Tak zněl pozdrav kapitána Michala Kotka předtím, než se svými kolegy z naší univerzity vyrazil do Chorvatska na regatu námořních jachet. Univerzitní posádka TULaMORE si doplachtila pro třetí místo. S Michalem Kotkem a kormidelnicí Darinou Jašíkovou jsme se k závodu vrátili.
Jak vznikl tým TULaMORE?
M.K.: Základ tvořili lidi, se kterými už léta jezdíme na jachtě na dovolenou. Pak jsme rozhodili sítě hlavně na univerzitě a našli ještě další členy. Většina už s jachtingem máme zkušenosti, dva členové týmu na moři předtím nikdy nebyli. Název týmu má několik významů. Můžete ho číst jako TUL a moře nebo TUL amore. S ohledem na název regaty Whisky Cup odkazuje název i na oblíbenou irskou značku whisky.
Na Whisky Cup vás jelo sedm lidí. Jak jsou rozdělené role na lodi?
M.K.: Na jachtě musí každý přesně vědět, co má dělat, a zároveň „neradit“ kolegům. Jedině tak může tým fungovat. Na lodi, na které jsme absolvovali Whisky Cup, může mít posádka maximálně osm lidí. Je tam kapitán, kormidelník, navigátor, trimmer hlavní plachty a trimmer přední plachty a spinakru a tzv. trimmer dvě – ti zodpovídají za správné seřízení a vyladění plachet. Pak mastman s bowmanem, kteří koordinují výměny plachet a jejich srolování, a ještě tzv. piano, který dolaďuje napětí v lanech, která vytahují plachtu.
D.J.: Cestou na regatu jsme plánovali rozpis pozic. Sepsali jsme přesně, kdo jaké má úkoly při jednotlivých manévrech. Před závodem jsme měli ještě dva tréninky, kdy jsme manévry nacvičovali.
Podle fotek by se dalo soudit, že jachting je pohodový sport, vy mluvíte o tréninku, rozpisech, přípravách…
M.K.: Na fotkách to může vypadat, že se jenom opalujeme na palubě;odpočinkové chvíle taky nastávají, ale když dojde na manévrování, výměnu plachty nebo vytahování spinakru [přední plachta používaná při jízdě po větru, pozn. redakce], tak tam je každá ruka dobrá. A tým musí opravdu makat. Na nějaké formální žádosti není čas. Když jachta mění směr, jde o vteřiny. Členové týmu musí snést, že na ně křiknu Dotáhnout! nebo Povolit plachtu! Vyostřit úhel! Když žádná akce nenásleduje, tak jsem podruhé už opravdu důrazný.
Vaši loď kormidlovala žena. Bylo mezi posádkami víc kormidelnic?
M.K.: Ženu za kormidlem neměl nikdo. Pánové z ostatních posádek se nejdřív trochu divili, ale pak měli z Dariny vítr. Většinou kormidluje kapitán, ale pro mě byla velká úleva, že jsem se v tomto mohl spolehnout na Darinu a pohybovat se spíš po palubě tam, kde bylo potřeba. V závodě byla u kormidla poprvé a zvládala to opravdu skvěle.
Co musí kormidelnice na lodi zvládat?
D.J.: Sleduje kurs, buď nějaký bod na horizontu, když je vidět, nebo podle kompasu. Pak pomáhám kolegovi, který ovládá spinakr vyostřovat a dolaďovat úhel, tak aby spinakr byl k větru v ideálním úhlu. Musím proto hlídat i směr větru. Kormidelníka proto můžete dost často vidět, jak hledí vzhůru na větrnou růžici na stěžni. Směr nižších poryvů větru odhalí hladina, takže i tu musím sledovat. Důležité jsou samozřejmě i vlny, některé jsou nepříjemné a mohou změnit kurs lodi, a tím ideální pozici spinakru vůči větru. Loď pak ztrácí směr nebo i rychlost. Samozřejmě se dá vln také příznivě využít – loď na nich může i surfovat, kormidlem se pak nesmí hnout ani o píď.
Zažili jste během závodu i nějaké horké chvilky?
M.K.: Ve čtvrté rozjížďce se nám zaseklo kormidlo a mířili jsme na útesy. Museli jsme zapnout motor a dát zpětný chod. Jachta se tím nezastavila, ale získali jsme alespoň čas na srolování plachet a na to, nasadit přímo na list kormidla páku, kterou se nám pak podařilo loď od útesu odvrátit.
