Nedostatek sil na trhu práce by mohlo pomoci vyřešit duální vzdělávání. Neboli užší spolupráce firem a škol a zapojení podniků do praktické výuky. Během jednání na Technické univerzitě v Liberci se na tom shodl rektor Miroslav Brzezina s prezidentem Hospodářské komory ČR Zdeňkem Zajíčkem.
Nový prezident Hospodářské komory ČR objíždí všechny kraje a nevynechává univerzity. Vysoké školy a vědecké instituce považuje za klíčové partnery z hlediska vývoje pracovního trhu. Na něm ke konci loňského roku podle údajů Úřadu práce ČR chybělo přes 270 tisíc pracovníků. „Podle našich analýz je to číslo vyšší, volných je až tři sta tisíc pozic. Vývoj demografie je přitom neúprosný, počet pracujících nám bude spíš klesat. Pracovní sílu mohou dílem doplnit zahraniční pracovníci, ale daleko efektivnější je mobilizovat českou pracovní sílu, kterou jsme vyhnali z pracovního trhu. Mohou to být důchodci, kteří mohou ještě pracovat, maminky na mateřské dovolené, které chtějí pracovat, ale nemají kam dát děti, a také studenti. Věříme, že cestou bude duální vzdělávání. Ve firmách mohou studenti, a to už středoškolští, nastartovat své kariéry,“ řekl na TUL prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Ve strategickém plánu českého ministerstva školství do roku 2030+ se o duálním vzdělávání hovoří. V tomto konceptu je zcela klíčová spolupráce s podniky. Duální studium je totiž úzce propojeno s absolvováním praxe v partnerských firmách, v nichž studenti získávají nejen zkušenosti, ale často i svého budoucího zaměstnavatele. Na základě smlouvy s partnerskou firmou, v níž vykonávají praxi, mají studenti možnost získávat již během studia pravidelný měsíční příjem.
Rozložení praxe a školy může být variabilní. Student může například tři dny v týdnu chodit do školy a dva dny do práce v partnerské firmě. Podíl teorie a praxe je během tříletého studia velmi dobře vyvážen, takže absolventi této „profesní akademie“ nemají po absolvování studia se získáním zaměstnání problém.
Firmy mají o tyto absolventy zájem. Studující totiž velmi dobře poznají obor a do praxe odcházejí vybaveni odbornými zkušenostmi. Často v krátké době získávají vedoucí pozici.
O zavedení duálního vzdělávání stojí i rektor TUL Miroslav Brzezina. Za inspirativní považuje německý model. „Úspěšnost toho studia je velmi vysoká. U duálního vzdělávání v Německu je to přes 80 procent. Jsem přesvědčen o tom, že by tento model byl úspěšný i u nás,“ uvedl rektor Miroslav Brzezina.
V Německu zájem o duální vzdělávání roste, a to především v technických a zdravotnických oborech. U našich sousedů zatím existují duální vysoké školy v Durynsku a Baden-Württembersku. Třetí duální vysokou školou v Německu by se měla stát v rámci reformy saského zákona o vysokých školách chystané na rok 2025 Berufsakademie Sachsen.
TUL se zatím snaží tento model popularizovat. Liberecká univerzita podala žádost o finance z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci strukturálních fondů EU. Snahou je formou školení a motivace přesvědčit podniky o výhodnosti duálního vzdělávání i v České republice.
Zákon o duálním vzdělávání je v přípravě a prezident Hospodářské komory ČR stojí o to, aby jej rektor TUL připomínkoval.
Digitalizace země naráží na nedostatek informatiků
Rektor na setkání s prezidentem Hospodářské komory ČR rovněž upozornil na to, že na značné obtíže naráží vize digitalizace země. Na vině je a v budoucnu bude nedostatek IT odborníků a informatiků. „Naše snaha o zavedení profesní informatiky, tedy informatiky pro běžný život, která by pomohla řadě firem nejen v našem regionu, nám zatím nevyšla. Nesehnali bychom dostatek učitelů,“ upozornil rektor Brzezina.
A potíže se podle rektora projevují už na základních a středních školách, kde chybí vystudovaní učitelé informatiky. Studijní program informatika se zaměřením na vzdělávání navštěvuje na Fakultě přírodovědně–humanitní a pedagogické TUL přibližně desítka studujících. „Část těchto absolventů výrazně přeplatí specializované firmy a tito mladí lidé do školství vůbec nenastoupí. Bohužel, tito odborníci budou na školách chybět. Z vlastní zkušenosti vím, jak mnohdy výuka na základních školách probíhá. Děti hrají hry nebo toho často umí víc, než vyučující, který nemá aprobaci,“ upozornil rektor Brzezina.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Kde dávají dotace EU smysl? TV NOVA i ministerstvo si jako příklad vybraly projekt autonomní plošiny AnteTUL
Česká republika je v EU právě 20 let a za tu dobu načerpala více jak bilion korun na dotacích. Příklady toho, kde byly peníze z evropských fondů dobře využity, hledala jak redakce TV Nova do série Naše Evropa, tak ministerstvo pro místní rozvoj...
»Afrika vás změní.« Aneb když liberečtí studenti učí v Tanzanii zdravovědu i podnikání
Učit děti v zapadlé africké vesnici zdravovědu, tamní pedagogy zase týmovou spolupráci a dostat za to jen úsměv a dobrý pocit. Nebo vlastně víc. Změněný život. S touto nehmotnou, ale o to větší odměnou, se vrátili z měsíční dobrovolnické mise v...
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
