Spisovatel, scenárista, performer a absolvent Technické univerzity v Liberci bude číst ze svého románu Grandhotel.
Podivínský a samotářský zaměstnanec hotelu na Ještědu Fleischman, který je hlavní postavou Rudišova románu, se přátelí se starým sudetským Němcem Franzem a pomáhá mu vrátit popel jeho zesnulých spolužáků zpět domů – do Liberce.
Snímek ve stejném roce zrežíroval David Ondříček, Fleischmana v něm hraje Marek Taclík, Franze Ladislav Mrkvička.
Skrze postavu a příběh Franze Rudiš v románu neustále reflektuje německou minulost města i odsun Němců.
Tím jeho kniha koncepčně zapadá do libereckého cyklu seminářů Česko-slovenské vztahy/Slovensko-české vzťahy, který vždy v létě pořádá naše katedra historie. Tématem letošního třídenního semináře jsou Nechtění spoluobčané, kterými byli i Němci na území Československa po druhé světové válce.
Jaroslav Rudiš je čestným hostem semináře – určeného učitelům dějepisu, občanské výchovy, historikům, archivářům i široké veřejnosti se zájmem o toto téma – a zahájí ho čtením ze své knihy Grandhotel. Román pod mraky.
Číst bude ve středu 17. srpna od 16.30 v Severočeském muzeu v Liberci, zváni jsou všichni příznivci historie a literatury, vstupné je volné.
| Jaroslav Rudiš (*1972, Lomnice nad Popelkou) Spisovatel, scenárista, performer. Studoval v Liberci historii a německý jazyk. Napsal Nebe pod Berlínem, Grandhotel, Národní třída, s Jaromírem 99 komiks Alois Nebel ad. Často tvoří pro německý rozhlas a televizi. Žije a pracuje v Berlíně. |
Rozhovor s Jaroslavem Rudišem, absolventem naší fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické, můžete na T-UNI číst v nejbližších dnech.
Chystáme také rozhovor s historičkou z FP TUL Kateřinou Lozoviukovou o poválečném osudu Němců žijících na území Československa.
Seminář Nechtění spoluobčané s podtitulem Skupiny obyvatel perzekvovaných či marginalizovaných z politických, národnostních, náboženských či jiných důvodů v letech 1945–1989 se koná ve dnech 17.–19. srpna 2016 v posluchárně G 313. Katedra historie ho pořádá spolu se Vzdělávací nadací Jana Husa a Ústavem pro studium totalitních režimů, pod patronací Česko-slovenské komise historiků a letos poprvé pod záštitou náměstka pro kulturu města Liberce.
Tématem příspěvků bude kromě československých Němců, perzekuce v armádě, československé vězeňství, Romové a Židé v poválečném Československu ad. Součástí bude také exkurze do Hejnic a Frýdlantu po stopách perzekuce, workshopy a filmový seminář.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Premiéra přenesla posluchače přímo doprostřed Války s mloky
Foyer auly Technické univerzity v Liberci jsme na dvě hodiny proměnili v jedinečný audiosál. Premiéru zde měla v polovině května slavná rozhlasová adaptace Čapkova románu Válka s mloky v tzv. imerzivním, tedy pohlcujícím prostorovém formátu....
Co s nevyužitými festivalovými páskami? Z odpadu jsme udělali stoly
Jsou jich tisíce a jsou k ničemu. Alespoň do nedávna to tak o nevyužitých páskách pro návštěvníky festivalu Rock for People platilo. Na katedře hodnocení textilií jsme z nich ve spolupráci s Diakonií Broumov udělali designové desky stolů, které...
Proměny Liberce i Černý jestřáb. Vyšlo nové číslo Fontes Nissae
Jak se proměňoval Liberec, jaké příběhy ukrývá valdštejnské panství Návarov nebo čím je výjimečné Železnobrodské sklo? Odpovědi nabízí nové číslo recenzovaného časopisu Fontes Nissae – Prameny Nisy, který vydává katedra historie Fakulty...