D.J.: Důležité je zachovat v takových chvílích chladnou hlavu a dělat svůj úkol. V jiné posádce v podobné situaci jedna žena nafoukla záchranný plovoucí ostrov a opustila na něm loď. My jsme to zvládli, ale zapnutí motoru nás stálo v této rozjížďce diskvalifikaci. Přišli jsme tak o průběžné první místo.
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.jpg)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Zaveďte nás přímo na loď. Jaké je vybavení na závodní jachtě?
D.J.: Vevnitř je vlastně malá chata. Loď má tři dvoulůžkové kajuty, takže jsme přespávali v maríně na lodi. Dále kuchyňku se sporákem, lednicí a vším potřebným nádobím. Vařili jsme si opravdu dobře. Loď má i centrální místnost, která slouží jako jídelna a místo na porady. Do lodi se vejde i záchod a sprchový kout.
Všechny posádky závodily na stejných lodích?
M.K.: Ano. Organizátoři soutěže zpravidla zajistí od nějaké společnosti celou flotilu stejných jachet, posádky si pak lodě vylosují. Pronájem si platí závodníci. Startovné pro jednu jachtu bylo na tomto týdenním závodě mezi 60 až 70 tisíci korunami. Každý člen dal tak asi deset tisíc. Mezi lidmi většinou panuje představa, že jachting je sport pro horních deset tisíc, ale myslím, že takový týden s ubytováním v hotelu u moře nebo v Alpách už vyjde cenově hodně podobně.
Jaké má tým TULaMORE další závodní plány?
M.K.: Na podzim plánujeme větší regatu, tak pro 40 lodí. A příští rok chceme plout zase tak dva závody. Tým se na své první regatě skvěle osvědčil, takže budeme pokračovat. Do té doby ale určitě chceme rozšířit základnu. Teď je nás osm kolegů z fakulty a CxI. Ideálních je tak deset lidí, aby se vždy těch sedm do regaty sešlo. Pokud má někdo zájem, může mi napsat mail na michal.kotek@tul.cz.
Díky za rozhovor.
Radek Pirkl
Kapitán a kormidelnice
Michal Kotek
Působí na FM a jako člen výzkumného týmu na CxI TUL. K jachtingu se dostal přes rodiče a prarodiče už jako dítě. Asi před deseti lety se začal věnovat námořnímu jachtingu. Dva roky nato si udělal kapitánské zkoušky. „Naplul“ už 10–12 tisíc námořních mil. V námořním jachtingu byl se svým týmem 5x mistrem ČR, v roce 2011 na ME v Dánsku získal jeho tým 4. místo. Je plavec.
„Milovníkem vody ale nejsem. Vždycky, když si posádka dopřává plavání v moři, zůstávám radši na lodi.“
Darina Jašíková
Působí také na FM TUL a jako členka výzkumného týmu na CxI. S jachtingem začínala v roce 2007 rovnou expedicí po východních vodách a březích Středozemního moře. „Napluto“ má asi 5 tisíc námořních mil a rovněž složila kapitánské zkoušky.
„Po třech tisících mílích strávených na moři jsem se nejvíc naučila na malé lodi pro jednu osobu na Máchově jezeře. Až tam jsem se opravdu naučila cítit loď.“
Další články v rubrice
Skončily České akademické hry 2024. Pořadatelská TUL je pátou nejúspěšnější univerzitou
Dozněl poslední vítězný potlesk a dvě desítky sportů Českých akademických her 2024 rozprostřených do pěti soutěžních dnů znají své vítěze. Dvaadvacáté hry pořádala po deseti letech Technická univerzita v Liberci a ziskem 20 medailí patří k páté...
»Olympiáda je můj sen,« říká univerzitní sportovkyně roku Barbora Antošová
Reprezentační běžkyně na lyžích a studentka z katedry tělesné výchovy a sportu FP TUL Barbora Antošová je Sportovkyní roku TUL 2023. V tradiční univerzitní anketě byli dalšími nominovanými triatlonistka Štěpánka Bisová a skokan na trampolíně Pavel...
Začaly České akademické hry v Liberci. Účast je rekordní – registrovalo se 777 sportovkyň a sportovců a 82 týmů
České akademické hry po deseti letech hostí Technická univerzita v Liberci. Do Liberce přijeli soutěžit zástupci 38 vysokých škol. Jednou z největších hvězd univerzitních her bude reprezentantka v šermu Veronika Bieleszová (TUL) či plavkyně...
