Participativní bydlení. V zahraničí funguje dobře, má šanci v Česku?

Gleis 21, einszueins architektur, Vídeň ©Foto Hertha Hernaus_I.jpg
Vídeňský model fungování participativního bydlení. Gleis 21, einszueins architektur, Vídeň. Foto: Hertha Hernaus ©

Odpovědi budou hledat hosté sympozia Možnosti a limity participativního bydlení, které se koná online v pátek 3. prosince. Pořádá ho několik univerzitních pracovišť včetně naší fakulty umění a architektury.

Více lidí sdílí jeden komunitní dům a na jeho správě se podílejí společně na základě vzájemné dohody a demokratického hlasování.

Míra propojení sousedů bývá u participativního bydlení různá. Mohou se například podílet na projektu a výstavbě, mohou mít společnou dílnu či zahradu, mohou v rámci participativního bydlení zrealizovat i komerční prostory, z jejichž zisku umořují náklady spojené s údržbou domu. Modely fungování jsou různé.

Aktivita všech zúčastněných při správě a údržbě domu i při činnostech nad provozní rámec, jsou zásadním znakem participativního bydlení, které ho odlišuje od podobného modelu známého u nás, a tím je družstevní bydlení.

Komunitní bydlení je rozšířené v západní Evropě, především v Rakousku a Německu. Na možnosti participativního bydlení u nás se zaměřil projekt vedený katedrou environmentálních studií Fakulty sociálních studií MUNI, který získal projekt TA ČR. Na jeho řešení se podílí kromě hlavního řešitele FSS MUNI, také Fakulta architektury ČVUT, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Arnika – Centrum pro podporu občanů a Fakulta umění architektury TUL. Do projektu je zapojeno také šest měst a obcí: Liberec, Pardubice, Psáry, Hrádek nad Nisou, Opava a Jihlava.

„Participativní bydlení přináší nové možnosti nejen obyvatelům, ale také městům. Vybízí k tomu uvažovat o trhu bydlení jiným způsobem,“ říká Radek Suchánek, vedoucí katedry urbanismu FUA TUL a prorektor Technické univerzity v Liberci.

„Ty modely propojení s městem jsou různé. Město může například vložit pozemek s tím, že občané komunitní dům vybudují. Městu pak může na základě předem dané smlouvy připadnout nějaký podíl, typicky několik bytů. Je to jiný způsob nakládání s městskými pozemky, než je například prodej pozemku developerovi. Nehrozí tak, že by vznikla na městském pozemku „mrtvá zóna“ plná bytů, které si vlastníci koupili od developera jako spekulaci nebo investici a nežijí v nich,“ dodává Radek Suchánek, který je za FUA TUL řešitelem projektu.

Páteční sympozium je součástí tohoto projektu. Mezi pozvanými hosty jsou Michael La Fond (id22, Berlín), Katharina Bayer (einszueins architektur, Vídeň), zástupci Explica Consulting, s.r.o. (spolkové bydlení v Praze) a Sdílených domů, z.s.

Sympozium je online, začíná v pátek 3. prosince v 9:30. Kdokoliv se připojí, bude moci pokládat hostům dotazy.

Program a odkaz na stream najdete zde.

Radek Pirkl

 
 

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

dfsf.jpg

Novou kvestorkou TUL je Martina Froschová

Absolventka naší ekonomické fakulty působila posledních 14 let na pozici asistentky kvestora Technické univerzity v Liberci. Zná tedy velmi dobře univerzitní prostředí i příslušnou legislativu.

15. 3. 2024 | Lidé | 541