Začíná se výuka po síti studentům líbit? Proč by měli nejlepší pedagogové TUL dostávat ocenění? Může elektronické hlasování zvýšit zatím jen nízký zájem studentů o senátní volby? Proč na univerzitě sjednotit roztříštěnost platforem pro online výuku? I na tyto otázky odpovídá v rozhovoru Ondřej Havelka, první místopředseda Akademického senátu TUL za komoru studentů.
Ministrem školství oceněný vědec a student Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL není aktivní jen v práci pro „velký univerzitní senát“, ale při svém vědeckém bádání s úspěchem nahlíží do nanosvěta. „Dokážeme vytvořit nanoslitiny schopné efektivně čistit vodu i od ropného znečištění,“ říká Ondřej Havelka.
Působení v Akademickém senátu TUL je pro vás starost navíc, asi vás odvádí od školních povinností, máte zodpovědnost. Proč jste se rozhodl kandidovat?
Vedly mě k tomu podněty lidí a následně vlastní vize o budoucím směřování univerzity a „zaktivování“ studentů. V tuto chvíli má TUL skvělý potenciál v podobě malé, ale oborově rozmanité univerzity. Možnost jej využít však leží na studentech, kteří tvoří katalyzátor úspěchu univerzity.
Jak byste neznalým přiblížil Akademický senát TUL? Proč je dobré zajímat se o dění v senátu?
V akademickém senátu jsou zvolení zástupci – studenti a akademičtí pracovníci, kteří tvoří část vedení univerzity. Tito zástupci představují politiky univerzity. Jejich činnost je zejména kontrolní a podněcovací směrem k rektorovi a zbytku hlavního vedení. Výsledky těchto debat ovlivňují někdy i ze dne na den zaměstnance, studenty a samotné části univerzity – fakulty, ústav CxI, menzu a koleje.
Jak vypadá běžná činnost ve „velkém senátu“? Čím se zabývá?
Běžně se řeší dvě hlavní oblasti – ekonomická a vnitřní legislativa. Pravidelná zasedání jsou druhé úterý každý měsíc, nyní v online podobě. Velká rozhodnutí probíhají kolem schvalování rozpočtu a směřování univerzity. Studenti ze senátu navíc zajišťují organizaci akcí pro studenty a hájí jejich zájmy. Po mnoha letech jsme zásadně změnili podobu studentského dotazníku hodnocení výuky.
V univerzitním senátu zasedáte už déle než půl roku, co bylo podle vás za tu dobu nejdůležitější téma a proč?
Jako nejostřejší téma zatím vnímám změnu vnitřního mzdového předpisu, čili změny ve výplatách zaměstnanců. Jako studentská komora jsme viděli velké rozpaky mezi zaměstnanci, a proto jsme i první návrh přenesli do patové situace. Druhý návrh se již schválil poměrně jednoznačně.
Jaké téma chcete během vašeho mandátu otevřít?
Chtěl bych, aby nejlepší pedagogové na univerzitě dostávali ocenění. A rád bych senát přesvědčil, aby tuto myšlenku podpořil. Na fakultních úrovních má smysl snažit se o zlepšení online výuky – zejména otázku sjednocení online platforem se snažím otevřít.
Zastavme se u ocenění. V čem by mělo spočívat a podle jakého kritéria by se nejlepší pedagogové vybírali?
Moje vize zahrnuje ocenění, patrně diplom a finanční odměnu. Cenu by nejlepší pedagog dostal z rukou pana rektora na ročním vyhlášení. Kritériem by byly hlasy studentů. Vybírali by si vyučující, kteří jsou pro ně nejlepší. Ocenění by mělo významně motivovat k tomu být výborným, či ještě lepším pedagogem. A nejlepší by se stali inspirací pro ostatní. Výuka je extrémně důležitou součástí vysoké školy a ocenění její kvality nám opravdu chybí.
Zmínil jste silné téma online výuky. Faktem je, že těch komunikačních platforem je na TUL hodně. Proč by se podle vás měly sjednotit?
Na univerzitě se používá nejméně pět platforem, což působí neuvěřitelné zmatky mezi studenty při přecházení mezi předměty během dne a při hledání informací o další výuce. Sjednocení si dokážu představit ve zvolení jedné, či dvou. Nejčastěji používán je Google Meet. Microsoft Teams si zase nejvíc lidí chválí kvůli propracovanosti.
Volby do senátů fakult, potažmo do „velkého senátu“, provází malý zájem, tristní účast je u studentů. Proč myslíte, že tomu tak je?
Volební účast se dost různí jak mezi akademickými pracovníky, tak studenty na jednotlivých fakultách. Souhlasím, že studentská účast je dlouhodobě velice nízká, a to někdy i na úrovni méně než dvou procent. Jev nízké účasti minulý rok ještě zhoršila situace kolem Covidu-19. Zájem o fakultní senáty je však vyšší než o univerzitní senát, a to díky větší blízkosti fakultních záležitostí. Nízká účast jde ruku v ruce s nízkým počtem přihlášených kandidátů. Někdy není třeba ani vybírat a kandidátovi stačí jediný hlas, který si může hodit do volební urny i sám. Volební účast, ať už aktivní, či pasivní, souvisí například s nízkou studentskou znalostí univerzitního prostředí a možností toto prostředí formovat. V České republice obecně čelíme nízkému zájmu mladých lidí o politiku jako takovou čili o ovlivňování veřejného dění. Jedná se jednoznačně o důležité společenské téma.
