Dopady války pohledem ekonomky Danuše Nerudové: obří inflace i příležitost

IMG_0540.JPG
Profesorka Danuše Nerudová je světově uznávanou odbornicí na korporátní zdanění. Na TUL ve své přednášce upozornila na ekonomické aspekty dopadů války na život v České republice. Foto: Radek Pirkl, TUL

„Evropa za poslední tři týdny vyrostla, pořád ale hledá nebolestná řešení. Ta ruskou ekonomiku nezasáhnou.“ Tato slova ekonomky a emeritní rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové zazněla na přednášce Ekonomický pohled na válku na Ukrajině. Profesorka Nerudová se na přednášce a následné besedě v univerzitní aule dotkla nezmenšeného ruského exportu surovin, dopadů sankcí, dramatické inflace ale i nových příležitostí pro Českou republiku.

V úvodu profesorka Nerudová, jejíž jméno se skloňuje i s možnou kandidaturou na funkci prezidentky ČR, ocenila hbitost Evropské unie v odsouhlasení ekonomických sankcí namířených proti ruskému agresorovi. K operativnímu rozhodování podle ní přispěla i pandemie covidu.

Ekonomické sankce nyní dopadají na téměř 146 milionů obyvatel Ruska. Pod tíhou sankcí Rusku hrozí, že od bolševické revoluce už potřetí zbankrotuje. „Finanční trhy si myslí, že pravděpodobnost ruského bankrotu je sedmdesát osm procent.“

Záhada neklesajícího rublu

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu získalo Rusko jeden primát. Stalo se zemí, na niž světové společenství uvalilo nejvíce sankcí. Podle agentury Bloomberg Rusko během deseti dnů od začátku invaze předstihlo v počtu uvalených sankcí Írán a Severní Koreu. Přesto kurz rublu neklesal a zůstával na úrovni jako před invazí na Ukrajinu. Ekonomové pro to nemají vysvětlení. „A to máme tři naprosto bezprecedentní zmrazení devizových rezerv Ruské centrální banky,“ podivovala se na přednášce profesorka Nerudová, jež je světově uznávanou odbornicí na korporátní zdanění. Vede Ústav účetnictví a daní Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Navzdory bezprecedentně tvrdým sankcím má ruská ekonomika stále trvalý přebytek obchodní bilance. „V únoru činil přebytek 23 miliard dolarů,“ vypočítala Danuše Nerudová. Vysvětlením je pokračujíc ruský export uhlí, ropy a plynu. Odběratelé se těchto surovin zatím nevzdali, protože jsou na nich závislí.

Ve struktuře exportu Ruska dominuje vývoz surovin. Například export surové nebo rafinované ropy činí téměř 47 procent. Jenže právě skutečnost, že Rusko stále vyváží fosilní paliva, dovoluje financovat válku na Ukrajině. „Evropský parlament dnes (ve středu 6. dubna) projednává sankční balíček a jeho součástí je mimo jiné zákaz plutí ruských lodí nebo lodí registrovaných pod ruskou vlajkou do evropských přístavů a zákaz vývozu uhlí. Ten ale stále nic moc nevyřeší. Evropa pořád hledá nebolestná řešení, ta ale tu ruskou ekonomiku nezasáhnou. V tuto chvíli to vypadá tak, že kdyby se zavedla sankce na dovoz uhlí, zůstane přebytek obchodní bilance takový, že Putin bude pořád ještě schopen šest měsíců financovat válku z deviz, které mu poplynou z vývozu surovin,“ poznamenala profesorka Nerudová.

Kvůli nedostatku stoupají ceny některým surovin, které Rusko vyváží. „Nejvíc ze všeho zdražil nikl, uhlí, pšenice, kukuřice, platina, o plynu ani nemusím hovořit. Jsou součástí výrobního procesu dalších komodit. Objevil se například problém s produkcí neonu. Podnik, který na Ukrajině produkoval neon, tak musel zastavit výrobu. Používá se při výrobě čipů.“

Obava z dvouciferné inflace

Česká republika má nejvyšší inflaci ze zemí eurozóny, podle profesorky Nerudové ale roste na celém světě. Například v USA je nejvyšší za posledních 30 let. „Lze očekávat, že průměrná inflace bude za tento rok v České republice dvouciferná. To jsme tu skutečně neměli. Dopad dvouciferné inflace bude velmi závažný, protože ještě na začátku roku zaměstnavatelé predikovali růst mezd v průměru o pět procent. Pokud bychom předpokládali, že inflace bude patnáct procent a já se domnívám, že možná i šestnáct, tak se bavíme o reálném poklesu o deset procent. A to bude největší pokles mezd od roku 1989. Bude to způsobovat sociální napětí ve společnosti.“

Jak profesorka Nerudová dodala, nutnost uskromnit se bude více než potřebná. „Bez snížení závislosti na ruských surovinách to prostě nepůjde. Putin nás vždy bude držet v hrsti přes plyn, přes ropu přes uhlí,“ poznamenala Danuše Nerudová. Pokud bychom podle ní zcela přestali obchodovat s Ruskem, stálo by nás to pokles HDP o jedno procento. „Výměnou za svobodu Ukrajiny a naši svobodu mi to připadá jako poměrně přijatelná cena.“

