pondělí 11. prosinec 2017   |   O nás   |   RSS   |   Mapa stránek   |   Přihlásit se   |   Kontakt
Úvod > Rubriky > Sport > Kam s klíči a mobilem při sportování? Do Binderu

Kam s klíči a mobilem při sportování? Do Binderu

Martin Skalník při parkouru s pouzdrem Binder.jpg
Volnost pohybu. Martin Skalník s pouzdrem Binder.

ROZHOVOR. Pouzdro na tělo Binder ocení především traceuři, kteří při parkouru nebo freerunningu zdolávají náročný terén. Martin Skalník, student Environmental Designu, vyhrál s tímto pouzdrem soutěž o nejlepší start-up TUL. V rozhovoru se ho ptáme na pouzdro i jeho vztah k rychlému pohybu městskou džunglí. 

Proč pouzdro Binder, jak vás to napadlo?
Čerpal jsem z vlastní zkušenosti. Věnuji se parkouru a freerunningu spoustu let a spolu s ostaními traceury [čti: trasér; vyznavač parkouru a freerunningu – pozn. red.] jsme vždy řešili, kam uložit mobil, klíče, peníze, doklady nebo sluchátka tak, aby při běhu nepřekážely a zároveň abychom je při skocích neztratili.

Než se budeme dále bavit o pouzdru Binder, můžeme si ujasnit, co je parkour a freerunning?
Jsou to pohybové disciplíny, které vznikly v devadesátých letech ve Francii jako efektivní způsob přesunu z bodu A do bodu B, při kterém se využívají možnosti okolního prostředí ať už ve městě, nebo v přírodě skrze běh a skoky. Při parkouru má být běh plynulý, pokud možno přímočarý a efektivní. Nezastaví vás lavičky, ploty, zídky, garáže, schody, zábradlí, naopak překonáte je způsobem, který vaši energii šetří a vystřelí vás vpřed. Parkour je také stavem mysli. S tím, jak překonáváte překážky před sebou, zdoláváte také překážky a bariéry v sobě. Traceurovo psychické naladění před během, ale i v životě by mělo odpovídat stavu: vím, že mohu být za každých podmínek efektivní, a tím mohu být i užitečný.

Freerunning z parkouru vychází a často je s ním, bohužel, zaměňován – zapojuje více efektních akrobatických prvků, jako jsou salta (flipy) a další složitější techniky, které pro samotné zdolávání překážek nejsou nezbytné. Freerunning se také snadno pojí s komercí, což se úplně neslučuje s filozofií parkouru. Osobně preferuji parkour, ale neodsuzuji žádný přístup – trénuji také méně efektivní techniky spojované více s freerunningem.

Jak jste se k parkouru dostal?
Kdysi na táboře na nás s kamarádem vyběhli psi, kteří nebyli uvázaní na řetězu. Utekli jsme jim a bylo třeba překonat i nějaké ty ploty. Kamarád mi tehdy řekl, že bych byl dobrý traceur. Začal jsem se o to zajímat a chytlo mě to.

Za smysl parkouru můžeme mimo jiné považovat právě i útěk nebo únik, který je vždy obranou číslo jedna. Traceur si umí lépe poradit při úniku z místa ohrožení.

Už jste od té doby unikal nebezpečí parkourovým způsobem?
Ten útěk před psy byl naštěstí zatím jediným případem. Parkour ale vnímám také obráceně, dává mi větší jistotu, že dokážu mnohem efektivněji doběhnout někomu na pomoc. Kdyby to přišlo, vím, co mám dělat, a snad bych dokázal pomoct tam, kde by netrénovaný člověk zůstal stát.

Galerie

Prototyp pouzdra Binder jste vytvořil z velké části svými silami, je vám práce s látkou blízká, nebo to byla nutnost?
Baví mě to. Kdysi jsem dělal LARP [simulace bitev inspirujících se světem fantasy, kde bojovníci chodí oblečeni ve výrazných kostýmech a vyrábějí si i své originální zbraně; z anglického Live Action Role Play – pozn. red.] a po čase jsem zjistil, že mě ani tak nebaví ta bitva samotná jako právě šití kostýmů, brašen, pouzder na zbraně tak, aby se daly rychle vytasit a nepřekážely moc v pohybu. Dá se říct, že taktické ukládání věcí mě zajímá asi od mých deseti. Díky parkouru se to všechno přirozeně spojilo dohromady a výsledkem je Binder.

