Používáme cookies. Z důvodu zkvalitňování potřebujeme vědět, o které články mají návštěvníci zájem.

Na vítězném svítidle našeho studenta pracovaly včely. Brzy bude Beehive k mání

Eduard_soubor Beehive_foto F.Gyore_11press.jpg
Student naší fakulty umění a architektury Eduard Seibert získal za projekt Beehive v univerzitní soutěži O nejlepší Start-up TUL Cenu nadace Preciosa a Cenu CzechInvest. Foto: Filip Gyore

Kromě rukou člověka pracovaly na tomto jedinečném svítidle stovky včelích dělnic a díky nim voní pokoj po medu a vosku. Projekt Beehive studenta Fakulty umění a architektury TUL (FUA) Eduarda Seiberta je tak v bytě doslova dotykem přírody. Se svým pět let vyvíjeným svítidlem Beehive neboli včelím úlem bodoval Eduard v soutěži Student Business Clubu při naší ekonomické fakultě O nejlepší start-up TUL 2020.

Podle rešerší zpracovaných autorem zatím nikdo na světě nevyužil včely k výrobě podobného produktu. „Viděl jsem jen pár uměleckých objektů,“ podotýká absolvent FUA Eduard Seibert. Nyní na fakultě pokračuje v doktorandském studiu.

Myšlenka svítidla ze včelího vosku napadla Eduarda při zpracování ateliérové práce. Podle původního záměru měl tvar plástve vyrůst za pomoci parametrického modelování a 3D tiskárny. Jenže tuto práci nakonec Eduard svěřil přírodě jako nejdokonalejšímu počítači a tvůrci na planetě.

Svítidlo vzniká tak, že se do části úlu, neboli nástavku, vloží matrice v požadovaném tvaru. Její geometrie je založená na prodlouženém a dole otevřeném dvacetistěnu. Je sestavená z voskového plátu, jemuž včelaři říkají mezistěna a znají jej například i výrobci motaných svíček. Jednotlivé díly jsou slepené včelím voskem. Včely jej cítí a chtějí pokračovat v práci. Mezistěnu kusadly ztenčí a prostor doplní velmi tenkou a průsvitnou hmotou. Strukturu neboli voštinu zároveň zpevní. Včelař ji pak včas z úlu vyjme, aby do ní včely nezanesly příliš medu.

Každé svítidlo je jedinečné

„Ještě nás čeká hodně zkoušení. Záleží například na místě, kam voštinu v úlu pověsíte. Někdy ji včely ignorují, začnou budovat jen sousední. Do úlu se také musí vložit ve správný čas – od podzimu do jara včely nestaví. Pokud správnou dobu propásnete, začnou včely stavět až za rok,“ popisuje Eduard vyzkoumané záludnosti včelího úlu. V jednom úlu mohou během roku vzniknout až tři svítidla. „Potenciál je vyšší, než jaký využíváme, snažíme se včely nevysilovat a netrápit,“ líčí Eduard Seibert. Každé svítidlo je originál. Nemá totožný tvar ani barvu.

Zdrojem světla je 2wattová LED dioda s menším výdejem energie. Svítidlo se nesmí zahřát na vyšší teplotu než 62 stupně Celsia, pak už by vosk tál. Jen co světlo získá technologické osvědčení CE, bude k mání v pražském showroomu, který Eduard buduje spolu s několika sklářskými a šperkařskými výtvarníky. Věří, že si Beehive, což je v překladu včelí úl, zákazníci oblíbí jako designové světlo ambientního typu. Cena by se mohla pohybovat kolem 8 tisíc korun.

Letos chce Eduard za pomoci včel pod svojí značkou Beehive vyrobit stovku svítidel. A v plánu má i postupné využití jiných konstrukčních principů. Mají být podobné tvorbě katalánského architekta Antoni Gaudího.
 

Projekt pomůže také včelařům

Zatím spolupracuje se třemi včelaři. Úly si ale letos pořídí také. K nákupu využije peněžitou výhru za zisk Ceny nadace Preciosa a Ceny CzechInvest v univerzitní soutěži. „Peníze ze soutěže o Nejlepší start-up TUL mi pomohou nejen ve vývoji, ale použil jsem je také na konzultace s odborníky. Například se specialistou na evropskou značku garance bezpečnosti. Světlo musí být v souladu s evropskou legislativou, aby bylo bezpečné a mohlo se prodávat,“ sděluje Eduard Seibert.

I když by někdo mohl namítat, že včely zneužívá, opak je pravdou. Šetrným přístupem k tvoru důležitému pro přežití lidstva prý může naopak včelám a jejich chovatelům pomoci. „Odebrání tří voštin včelám nijak neublíží. Část zisku z každého svítidla navíc putuje včelařům. Ti pak mohou například včelám dopřát na zimu víc medu namísto cukru. Včelky mohou být zdravější a mají větší šanci na přežití. Mohly by se tak začít zvyšovat i počty včelařů. Úbytek včel v celé Evropě je alarmující,“ upozorňuje Eduard Seibert.

Adam Pluhař

 

Eduard Seibert
(*1990)

Na Fakultě umění a architektury TUL dokončil bakalářské studium. Magisterský titul pak získal na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Nyní na FUA TUL pokračuje doktorandským studiem. Tématem jeho dizertační práce je vliv umělého osvětlení na psychickou pohodu člověka.

 

 

KORONAVIRUS – OPATŘENÍ A NAŘÍZENÍ

Vedení školy aktualizuje opatření a nařízení v souvislosti s pandemií koronaviru. AKTUÁLNÍ INFORMACE

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_6167_120_ptts.jpg

O post rektora TUL se ucházejí dva kandidáti

Stávající rektor Miroslav Brzezina a Josef Šedlbauer, vedoucí katedry chemie FP TUL, kandidují na rektora Technické univerzity v Liberci. Předseda akademického senátu vyhlásil kandidáty podle harmonogramu voleb dnes odpoledne.

21. 9. 2021 | Univerzita | 562