Vstup do budovy libereckého krajského úřadu je více jak čtyřicet let neuspokojivý. Řešení nabízí projekty studentů FUA TUL, které můžete do 25. května vidět přímo na místě.
Problémem stísněného vstupu a přemostění, které by vytvořilo adekvátní předprostor odpovídající nástupu do veřejné budovy, bylo pověřeno třicet studentů prvního ročníku FUA TUL, deset nejlepších studentských návrhů si můžete nyní prohlédnout ve vstupní části do krajského úřadu.
V pondělí 20. května 2013 ve 12.30 hodin se na krajském úřadě uskuteční také komentovaná prohlídka vystavených studentský prací. Účast na ni přislíbil také hejtman Libereckého kraje.
Tento objekt v centru Liberce původně postavil v období 1967–76 architekt Zdeněk Plesník pro potřeby Státního výzkumného ústavu textilního a Výzkumného ústavu textilní technologie. Výrazná vertikála na břehu Nisy je se svými 21 podlažími nejvyšší budovou v Liberci. Nepřehlédnutelná 78 metrů vysoká dominanta, která po rekonstrukci v letech 1999–2004 slouží jako sídlo Libereckého kraje, se dodnes potýká s nedořešeným parterem. Již původní Plesníkův návrh počítal s přemostěním Nisy v podobě obdélníkové piazzetty, která by umožňovala důstojný vstup do Krajského úřadu, což se nakonec nepodařilo zrealizovat.
10 studentských prací
Matěj Čunát klínovitě rozšiřuje nástupní plošinu dále přes řeku a navrhuje "demonstrační platformu", která by rovněž sloužila k pořádání tiskových konferencí a společenských událostí. Tereza Jílková s Emou Hrníčkovou se rozhodly zaměřit na hlavní komunikační tahy, definování proudu návštěvníků a bezbariérovost. Velkorysá dvojice rozevírajících se ramp svými rozměry odpovídá velikosti domu, k němuž jsou představeny. Tina Peterková se rozhodla jít organickou cestou a k racionální hmotě úřadu přičlenila meandrovitou platformu upomínající na dřívější tvar koryta řeky před regulací. Síla projektu Marie Štefanové spočívá v jeho jednoduchosti a přímé odpovědi na potřebu překlenout řeku v místě hlavního vstupu.
Martin Holba se Šimonem Markem přibližují řeku obyvatelům Liberce. Každý sice jiným způsobem (procházka po nábřeží či kráterovité náměstí), ale oba poukazují na odtažitost říčního koryta od městského života. Marie Čáslavská se zaměřila na nerovný vztah obou břehů a jejich propojení. Jana Lipanská si kromě komunikačního propojení vzala za úkol vytvořit na mostě také příležitost příjemného posezení a přiblížení k vodnímu prvku. Adam Šustek se zaměřil na vzdálenější místo před roubeným objektem Správy CHKO a v reakci na něj navrhl trojúhelníkový tubus odkazující na archetypální předobrazy.
Petr Šmídek
Další články v rubrice
Husak Quartet si podmanil aulu a připomněl význam svobody
Málokomu se podaří rozezpívat i rozesmát univerzitní aulu. Smyčcovému triu Husak Quartet se to podařilo. Tradiční koncert k výročí 17. listopadu ve čtvrtek připomněl nejen hodnotu svobody, ale přinesl i virtuozní hru, improvizaci a humor.
Léto je tu, KI-NO prozářilo noční kampus
KI-NO v kampusu znovu přilákalo pod rektorátní schody studenty, absolventy, zaměstnance TUL nebo jen ty, co si chtěli vychutnat atmosféru filmového zážitku pod hvězdným nebem. Všichni se ve čtvrtek mohli zasmát u filmu Stážista s Robertem de Niro....
Písně studentů a příběhy pamětníků oslavily konec války
Příběhy konce druhé světové války v Československu, kde umlkly zbraně jako poslední místo v Evropě, připomněl 14. května v komponovaném pořadu sborů Bohemia Chór a Aurea Rosa při Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. V kostele svatého...