Binder vznikl na základě jasné vize, nebo procházel složitějším vývojem?
Ten nápad se rodil postupně. Nejprve jsem asi před rokem vyrobil pouzdro do podpaží pouze na mobil. Pak jsem na tom začal pracovat dál. Inspirací pro mě byla samozřejmě i taktická výstroj policie nebo armády. Nosil jsem první verze pouzdra i do školy a setkával jsem se u spolužáků s rozporuplnými reakcemi. Někteří si mysleli, že u sebe nosím pistoli. To byl důležitý impuls, došlo mi, že pouzdro na mobil a klíče nesmí tyto reakce v žádném případě budit, že musím na jeho designu zapracovat tak, aby působilo čistě jako sportovní výbava.

Nic takového jako Binder dnes na trhu  není?
Nevím o tom. Jsou tu ledvinky, které se hodí třeba pro běžkaře, jistou dobu tu byl český Flexibag, který ale designově pokulhával, protože vypadal spíš jako parašutistická vesta. Pro vytrvalostní běžce jsou tu trailové vesty, které mají i pouzdro na pití, ale nic z toho se nehodí pro parkour, freerunning nebo podobnou aktivitu, kde člověk dělá i salta a nechce, aby mu zavazadlo poskakovalo na těle, natož aby klíče a mobil vypadávaly ven. Pokud jde o pití, tak to traceur nosit nepotřebuje.

Jaká bude cesta Binderu na trh?
V tyto dny budu řešit ochranu výrobku a značky, zároveň hledám vhodnou šicí firmu v České republice, která by se ujala sériové výroby. Binder chci nabízet pod značkou své vlastní firmy, přes kterou budu řešit marketing a zákaznický servis. Klíčovým krokem bude vytvoření eshopu a zahájení prodejů přes internet. Chci budoucím zákazníkům nabídnout především nadstandardní zákaznický servis a nastavit oboustrannou důvěru. Firma musí být transparentní a měla by ukazovat pravdivou tvář, ať už jde o původ materiálů, nebo výrobní postupy. Jedině tak se dá budovat firma, která dlouhodobě odolá východní masové produkci. Věřím, že zákazníci zůstanou u značky, které věří. Budování přímého kontaktu se zákazníkem je tedy také jedním z primárních cílů. Proto chci potenciální nositele Binderu soustavně oslovovat také na designových přehlídkách, výstavách a veletrzích.

Je toho dost a prvním krokem bylo už vítězství ve start-upové soutěži, nedosáhl bych ho bez Aleše Černína, který pracuje v oblasti inovací a business akcelerátorů v Libereckém kraji i v rámci republiky. Poskytoval mi po celou dobu mentoring, bez jeho vedení bych asi cenné výhry nedosáhl. Se sedmdesáti pěti tisíci korun z univerzitní start-upové soutěže se mi některé budoucí kroky podaří urychlit a z toho mám ohromnou radost.

 

Děkuji za rozhovor, ať se s nápadem daří prorazit.

-pir-

Martin Skalník
(*1992, Jablonec nad Nisou)
Studoval interaktivní grafiku na VOŠ v Praze, nyní studuje třetím rokem Environmental Design na Fakultě umění a architektury TUL. Asi devět let se věnuje parkouru. S pouzdrem Binder pro aktivní běžce-traceury zvítězil v soutěži o nejlepší start-up TUL 2016. Má ženu a syna.

 

30.11. 2017

Strojaři budou volit děkana

Volba děkana Fakulty strojní TUL na funkční období 2018-2022 je jediným bodem programu pátého zasedání Akademického senátu Fakulty strojní  TUL, které se koná ve středu 13. listopadu 2017 od 13.00 hodin, v zasedací místnosti ve 4. patře budovy G. Jediným kandidátem na tuto funkci je profesor Petr Lenfeld.  Svůj volební program představil Akademické obci FS TUL ve středu 29. listopadu, kdy odpovídal také na otázky z pléna.

Další články v rubrice

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
Prosinec 2017
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
TUL
www.facebook.com/TUL.cz
www.youtube.com/user/TULiberec
T-intra
Český rozhlas sever

Stránky T-UNI vznikly za podpory projektu Copernic, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0059, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

ESF - Investice do vzdělání