „nano“vynálezů z univerzity, sdílení informací a zkušeností například v oblasti evropské legislativy vztahující se na nanomateriály a nanotechnologie, to jsou konkrétní...
Chybí vám něco v Jizerských horách a kde? Na to se ptá pocitová mapa
Na vstupním místě do Jizerských hor načtete QR kód ze samolepky a z nabízených možností vyberete ty, které vystihují váš vztah k Jizerským horám. Vstoupíte tak do mapy, v níž lze označit, kde vám chybí parkoviště, koš nebo toaleta, a naopak...
Fügnerka, Liďáky, Rybníček… Liberec má jako jediné město zmapované lidové názvy díky projektu Živá jména. Ten teď nově dostal také podobu tištěného atlasu
Takto podrobně a odborně nemá své lidové názvosloví lokalit, ulic a budov zmapované žádné město. Určitě v Česku, a i ve světě je to nejspíš naprosto ojedinělý počin. Autoři projektu Živá jména Liberce, geoinformatik Daniel Vrbík a lingvista Václav...