Výzkum o nanotechnologiích a etice jde do finále. Zapojíte se také?

V době pandemie Covid-19 docházelo ke střetu akademické sféry s novou realitou. Na snímku Veronika Máková z katedry chemie řeže nanomateriál vyrobený na TUL na filtr, aby se dal vložit do ušité roušky. Foto: Radek Pirkl
V době pandemie Covid-19 docházelo ke střetu akademické sféry s novou realitou. Na snímku Veronika Máková z katedry chemie řeže nanomateriál na filtr, aby se dal vložit do ušité roušky. Foto: Radek Pirkl

Jsou větším nebezpečím pro lidstvo jaderné zbraně, nebo nekontrolovaně samoreplikující se nanoboti vytvoření molekulární výrobou? V jakých oblastech by se ne/měly používat nanotechnologie? I takové etické otázky přináší nanotechnologický výzkum. A nově se na ně snaží odpovědět projekt NanoET, jehož hlavním účastníkem je Technická univerzita v Liberci (TUL). Výzkumníkům může pomoci každý, kdo vyplní interaktivní dotazník.

Projekt „Podpora pro etické rozhodování v oblasti výzkumu a vývoje nanotechnologií“, akronym NanoET, podpořila Technologická agentura ČR a zastřešila jej Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TUL (FP). Vznikl v reakci na krizovou situaci spojenou s šířením covid-19. Nyní, po necelých třech letech, se jedna z klíčových aktivit výzkumu o nanotechnologiích a etice chýlí ke konci.

V začátku koronavirové pandemie vědci z TUL využili technologii AC Electrospinning pro výrobu vysoce účinných nanovlákenných filtrů pro záchyt respiračních kapének. Vznikla koncepce takzvaných kapsových roušek a došlo k přenesení výroby efektivních filtrů do průmyslového prostředí. Nicméně tyto aktivity také doprovázela hodnotová a etická dilemata. „Od počátku bylo vidět, že dochází ke střetu akademické sféry s novou realitou, a vznikaly nové problémy, s nimiž se vědci museli vyrovnávat,“ vysvětluje důvod vzniku projektu jeho řešitel Michal Trčka z katedry filosofie FP.

 

Všechny tyto okolnosti měly podle Michala Trčky dopad na etiku výzkumu. NanoET se pojí s potřebami rychlých reakcí na nové výzvy, interního nastavování pravidel a postupů a udržení vysokých vědeckých a etických standardů a hodnot. „Projekt NanoEt reagoval na tyto úvahy a potřeby. Nejprve jsme realizovali kvalitativní případovou studii zaměřenou na regionální zkušenosti s krizovou situací v době koronavirové pandemie. Vznikl také expertní systém, jenž do budoucna pomůže úspěšně se vypořádat s problémy, které vyplynuly z analýzy potřeb spolupracujících výzkumníků týmu profesora Davida Lukáše. Předložili jsme i sadu doporučených nástrojů a opatření, která pomohou k rozvoji efektivního a etického rozhodování nejen v období mimořádných situací typu pandemie,“ doplňuje Michal Trčka, jenž se ve své aktuální práci zaměřuje na vybrané problémy filozofie technologií a aplikovanou etiku.

Interaktivní dotazník zjišťuje postoje lidí k nanotechnologiím

Součástí zmíněného expertního systému je i interaktivní dotazník „Nanotechnologie, rizika a etika“. „Respondenti odpovídají na otázky týkající se především svých postojů k nanotechnologiím. V závěru naleznou vyhodnocení dotazníku a porovnání svých odpovědí s dalšími účastníky a mohou výzkumníkům poskytnout i zpětnou vazbu. Budeme rádi, když nám odpoví co nejvíce respondentů, získáme více dat, díky kterým budeme disponovat i v mezinárodním srovnání originálními podklady pro vlastní studii,“ říká Michal Trčka.

Jedna z otázek například zjišťuje, z jakých medicínských zákroků mají lidé největší strach. Je to rentgen, vrtání zubů, operace slepého střeva, uvolnění krevní sraženiny pomocí nanorobotů nebo očkování? V interaktivním dotazníku se zatím na první příčce umístila operace slepého střeva a uvolnění krevní sraženiny pomocí nanorobotů se drží uprostřed.

„V dotazníku si kdokoli může vyzkoušet řešit modelové situace etických dilemat, převážně spojených s výzkumem a vývojem nanotechnologií, a zároveň nám tím poskytuje zpětnou vazbu o morálních intuicích ve vztahu k nanotechnologiím a reálným, potenciálním nebo fiktivním dilematům a rizikům. Odpovědi jsou ukládány v databázi pro využití při statistickém hodnocení nebo strojovém učení,“ doplňuje Michal Trčka.

První kolo dotazníkového šetření běželo od prosince 2022 do ledna 2023, druhé kolo v květnu 2023 a nyní jde výzkum do finále. Výzkumníci zatím mají odpovědi více než 600 respondentů.

Podívejte si na dosavadní výsledky výzkumu nebo si přečtěte Souhrnnou výzkumnou zprávu "Etické rozhodování ve výzkumu a vývoji nanotechnologií při mimořádných situacích".

Adam Pluhař

Další články v rubrice

Šaty se vrací do oběhu jako ramínko na šaty. Roman Knížek (vlevo) a Pavel Hendrichovský představují ramínko vyrobené z textilního recyklátu.

Pomůžeme světu zbavit se tun textilního odpadu

Recyklace textilu už nemůže být jednodušší. Celou bundu, kalhoty nebo tričko z bavlny i veškerých syntetických materiálů včetně zipů, knoflíků a druků rozemelete na co nejmenší částečky, směs zalijete pryskyřicí a vylisujete z ní pevnou desku. Tu...

8. 11. 2023 | Věda a výzkum | 868
IMG_5907-2.jpg

Významnou pražskou památku už čistí světlo

Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...

25. 3. 2024 | Věda a výzkum | 395

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce