TUL získala cenu TAČR za chytré textilie

TUL získala cenu TAČR  za chytré textilie
Předávání cen TAČR

Ceny Technologické agentury ČR převzali ve čtvrtek 21. září v Nové budově Národního muzea v Praze řešitelé čtyř výzkumných a vývojových projektů, které v minulosti agentura finančně podpořila a které už mají konkrétní výsledky v praxi. Byl mezi nimi docent Antonín Havelka z katedry oděvnictví naší fakulty textilní, který  od ministra financí Ivana Pilného převzal prestižní cenu společně se zástupci firmy VÚB z Ústí nad Orlicí.

Cena se uděluje ve čtyřech v kategoriích: Řešení pro kvalitu života, Ekonomický přínos, Užitečnost řešení a Originalita řešení. Odborná porota vybírala z 38 projektů, které postoupily do užšího výběru ze stovek projektů. Posuzovalo se, jestli se skutečně jedná o jedinečnou věc a zda je aplikovatelná v praxi.

Technická univerzita v Liberci a firma VÚB z Ústí nad Orlicí získaly cenu v kategorii „Užitečnost řešení“ za vývoj a výrobu chytrých textilií.  Výrobce a vědci společně vymysleli metodu pro sledování  chování textilních materiálů v speciálních podmínkách. Oblečení z tohoto materiálu je antibakteriální a má termoregulační a termoizolační účinky. Ředitel odboru speciální textilie VÚB  Miroslav Tichý řekl  novinářům, že původním záměrem byl vývoj materiálu pro bezpečnostní složky, postupně se ale ukázalo, že řešení je vhodné i pro outdoorové aktivity. „Výrobky testovali i  členové Svazu českých turistů v náročných podmínkách, třeba při výstupu na Sněžku a při zimním táboření,“ konstatoval Tichý  s tím,  že termoprádlo z tohoto materiálu brzy využijí i výzkumníci na české vědecké stanici J. G. Mendela v Antarktidě.

Podle docenta Antonína Havelky  se výroba běžné konfekce v České republice už neposouvá dopředu, chytré oděvy ale mají slibnou budoucnost. „Společně jsme   s firmou  VÚB z Ústí nad Orlicí  v rámci výzkumného projektu  Nová generace vysoce funkčních barierových termoregulačních a termoizolačních smart textilií pro použití v náročných a specifických podmínkách a zlepšení ochrany člověka“,  vyvinuli na 40 druhů termoregulačního prádla - třeba nátělníky, legíny či roláky. Prádlo je schopné odvést pot z těla a oblečení udržet suché. V zimě v něm lidem není chladno, v létě by jim zase nemělo být horko. Spolupráce s firmami je oboustranně výhodná. Oni nám říkají, co je potřeba, a my jim, co je technicky možné," říká docent Havelka.

Projekt se realizoval v letech  2012 až 2015. Konstrukce přízí je vlastně směšování vláken s různými vlastnostmi v různém poměru - vlna, termoregulační vlákno, antibakteriální vlákna, elastan. Ze vzniklé příze se zhotovila pletenina, jejíž termoregulační a další technické a fyziologické vlastnosti změřili na naší fakultě textilní.  „My jsme  pak určili, jaké hodnoty jsou vhodné pro konkrétní oblast použití. Porovnávali jsme nejen termoregulační vlastnosti, ale také to, jestli materiál nežmolkuje, neškrábe, nesráží se při praní," vysvětlil projektový manažer VÚB Ivan Keprta. Dodal, že v některých vlastnostech bylo nové  prádlo srovnatelné s konkurenčními výrobky v oblasti funkčního prádla, v jiných bylo i lepší. "Například v bederní oblasti, kde se lidé často zpotí, je zdvojená termoregulační vrstva, zadní část nátělníků je prodloužená, aby člověku nevylezla z kalhot, když se ohne. Jeden cestovatel, který naše oblečení nosil měsíc v amerických Skalistých horách, ocenil ještě jednu přednost: je antibakteriální, tedy lidově řečeno nepáchne, když se člověk zpotí," říká Keprta.

Svoje nové výrobky VÚB představila letos poprvé na mezinárodním veletrhu Techtextil ve Frankfurtu nad Mohanem, tuzemskou premiéru potom na výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem. Výnosy z projektu by měly být vyšší než vložené náklady, hodnotit úspěšnost tak brzy po uvedení prvních výrobků na trh ale podle Keprty nelze. Připouští také, že firma musí pracovat na zlepšení designu výrobků. Protože je původně chystala pro vojáky či policisty, byly černé či tmavě zelené, veřejnost si ale žádá pestré barvy.

Technologická agentura je státní instituce, která rozděluje peníze na aplikovaný výzkum a vývoj. Přijímá a hodnotí projekty a rozhoduje o jejich podpoře. V minulosti podpořila například vývoj vakcíny proti borelióze, návrh motoru na stlačený plyn do lokomotiv nebo nanotechnologii, která umožní zjistit nebezpečné látky v ovzduší.

J. Kočárková

 

 

 

 

 

Další články v rubrice

DSC05113-2.jpg

Univerzitní merch seženete nově na e-shopu

Chcete dát světu najevo, že patříte k TUL a logo univerzity propojit se svým šatníkem? Objednejte si nejnovější kolekci oblečení, ale také batohů, kšiltovek nebo kulichů Technické univerzity v Liberci! Nově to můžete udělat i pohodlně z domova.

27. 3. 2024 | Univerzita | 284

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

dfsf.jpg

Novou kvestorkou TUL je Martina Froschová

Absolventka naší ekonomické fakulty působila posledních 14 let na pozici asistentky kvestora Technické univerzity v Liberci. Zná tedy velmi dobře univerzitní prostředí i příslušnou legislativu.

15. 3. 2024 | Lidé | 541