Technická univerzita v Liberci se podílí na výzkumu dramatických dopadů klimatických změn na přírodu a obyvatele peruánských And. Čeští vědci ve velehorách monitorují prostřednictvím klimatických a hydrologických stanic ústup ledovců a s tím spojený úbytek vody. Monitorovací síť se navíc v posledních letech podařilo významně rozšířit a vědci tak mohli vůbec poprvé v historii v této oblasti zaznamenat jeden z nejmocnějších klimatických fenoménů na naší planetě.
Do projektu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který vede objevitel pramenů Amazonky Bohumír Janský, je od roku 2006 zapojen i člen Katedry geografie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL Jan Kocum. Bohumír Janský je externím pedagogem TUL. „Dílčí výsledky, které průběžně publikujeme, prokazatelně hovoří o významném negativním vlivu změny klimatu pro tyto vysokohorské regiony,“ říká Jan Kocum.
Potřebné údaje zaznamenává klimatická stanice na úpatí vyhaslé sopky Nevado Mismi v nadmořské výšce 5 280 m n.m. Je to dnes nejvýše položená stanice na obou amerických kontinentech. Na monitoringu se podílí dalších šest hladinoměrných zařízení, která zaznamenávají bilanci vody po definitivním ústupu ledovců v této oblasti v roce 2007.
Síť stanic instalovaných v regionu pramenů Amazonky sleduje vliv změny klimatu a tání ledovců na vodní zdroje pro místní obyvatelstvo a umožňuje navrhovat možná řešení. Navíc potvrzuje správnost určení Carhuasanty jako hlavní zdrojnice Amazonky. Objev učinil tým kolem Bohumíra Janského na přelomu tisíciletí. „Loni jsme instalovali novou klimatickou stanici a dvě hydrologické stanice u jezera Piuray nedaleko Cusca. Ty monitorují dlouhodobý pokles hladiny jezera a objem přítoku,“ vysvětluje Jan Kocum.
Měřený ústup ledovců, který se změnami klimatu ve vysokohorských oblastech těsně souvisí, má obecně dva negativní dopady. Místním obyvatelům především chybí vodní zdroje, což zároveň omezuje rozvoj tamních regionů. Zejména pak výraznější uplatnění cestovního ruchu, jenž je důležitým zdrojem finančních příjmů místních. „Úbytek vodních zdrojů se projevuje jednak v jižní části Peru, kde se nachází pramenná oblast Amazonky, a jednak v regionu Cusco, kde má zásadní vliv na kvantitu a kvalitu vodních zdrojů. Laguna Piuray dodává zhruba třetinu pitné vody pro rozsáhlou aglomeraci Cusca,“ naznačuje Jan Kocum.
Druhým negativním projevem tání ledovců mohou být tzv. GLOFs ( Glacial Lake Outburst Floods). Jedná se o průtrže vysokohorských jezer způsobené obrovským tlakem tající ledovcové hmoty na jejich přirozené hráze. To má za následek často obrovské škody na majetku a oběti na životech.
„Kromě toho jsme měli to štěstí a v dubnu 2017 jsme v jižní části Peru díky naší klimatické stanici zaznamenali projevy v této oblasti dosud nezaznamenaného efektu El Niño (Jde o celosvětový povětrnostní jev, jemuž je přičítáno období velkého sucha, povodní nebo požárů. Slovo je ze španělštiny a znamená chlapeček. Původní slovní spojení bylo „El Niño de Navidad“ a vzniklo před několika staletími, kdy peruánští rybáři pojmenovali tento jev podle novorozeného Krista, protože se vyskytoval pravidelně kolem Vánoc, poz. red.),“ dodává Jan Kocum.
V Andách měří unikátní česká technika
Čeští vědci používají v Andách sofistikované automatické stanice od firmy FIEDLER AMS s.r.o. z Českých Budějovic. Jedná se především o unikátní klimatické stanice se satelitním nebo GSM modulem. Dokáží měřit teplotu a vlhkost vzduchu, intenzitu slunečního záření, úhrn srážek, rychlost a směr větru, teplotu půdy v různých hloubkách pod povrchem terénu a podobně.
Hydrologické stanice zaznamenávají výšku hladiny vodního toku a odpovídající průtok. Měří pomocí tlakových nebo ultrazvukových čidel.
Data z klimatických stanic jsou pravidelně přenášena prostřednictvím mezinárodní družicové společnosti Inmarsat, případně pomocí sítě GPRS na server. Čeští vědci tak mohou naměřená data detailně analyzovat a sledovat trendy v daném regionu. Systém pak umožňuje navrhovat optimální nastavení budoucích opatření.
„Oblast má významný potenciál pro další výzkum a spolupráci mezi TUL, Univerzitou Karlovou a peruánskými univerzitami či vědeckými institucemi. Místní autority od vodohospodářů až po výzkumné ústavy projevují velký zájem o pokračování spolupráce s námi prostřednictvím dalších projektů. Umožnily by nám optimálně doplnit místní síť klimatických a hydrologických stanic tak, aby co nejpřesněji monitorovaly závažnost probíhající změny klimatu. Rád bych v případě úspěšného získání další grantové podpory do projektu zapojil i další odborníky z TUL a rozšířil tak tým, který by se tímto atraktivním tématem kontinuálně v budoucnu zabýval,“ říká Jan Kocum.
Český tým by rád v průběhu příštích dvou let nainstaloval další přístroje v Cordillera Vilcanota nedaleko masivu Nevado Ausangate. Jedná se o jednu z nejzaledněnějších oblastí Peru, kde v důsledku tání ledovců hrozí průtrže glaciálních jezer (GLOFs).
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Významnou pražskou památku už čistí světlo
Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...
Fügnerka, Liďáky, Rybníček… Liberec má jako jediné město zmapované lidové názvy díky projektu Živá jména. Ten teď nově dostal také podobu tištěného atlasu
Takto podrobně a odborně nemá své lidové názvosloví lokalit, ulic a budov zmapované žádné město. Určitě v Česku, a i ve světě je to nejspíš naprosto ojedinělý počin. Autoři projektu Živá jména Liberce, geoinformatik Daniel Vrbík a lingvista Václav...
Podle štítku bezpečně poznáte, jestli tričko už někdo pral. Novinka pomůže e-shopům s módou i jejich zákazníkům
E-shopy jsou na ně krátké. Někteří zákazníci si objednají oblečení, nosí ho, pak vyperou a pošlou zpět v zákonné lhůtě 14 dní s tím, že zrovna tento kousek se jim do šatníku nehodí. E-shopy nemají moc šancí prokázat, že oděv už zákazník nosil a...
