Vzkaz Barbary Winton: „Zasáhněte, kdykoliv se setkáte s intolerancí a bezprávím!“

Sir Winton v roce 1939 zachránil stovky českých dětí před nacismem. Záchrannou akci připomněl fakultní sbor FP The Bohemian Choir s dalšími sbory komponovaným pořadem Vlaky naděje v kostele sv. Antonína Velikého. Během vzpomínkového večera, 80 let po převratných událostech prvního válečného roku, předaly dcera sira Wintona Barbara a Wintonovy děti Liberečanům výzvu k potírání nenávisti mezi lidmi.

Sborové skladby a mluvené vstupy evokující osudy dětí z „kindertransportů“ tvoří osu komponovaného pořadu Vlaky naděje. Studenti ze sboru The Bohemian Choir ho pod vedením své sbormistryně Jany Konvalinkové sestavili a nacvičili u příležitosti připomenutí výročí 80 let od začátku druhé světové války.

Právě před jejím vypuknutím se podařilo siru Nicholasi Wintonovi a jeho spolupracovníkům vypravit z Prahy vlaky, které odvezly 669 českých převážně židovských dětí do bezpečí Spojeného království.

Byla mezi nimi i Zuzana Marešová (*1932), které v čase, kdy nasedala do „kindertransportu“ bylo sedm let. „Nevnímala jsme odloučení od rodičů jako něco tak tragického, byly jsme děti, čekala nás dlouhá cesta, neznámá země, bylo to pro nás spíše dobrodružství,“ vzpomíná na červencové dny roku 1939, kdy ji maminka v Praze posadila do záchranného transportu organizovaného Nicholasem Wintonem.

„Do Londýna nás dorazilo asi 160 dětí, seděly jsme na kufrech na nádraží s číslem na krku a chodili si nás vyzvedávat náhradní rodiče,“ řekla redakci T-UNI Ruth Hálová (*1926), další z Wintonových dětí. V červenci 1939, kdy dorazila do Londýna, jí bylo třináct let. „Mně a dalších pár dětí si ale stále nikdo nevyzvedával, bylo nám to líto. Pak k nám kdosi přišel a posadil nás na další vlak, který nás zavezl do Birminghamu, a tam už na mě čekala náhradní rodina.“

Možná Vás bude zajímat
Vzkaz lady Winton Liberci

Naprostá většina Wintonových dětí se po válce se svými rodiči již nesetkala, Zuzana a Ruth to štěstí měly. Obě dámy spolu s lady Milenou Grenfell-Baines, dalším Wintonovým dítětem, a Martinem Kudrnou, vnukem Edith Weitzenové, československé rodačky, která během druhé světové války sloužila u britského královského letectva (RAF), byli hosty úterního vzpomínkového večera v libereckém kostele.

Dcera sira Wintona pozdravila přítomné z audionahrávky. „Mého otce pohnul k záchranné akci pohled na děti v utečeneckých táborech v Sudetech, které viděl v lednu roku 1939 cestou do Prahy,“ sdělila v nahrávce Barbara Winton a zakončila poselstvím:
„Přála bych si, aby každý z nás zasáhl, kdykoliv se setká s intolerancí a bezprávím.“

Zuzana Marešová během komponovaného pořadu Vlaky naděje také krátce předstoupila před auditorium: „Úkol nás Wintonových dětí je předávat poselství dobra dál. Ale už tu dlouho nebudeme a musíte i vy mladší v tom pokračovat za nás. A za to vám i za Nikyho z celého srdce děkuji.“

Pořad Vlaky naděje k poctě sira Nicholase Wintona a u příležitosti připomenutí 80. výročí od začátku druhé světové války představili studenti ze sboru The Bohemian Choir spolu se sborem Univerzity třetího věku TUL Aurea Rosa, žáky Základní školy Světlá pod Ještědem a dětským sborem Výšinka ze ZŠ Aloisina Výšina pod vedením Jany Konvalinkové.

Na komponovaný pořad, který se konal pod záštitou primátora a hejtmana, pozvaly společně Technická univerzita v Liberci a Římskokatolická farnost arciděkanství Liberec.

Primátor města Jaroslav Zámečník po skončení programu předal v historickém sále radnice Zuzaně Marešové, Ruth Hálové, Mileně Grenfell-Baines a Martinu Kudrnovi pamětní medaile města Liberce.

Radek Pirkl

Foto: T-UNI a Jan Vrabec (MML)

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

dfsf.jpg

Novou kvestorkou TUL je Martina Froschová

Absolventka naší ekonomické fakulty působila posledních 14 let na pozici asistentky kvestora Technické univerzity v Liberci. Zná tedy velmi dobře univerzitní prostředí i příslušnou legislativu.

15. 3. 2024 | Lidé | 541