Jak tedy studenty motivovat a přesvědčit je o tom, že je dobré senát sledovat a voleb se účastnit? Neměla by to být i snaha zástupců studentské sekce, kteří mají ke studentům blíže?
Myslím, že nejlepší metoda spočívá ve zvětšování prostoru působení a aktivit studentských komor. Studenti tím poznají, že se na univerzitě skutečně dají dělat skvělé věci. Další spoluřešení vidím v možných elektronických volbách, které by usnadnily a zatraktivnily samotnou volbu.
Jak daleko, nebo blízko spuštění elektronických voleb na univerzitě je?
O elektronických volbách nyní diskutujeme v rámci naší interní legislativní komise a rektorátu. Časový horizont je poměrně nejasný, ale je to žhavé téma, které je opravdu na stole. Hlavní výhodu spatřuji v očekávané vyšší účasti u voleb – pro hlasující by to bylo jednodušší a pohodlnější. Nebylo by ani zapotřebí setkávání většího počtu lidí, což je zvlášť v době probíhající epidemie aktuální.
Přenosy ze senátu běží teď v době epidemie po síti. Jak na online výuku pohlíží studenti? Přejete si, aby se vrátila kontaktní výuka, nebo vám tento stav vyhovuje?
Studenti mluví o zmatcích a pedagogové o prázdné zdi před sebou. Od počátku epidemie si všichni přáli návrat ke kontaktní výuce. Zajímavý přerod nastal po podzimu, kdy poměrně nemalé části studentů začal systém vyhovovat. Ideál spatřují v něčem, co bych nazval hybridní výukou – kombinací online a živé výuky. Každopádně velký dík všem pedagogům za jejich práci a studentům za pochopení.
Jste také delegátem ve Studentské komoře Rady vysokých škol (RVŠ). Můžete přiblížit, o co se jedná a na čem se tam pracuje?
RVŠ je národní reprezentace studentů a pracovníků ze všech vysokých škol. Hlavní spolupráce probíhá s ministerstvem školství. Studentská komora v ní funguje jako samostatná součást, která se snaží podporovat české studenty. Letos se nám podařilo docílit prodloužení přístupu k digitalizovaným fondům knihoven pro studenty. Budeme také pořádat evropskou konferenci doktorandů Eurodoc 2021. A v neposlední řadě je velkým tématem zásadní změna ve způsobu financování Ph.D. studentů v České republice, která je již nyní na stole.
Před dvěma lety jste díky své vědecké práci na TUL získal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty. Tehdy jste bakalářské studium programu Nanotechnologie ukončil se studijním průměrem 1,0. Držíte jej i v navazujícím studiu?
Celé pětileté studium teď dokončuji s celkovým průměr 1,0, což ale není pro mě důležité. Je to jakýsi vedlejší produkt. Studium mi dalo dobré příležitosti, mezioborový pohled na „nanosvět“ a ukázalo mi smysl kladení otázek.
Řešíte výzkumné projekty v laboratořích CxI TUL. Na čem nyní pracujete?
Zabývám se hlavně výzkumem čistých nanoslitin a precizním řízením jejich vnitřní struktury vysokovýkonnými lasery. Nanoslitiny jsou fantastické částice, které v sobě skrývají za normálních okolností absolutně nespojitelné vlastnosti. Dokážeme vytvořit nanoslitiny schopné efektivně čistit vodu i od ropného znečištění. Obdobné struktury nám navíc umožní cílený transport léčiv, urychlování chemických reakcí či pokrok ve výzkumu nanorobotů. Během léta jsem ještě bádal na superkondenzátorech s potenciálem pro ukládání energie a fluorescenčních nanopolovodičích s vědci ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC), výzkumné instituci s potenciálem pro zisk renomované značky Max Planck centrum.
Jaké jsou nyní Vaše plány do budoucna?
Pro další roky mám hromadu nápadů, které cílí na vědecké průlomy. Rád bych si začal utvářet menší vědecký tým na CxI. V následujících letech mě navíc čeká výzkum na externím vědeckém pracovišti. V úvahu připadá bádání na Univerzitě v Cambridge či Oxford. Teď se však těším na šálek pravé brazilské kávy (smích).
Adam Pluhař
| Ondřej Havelka (* 1996) Pochází z Trutnova. Na TUL se zabývá studiem nanotechnologií. Je v posledním ročníku navazujícího studia Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL. Ve 22 letech byl citován prof. Stephanem Barcikowskim, někdejším vědeckým ředitelem výzkumného centra CENIDE v Německu a světovým lídrem výzkumu laserové syntézy, v publikaci o průlomech posledních let. |
Další články v rubrice
»Něco tak drzého si od roku 1945 nedovolil nikdo vypustit z úst«
S historikem Janem Rychlíkem o dosud nevídaném překrucování historie v současném Rusku, jeho nové knize i lásce k vlakům. Předního českého odborníka na slovenskou historii a pedagoga Katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické...
»Afrika vás změní.« Aneb když liberečtí studenti učí v Tanzanii zdravovědu i podnikání
Učit děti v zapadlé africké vesnici zdravovědu, tamní pedagogy zase týmovou spolupráci a dostat za to jen úsměv a dobrý pocit. Nebo vlastně víc. Změněný život. S touto nehmotnou, ale o to větší odměnou, se vrátili z měsíční dobrovolnické mise v...
Novou kvestorkou TUL je Martina Froschová
Absolventka naší ekonomické fakulty působila posledních 14 let na pozici asistentky kvestora Technické univerzity v Liberci. Zná tedy velmi dobře univerzitní prostředí i příslušnou legislativu.
