Na naší univerzitě získali znalosti, které jim umožnily vést firmy, stát se akademiky či odborníky na strojařství a textilnictví, mnozí také během studia našli životního partnera. A nyní se absolventi tehdejší Vysoké školy strojní a textilní v Liberci z roku 1965 po šedesáti letech vrátili tam, kde to vše začalo, aby oslavili diamantovou promoci.
Jedenatřicet absolventů Fakulty strojní a sedmnáct absolventů Fakulty textilní převzalo v univerzitní aule pamětní diplomy. „Naše fakulty strojní a textilní, jichž jste hrdými absolventy, poslaly za těch šest desítek let do praxe obrovský zástup techniků, inovátorů, autorů celé řady patentů, kteří posouvali, posouvají a budou posouvat technologický pokrok. Můžete být pyšní na to, že jste byli součástí tohoto elitního společenství a že jste svým následovníkům ukazovali směr,“ pronesl na úvod slavnostní promoce rektor Miroslav Brzezina.
„Těší mě, že jste se dnes vrátil na svoji fakultu. Fakultu, jejíž, dnes již více než sedmdesátiletou letou tradici, jste pomáhali tvořit. Jste pátou generací strojních inženýrů, která promovala na naší fakultě a jsme na to patřičně hrdí,“ pronesl děkan Fakulty strojní TUL Jaromír Moravec a poděkoval absolventům za to, že během uplynulých šesti desítek let byli vzory svým kolegům i blízkým.
Děkan Fakulty textilní TUL připomněl, že stojí před prvními absolventy fakulty. „Vracíte se k nám jako nositelné bezpočtu životních zkušeností, profesních úspěchů a lidské moudrosti,“ řekl děkan Vladimír Bajzík a připomněl, že absolventi pracovali v době, kdy textilní průmysl procházel obrovskými technologickými změnami. „Byli jste svědky i aktéry zavádění nových technologií – rotorových dopřádacích strojů, či pneumatických tkacích stavů, které změnily způsob zpracování vláken. Objevila se nová syntetická vlákna. Tyto materiály nebyly jen technickou novinkou, ale předzvěstí proměny celého odvětví. Od spotřebního textilu až po až po technické aplikace, které dnes považujeme za samozřejmé.“
Zástupce absolventů během slavnostního slibu vzpomněl na první promoci v libereckém divadle, na pedagogy, ale i spolužáky, kteří se této slavnosti nedožili. A zmínil obrovskou proměnu své univerzity. „Uvědomujeme si a velmi oceňujeme to, jak se naše Alma mater od dob našich studií rozrostla. A nejen to. Získala velký kredit a velké renomé. Jsme na ni hrdí a za dnešní den srdečně děkujeme,“
Pávě Josef Smola přebíral diplom v krátkém sledu za manželkou Ludmilou Smolovou, za svobodna Koťátkovou. Smolovi jsou příkladem studentské lásky, která přetrvala šedesát let. Jiskra mezi nimi přeskočila v posledním ročníku studia. „Když jsme končili školu, začali jsme s partou sportovně založených spolužáků hrát volejbal. Tým, co prohrál, platil pivo. Tam jsme se dali dohromady. Takže v tom důležitou roli kromě školy hrál i volejbal,“ zasmála se Ludmila Smolová. Textilu se věnovala celý život, stejně jako manžel. Ten velkou část pracovního života strávil v patentovém oddělení Výzkumného ústavu textilního strojírenství Brno. „Škola mi dala hodně, vzpomínám i na pedagogy pana Simona, Pompeho, Höschla, nebo Medunu. Někdy mi dávali zabrat u zkoušek. Ale byl jsem tu rád,“ loučí se Josef Smola.
Absolventi mohli po skončení formální části promoce zavzpomínat na studentská léta u pohoštění připraveného v předsálí auly. Jiří Jedlička přijel na sraz z Opavy a nad školním fotoalbem se bavil se spolužáky z Fakulty strojní Petrem Balharem a Zdeňkem Vyoralem. V době, kdy dokončil kombinované studium a přebíral vysokoškolský diplom, mu bylo 28 let. „Někteří spolužáci byli i o dvanáct let starší. Zažili ještě naplno válku. Jejich fabrika je vyslala na studium. Uměli výborně německy, my mladší už jsme znali ruštinu,“ zavzpomínal Jiří Jedlička.
Jeho kamarád Zdeněk Vyoral žasl nad tím, jak se proměnil kampus. „Neuvěřitelně se rozrostl, nemám slov. Je to moderna s historií. Je to inspirativní prostředí, které koncentruje lidského ducha.“
Absolvent Fakulty strojní Jan Perner je příkladem člověka, který bezezbytku využil znalosti získané na fakultě a díky své obrovské píli a houževnatosti dokázal s bratrem navázat na rodinnou tradici a vybudovat mlynářské impérium. Mlýn Perner dnes patří k nejmoderněji vybaveným mlýnům v České republice a je jedním z největších tuzemských výrobců mouky. Jan měl na starosti strojírenskou technologii. „Škola mě velmi dobře vybavila na to, čím jsem se zabýval. Prospěšná mi byla i zahraniční zkušenost,“ zavzpomínal Jan Perner. Také on ocenil rozvoj, kterým univerzita za šest desítek let prošla. „Těší mě, co se podařilo vybudovat. Je to dnes něco úplně jiného než za mě. Univerzita si zároveň za tu dobu dokázala vybudovat svoji váhu a renomé,“ prohlásil Jan Perner v sobotu 24. května 2025, šedesát let od své promoce.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Kick-off (for) Engineering ukázal sílu strojírenství a nadchl stovky středoškoláků
Na 350 středoškoláků ze tří krajů a osmi škol zavítalo na druhý ročník Kick-off (for) Engineering. Akce, jež otvírá laboratoře i zázemí Fakulty strojní TUL a středoškolákům představí vše, co souvisí s technicky zaměřeným studiem. Návštěvníky...
Udržitelné inženýrství: nový program pro čistší a zdravější svět
Jak co nejvíc a nejúčinněji ochránit přírodu i lidské zdraví už v samém zárodku průmyslové výroby? Na tuto otázku bude dávat odpovědi nový studijní program Udržitelné inženýrství akreditovaný na Fakultě strojní TUL. Podílejí se na něm odborníci ze...
Klid a styl mezi trámy. Otevřel nový studentský klub
Studenti mají na TUL opět útulné zázemí pro trávení času mezi přednáškami. V podkroví budovy A začal sloužit nový studentský klub. Nahrazuje původní, který zanikl spolu s budovou E2. Nový klub nabízí ve dvou podlažích inspirativní místo.