Snížení surovinové závislosti a bezpečnost budou hlavními tématy pro následující dva roky, kdy bude Česká republika předsedat Evropské unii. "Tato témata budou v našem předsednictví rezonovat. Vytvořili jsme si v tom dostatečnou startovací pozici a legitimitu tím, že jsme lídrem v pomoci Ukrajině a jsme první, kdo udává tón a první, kdo dodává zbraně. Po letech máme poměrně jasno, na jaké straně stojíme.“

Ruské přípravy na válku

Profesorka Nerudová během přednášky poukázala na to, že se Rusko připravovalo na válku už dlouho před samotnou invazí. Ekonomických ukazatelů byla podle ní celá řada. „Naše zásobníky plynu si pronajala ruská společnost Gazprom a už brzy na jaře je záměrně přestala plnit. Jsme na naplněnosti čtyřiceti tří procent. My ekonomové můžeme zpětně ukázat na to, že se Putin rok připravoval na konflikt, jen jsme nebyli schopní to číst. Bylo za hranicí naší představitelnosti, co se může v jedenadvacátém století stát. To, že si Gazprom pronajal zásobníky a nenaplnil je, byl jeden z kroků přípravy války a abychom pak byli lehce vydíratelní, že nebudeme mít plyn.“

Součástí příprav na válku byl také fakt, že Rusko dva roky akumulovalo vysoké devizové rezervy – podle profesorky Nerudové 630 miliard dolarů – v různých měnách včetně eura. „Putin myslel, že Evropská unie bude neakceschopná, že se evropské státy na tak tvrdých sankcích nedomluví. To se velmi přepočítal.“

Ekonomové si také podle Danuše Nerudové lámali hlavu, proč loni v prosinci Ruská centrální banka dovezla do Ruska patnáct miliard dolarů v hotovosti. „Čtyřiadvacátého února jsme to pochopili.“

Příležitost pro Českou republiku

Dotazy z publika otevřely například otázku obnovy Ukrajiny, jež je příležitostí i pro Českou republiku. „Přijde určitá deglobalizace. Covid nám ukázal, jaké to je, když se zpřetrhají globální dodavatelsko-odběratelské řetězce. K čemu může vést, že se snažíme mít výrobu v zemi s nejlevnější pracovní silou, která je tisíce kilometrů daleko. Budeme hledat nové destinace a Ukrajina může být jednou z nich.“

V tuto chvíli je v České republice asi 350 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Prognózy počítají s tím, že dorazí až půl milionu lidí. „Na svoji katedru jsem vzala dvě vědkyně. Jsou to na Ukrajině uznávané kapacity ve svém oboru z Univerzity v Charkově, která dnes neexistuje. Nestojí z ní dnes vůbec nic. Když se těch lidí zeptáte, chtějí kontrakt na tři měsíce, že se vrátí zpět. Ale oni se nemají kam vrátit. Jsou z měst, která jsou srovnaná se zemí,“ řekla profesorka Nerudová.

Podle studií zůstávají uprchlíci ze zemí postižených podobným konfliktem nejméně deset let. „Máme tu zhruba sto jeden tisíc žen, dvacet pět tisíc práce schopných mužů a asi sto tisíc dětí. Osobně to považuji za obrovskou příležitost pro zemi, jako jsme my, kde je průměrná porodnost na jednu ženu 1,17 dítěte. Máme problém s vymíráním populace. Mimochodem, loni poprvé zemřelo o dvacet osm tisíc tisíc osob víc, než se narodilo. Takže naše populace stárne a my umíráme. Toto je obrovská příležitost,“ uvedla profesorka Nerudová a dodala: „Zaměstnavatelům chybí na trhu práce čtyři sta tisíc pracovníků. Věřím, že se na trhu práce pohnou ledy a že zaměstnavatelé budou více využívat částečných úvazků. Zatím jich je asi osm procent, což je strašně málo. Tím pádem se situace odblokuje i pro české maminky s dětmi.“

V závěru profesorka Nerudová připomněla, že nejde o ekonomické migranty. „Jsou to lidé jako my, střední třída. Měli auto, jezdili na dovolenou. Nejsou to lidé, kteří by ekonomicky migrovali, protože jim bylo ekonomicky špatně. Příležitost pro nás spočívá v tom, že je budeme schopni integrovat.“

Adam Pluhař

KORONAVIRUS – OPATŘENÍ A NAŘÍZENÍ

Vedení školy aktualizuje opatření a nařízení v souvislosti s pandemií koronaviru. AKTUÁLNÍ INFORMACE

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

Ve školní jídelně baštíme klasiku macande - což je směs fazolí, kukuřice a často i kamenů... pozor na zuby!.jpg

Student ekonomky vede v Tanzanii kurzy o podnikání a start-upech

Do africké země, která podle OSN patří mezi ty nejméně rozvinuté na světě, odletěl Ondřej Linhart loni na podzim. Přerušil své doktorské studium na Ekonomické fakultě TUL, ale své vazby s fakultou nezpřetrhal. Původně měl učit jen na základní a...

13. 5. 2022 | Lidé | 459