Osudy Wintonových válečných dětí ožívají ve studentském komponovaném programu Vlaky naděje

Vlaky naděje v St Edmundsbury Cathedral

Zachránil 669 dětí před holokaustem. Studenti po 80 letech připomínají vlaky sira Wintona vypravené roku 1939 z okupovaného Československa do Spojeného království v komponovaném česko-anglickém programu Vlaky naděje. Sklízeli s ním úspěchy také v Anglii.

V komponovaném večeru Vlaky naděje se pojí čtyři příběhy „Wintonových dětí“, které vybrali a zpracovali studenti ze sboru The Bohemian Choir Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL, s příběhy anglických dětí, které ve stejném roce absolvovaly podobnou cestu jako ty Wintonovy: v roce 1939 britská královna rozhodla o evakuaci dětí z Londýna, z větších měst a přístavů na anglický venkov. Důvodem byly obavy z bombardování strategických anglických cílů německým letectvem. Celkem se tak z měst na anglický venkov přesunulo 1,5 milionu dětí. Příběhy čtyř z nich vybrali a převyprávěli studenti z britské University of Suffolk.

V asi hodinovém komponovaném programu Vlaky naděje/I'll take that one se spojuje přednes těchto osmi příběhů se sborovým zpěvem tematicky sladěných písní. Naši studenti s ním minulý týden vyrazili na „turné“ po Anglii.

Navštívili University of Suffolk, státní školu Middleton School, v prestižní soukromé škole Saint Felix School se k našim pěvcům přidal také tamní školní sbor, dále zpívali a přednášeli v St Edmundsbury Cathedral, v kostele Nejsvětější Trojice v Blythburghu a na dalších místech.

Jak říká Jana Konvalinková, sbormistryně, na dramatické příběhy dětí reagovalo publikum vždy velkým pohnutím.

„Učinili jsme stejnou zkušenost i s předchozím komponovaným programem Temné časy krásných míst. Spojení mluveného slova a hudby má velmi silný emotivní náboj. Běžně se stávalo, že lidé v publiku byli dojatí až k slzám,“ říká Jana Konvalinková, která spolu s Christopherem Muffettem, členem sboru a lektorem angličtiny na FP TUL, program sestavovala.

Koncert v kostele Nejsvětější Trojice v Blytburghu (2)

Koncert v kostele Nejsvětější Trojice v Blytburghu (3)

Middleton School (1)

Middleton School (2)

Fakultní sbor The Bohemian Choir přednesl celé pásmo v angličtině, s překlady textů pomáhal další člen sboru, student Tomáš Buchta. Anglický název „Beru si tohle“ odkazuje k syrovosti situace, kdy si anglické rodiny vybíraly z transportovaných dětí to, kterého se ujmou.

„Na závěr komponovaného programu byla vždy diskuze, posluchači se o příběhy dětí živě zajímali, ptali se, proč si studenti to téma vybrali, a naši studenti s nimi intenzivně komunikovali o ne úplně všedním tématu. Byla to pro ně výborná zkušenost v cizím jazykovém prostředí a musím je pochválit – obstáli a ještě dělali velké pokroky,“ říká Muffett.

Komponovaný večer Vlaky naděje/I'll take that one předvedou naši studenti na univerzitách v Hradci Králové, v Görlitz a v polské Jelení Hoře. Doma si ho budeme moci poslechnout ve čtvrtek 2. května od 17.00 hodin v libereckém Památníku obětem šoa, kdy ho představí jako součást tradičního programu čtení jmen obětí holokaustu (Jom ha-šoa ve ha-gvura). Vrcholem nastudovaného programu bude jeho předvedení 24. září 2019 v libereckém kostele sv. Antonína Velikého.

Radek Pirkl

Příběh Paula a Lotty, drama s happy endem Paul byl jedním z židovských Wintonových dětí, které našly roku 1939 záchranu v Anglii. Nakonec se podařilo emigrovat také jeho rodičům, a to do USA. Paul se v Británii stal členem Královského letectva (RAF), u kterého sloužil celou válku. Byl jedním z hrstky šťastných Wintonových dětí, které se se svými rodiči po konci války sešly. Paul byl nadaný a v USA studoval na University of California v Berkeley. Lotty neměla to štěstí jako Paul a byla se svou rodinou deportována do Terezína, kde žila v dětském baráku odloučená od rodičů. Rodiče brzy transportovali do Osvětimi, kde byli zavražděni. Když došlo i na dětské transporty smrti, ocitla se Lotty v Dachau, kde měla najít smrt. Konec války byl nadohled, a tak se nacisté s osazenstvem tábora vydali na pochod smrti, Lotty a další pochodující zachránili Američané. Od americké strany dostala možnost jít studovat na University of California v Berkeley. Tam se potkala se svým krajanem Paulem, v roce 1953 se vzali, měli dvě děti a dočkali se tří vnoučat. Jejich pohnutý příběh je součástí pásma Vlaky naděje.

 

St Edmundsbury Cathedral (1)

University of Suffolk (1)

University of Suffolk (2)

Další články v rubrice

Podpořte naše autory v soutěži Kniha roku Libereckého kraje. V prestižní soutěži máme pět publikací

Hned pět publikací autorů spojených s Technickou univerzitou v Liberci může zabodovat v soutěži Kniha roku Libereckého kraje. Ty nejlepší loni vydané publikace bude hodnotit odborná porota. Ale po celý březen může na internetu veřejnost hlasovat v...

18. 3. 2024 | Kultura | 312

Den architektury vás zavede do našeho kampusu, do Domu Karla Hubáčka, Zauhlovačky i na Ještěd

Koná se celý týden od pátku 27. září, liberecký program festivalu Den architektury zaštiťuje Fakulta umění a architektury TUL.

25. 9. 2024 | Kultura | 185

Studenti připomněli památku 17. listopadu svobodomyslným jazzem

Koncert k připomínce událostí 17. listopadu odehrálo v univerzitní aule symbolicky studentské trio hudebníků z Katedry jazzové tvorby Akademie múzických umění v Praze. Před blížícím se Dnem boje za svobodu a demokracii a Mezinárodním dnem...

16. 11. 2023 | Kultura | 244