Náš výzkum »chameleonních« textilií pomohl vyhrát soutěž studentských startupů

IMG_1622-2.jpg
Výzkum fotochromních pigmentů docentky Martiny Vikové z katedry materiálového inženýrství Fakulty textilní TUL pomohl vyhrát startupovou soutěž VŠE. Vpravo je zástupce studentů Viktor Solanský. Foto: Adam Pluhař, TUL

Oblečení měnící barvu podle intenzity slunečního svitu může být zábavný doplněk i užitečný pomocník. Změnu barvy umožňují fotochromní pigmenty, jejichž výzkumem se na TUL zabývá Martina Viková z Fakulty textilní. Zájem o aplikaci výzkumu projevili studenti Vysoké školy ekonomické v Praze a z navázané spolupráce vzešla dětská čepička, s níž studenti vyhráli startupovou soutěž své školy.

Pětičlenný studentský tým dal svému startupu jméno Sunaware. Svojí čepičkou cílí na děti mladší šesti let. „Náš business plán od začátku počítal s výrobou a prodejem oblečení pro děti, které by měřilo intenzitu UV záření. Zároveň jsme chtěli, aby bylo finančně dostupné, bezpečné a jednoduché pro použití. Protože jsou elektronická čidla a jakýkoliv hardware v oblečení nepraktická, volba padla na smart textilie. Výzkum docentky Vikové z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci byl přesně tím, co jsme hledali,“ řekl za mezinárodní studentský tým VŠE Viktor Solanský.

Do čepice je všitý fotochromatický pásek, jenž funguje jako dozimetr UV-A záření. Pruh se po dopadu UV paprsků zabarvuje v celé škále fialových odstínů. Podle odstínu je možné přibližně určit intenzitu záření. Jednoduchý senzorický systém představuje na čepici maska kočičky. Jednotlivé části zvířátka mají odlišné odstíny a rodiče je mohou snadno porovnat s aktuální barvou na fotochromatickém pásku. Čím vyšší je UV index, tím se na pásku objeví temnější fialová. „Pro rodiče to může být například vodítko k tomu, aby už dítě dál nevystavovali slunci. Možnost určit intenzitu záření přispívá k prevenci vzniku rakoviny kůže,“ říká další člen týmu Karel Balogh.

Fotochromatické pigmenty jež jsou na trhu, se zatím příliš pro použití na oblečení neosvědčují. Na světle podléhají degradaci, protože se časem naruší jejich chemická struktura. Škodí jim také praní. Právě tuto nechtěnou vlastnost ale umí odborníci na Fakultě textilní TUL eliminovat. „Při našem vývoji usilujeme o to, abychom stabilizovali UV senzibilitu. Neboli, aby se senzor choval konstantně i během dlouhého používání a bez újmy snesl i mnoho pracích cyklů. Teď už máme složku, která prodlužuje životnost,“ popsala svůj výzkum docentka Martina Viková z katedry materiálového inženýrství Fakulty textilní TUL (FT).

Know-how FT spočívá také v kompozici tiskací pasty a aplikaci barviva na textilní substrát. Na tisku fotochromních pigmentů pro soutěžní vzorek se podíleli i studenti FT. Obstarali jej studenti doktorského studia Marcela Pechová a Dominik Dušek.

Studenti počítají s tím, že letos začnou přes e-shop nebo partnerské prodejce nabízet první čepice s fotochromatickými pásky. Pokud se jim podaří se na trhu uchytit, chtějí v následujících letech rozšířit škálu nabízeného oblečení. Oblečení by vyráběli pod jinou obchodní značkou, než je název jejich startupu. „V tomto druhu smart textilií vidíme potenciál. Nenašli jsme zatím žádnou přímou konkurenci. Pouze tenisky, které na slunci měnily barvu. Pokud se nám podaří uspět, mohli bychom příští rok připravit kolekci dalšího dětského oblečení a časem i oblečení pro dospělé,“ plánuje členka studentského týmu Marsela Bebic.

Laboratoř patří ke světové špičce

Laboratoř měření barevnosti a vzhledu na katedře materiálového inženýrství FT TUL, jež studentskému startupu pomáhala, patří ke světové špičce. Od svého založení  v roce 1999 se specializuje na průmyslové posudky barevných rozdílů, vývoj speciálních měřících systémů a senzorů.

V roce 2005 byl například vyvinut první experimentální měřící systém pro kolorimetrické a spektrální hodnocení barvoměnných materiálů, o který projevili zájem pracovníci firmy XEROX. Tento unikátní měřící systém byl dále rozvíjen. Tým laboratoře tak mohl postupně patentovat dva objevy. V roce 2009 zařízení pro měření změn použitých barviv v závislosti na spektrálním složení a intenzitě světla a o čtyři roky později způsob a zařízení na měření trvanlivosti barevných efektů u barvoměnných materiálů.

Ve spolupráci se slovenskou Technickou Univerzitou v Bratislavě se podařilo vyvinout způsob, jak při zvlákňování polymerů zakomponovat organické pigmenty reagující na změnu světelných podmínek nebo tepla přímo do vláken.

Výzkumná skupina docentky Vikové se rovněž podílí na vývoji bezvodých procesů barvení, kdy společně s výzkumníky z Univerzity Boras ze Švédska sledují možnosti využití superkritického oxidu uhličitého a tím snižování dopadů textilní výroby na životní prostředí.

Adam Pluhař
 

KORONAVIRUS – OPATŘENÍ A NAŘÍZENÍ

Vedení školy aktualizuje opatření a nařízení v souvislosti s pandemií koronaviru. AKTUÁLNÍ INFORMACE

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce