Příběh jaderného paliva v podání Dany Drábové

Dana Drábová na TUL.jpg
Duben začal s Danou Drábovou.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová tradičně začátkem dubna přednášela na naší univerzitě o energii z jádra. 

Dana Drábová u nás přednášela po několik let tradičně na apríla, který letos připadl na víkend, ujala se tedy slova na půdě Technické univerzity v Liberci dnes, 3. dubna. Přednášku nazvala Příběh uranu a ve své prezentaci s ním prošla od jeho objevení až po využití v jaderných reaktorech. Několikrát přitom připomněla význam dolů v Jáchymově pro světovou energetiku a pro objevy v oblasti radioaktivních prvků.

„Právě v uraninitu z jáchymovských dolů, kterému se tehdy říkalo smolinec, roku 1789 Martin Heinrich Klaporth uran objevil. Pojmenoval ho právě objevené planetě,“ řekla dnes plné univerzitní aule Dana Drábová a pokračovala: „Marie Curie-Skłodowská objevila radioaktivní rádium právě v jáchymovské rudě.“

Přednáška měla populárně-naučný rozměr, připravenou prezentaci z názorných grafů a schémat doplňovala Dana Drábová z hlavy řadou dalších údajů a souvislostí. Zaměřila se především na středoškolské publikum, které co do počtu dnes v univerzitní aule převládalo.

Fakulty strojní a mechatroniky, informatiky a mezioborových studií uspořádaly pro studenty gymnázií z regionu exkurze po laboratořích naší školy korunované přednáškou předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Přijelo asi 280 studentů z gymnázií v Mnichovo Hradišti, Jablonci nad Nisou, Turnově, Frýdlantě, Varnsdorfu a dalších měst,“ jmenuje Miloš Hernych, proděkan fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií.

Dana Drábová přítomným načrtla také energetickou bilanci současného světa, podíl jaderné energetiky na ní a nabídla i pohled do budoucnosti s velkým otazníkem.

„Podle průzkumů budeme potřebovat v roce 2040 o 37 % více energie než dosud. Kde ji vezmeme, to je velkou otázkou,“ uvedla Dana Drábová s tím, že vzhledem k této bilanci lze dále předpokládat spíše rozvoj než útlum jaderné energetiky. Silným hráčem bude v tomto směru jižní a jihovýchodní Asie. „V této oblasti se v současnosti staví 25 jaderných reaktorů z 61, které jsou v tuto chvíli na světě ve výstavbě,“ pokračovala předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

V souvislosti s jadernou energetikou se nabízí také palčivá otázka uložení vyhořelého, stále aktivního odpadu z reaktorů. Dana Drábová předložila optimistický výhled uložení odpadu do země. Optimismus načerpala z příkladu tzv. přírodního reaktoru. Jedná se o naleziště uranu v africkém Oklu.

Před miliardou let zde podle výzkumů z 60. let minulého století probíhala řetězová štěpná reakce, stejná, jaká probíhá v reaktoru jaderných elektráren. Dělo se tak v hornině uložené jen lehce pod povrchem, hojně proplachované vodou, bez dalších bariér, v klimaticky velmi náročných podmínkách. Zjistilo se, že pohyb částic směrem z tohoto reaktoru byl za miliardu let a vzhledem k podmínkám nepatrný, ty nejvzdálenější částice leží dnes jen desítky metrů od samotného jádra přírodního reaktoru.

„Pokud se tedy bavíme o uložení vyhořelého paliva v hloubce 500 metrů v geologicky velmi stabilní oblasti, o uložení, kam prakticky nebude mít přístup voda a kde bude vybudován systém hned několika bariér, nemusíme mít z vyhořelého paliva obavy ani v opravdu dlouhém časovém horizontu,“ dodala k příkladu přírodního reaktoru Dana Drábová, mimo jiné nositelka čestného doktorátu Technické univerzity v Liberci.

Po ní se krátce ujal slova Pavel Šimák, který hovořil o možnosti uplatnění studentů ve Skupině ČEZ.

Radek Pirkl

Další články v rubrice

Natalie Pickova-2.jpg

Vyzrála nad špatnou pamětí a pokuty neplatí

S trochou nadsázky Natálie Picková přiznává, že čte všechno, co jí přijde pod ruku. Kromě časopisů a novin i letáky, pravidla nebo řády. Ale hlavně samozřejmě knihy. Ne nadarmo se tato milovnice potištěného papíru stala Čtenářkou roku 2024....

16. 4. 2024 | Události | 287

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_5907-2.jpg

Významnou pražskou památku už čistí světlo

Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...

25. 3. 2024 | Věda a výzkum | 383