pondělí 19. srpen 2019   |   O nás   |   RSS   |   Mapa stránek   |   Přihlásit se   |   Kontakt
Úvod > Rubriky > Události > Nobelista Jean-Marie Lehn přednášel o chemii života

Nobelista Jean-Marie Lehn přednášel o chemii života

Nobelista Lehn na TUL (6).JPG
Lidské tělo i vzdálené planety mají mnoho společného. J.-M. Lehn v aule TUL

Zakladatel supramolekulární chemie a nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1987 Jean-Marie Lehn poprvé navštívil Liberecký kraj. Na Technické univerzitě v Liberci dnes přednášel o zákonitostech živé hmoty a vesmíru i o odpovědnosti vědy.

Nobelista Lehn si nejprve prohlédl laboratoře Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CxI) a poté v aule přednášel pro studenty, akademiky i širokou veřejnost na téma Chemií životu vstříc.

Ve své přednášce hovořil o milnících v oboru chemie od antiky po současnost. Akcentoval především ty teorie filozofie a vědy, které objasňovaly složení hmoty z částic, prvků.

„Mendělejevova periodická soustava je jistota. Z prvků, které v ní jsou, se skládají naše těla i jakákoliv hmota na jiné planetě vzdálené třeba miliony světelných let,“ řekl dnes v aule Lehn. „Když má chemik špatný den v práci, může se vždycky potěšit pohledem na periodickou tabulku prvků a říct si: tohle, to už je něco!“ vtipkoval Lehn.

Odlehčený tón volil během své přednášky častěji. Složitá témata z oblasti molekulární a supramolekulární chemie se mu tak dařilo přiblížit i laikům.

Převážnou část své přednášky se soustředil na otázky supramolekulární chemie, tedy oboru, u jehož zrodu v 80. letech 20. století stál. Svou disciplínu přiblížil Lehn jako vědu, která se zabývá komplexy molekul a vazbami mezi nimi.

„Jednou ze zásadních otázek supramolekulární chemie je, jak pozná molekula jedna druhou? Podle jakého klíče se k sobě molekuly váží? Je to také zásadní otázka života, protože bez vázání těch správných molekul by nebyl život,“ řekl Jean-Marie Lehn.

Supramolekulární chemie se také zabývá otázkami transformace multimolekulárních komplexů a transportu látek v nich. Zásadní je přitom přenos informace na molekulární úrovni. Podle Lehna je pak chemie vědou o „informované hmotě“.

Galerie

Supramolekulární chemie, jak Lehn neustále zdůrazňoval, není neživoucí vědeckou teorií, je to koncept, který žijeme, protože zákonitosti tohoto oboru jsou zákonitostmi vývoje života na Zemi od jednoduchých částic a prvků po složité komplexy molekul.

Představil také některé konkrétní výsledky, ke kterým věda v této oblasti už pokročila. Například ve vývoji léčiv, kdy synteticky vyvinutou molekulu, tedy účinnou látku, dokážou vědci naprogramovat tak, aby se vázala jen na konkrétní cíl, kterým je biologická molekula v našem těle.

Dalším polem působnosti supramolekulární chemie je genetická modifikace. K té Lehn podotkl: „Z geneticky modifikovaných plodin mají lidé strach, ale je to něco, co se děje v přírodě běžně. Kráva, která nám dnes dává mléko, nebo jablko, které nám tak chutná, jsou výsledky genetické modifikace. Vznikly přirozenou cestou a postupně, ale princip je stejný, jaký jsme dnes schopní provádět také v laboratoři.“

V závěru své přednášky hovořil Lehn o samoorganizaci a dynamické chemii, které se supramolekulární chemií úzce souvisejí. Samoorganizace multimolekulárních komplexů je vlastně popisem vývoje života z chemického úhlu pohledu: supramolekulární struktura vyprodukuje sebe samu, vybaví se tou správnou informací a naprogramuje se.

Dalším projevem samoorganizace na této úrovni je to, že „supramolekulární systém dokáže nahradit jednu svou část částí jinou, jako byste měnili cihly v postaveném domě. Dům by ale nejspíš spadl, supramolekulární struktura by se jen proměnila třeba v závislosti na změně prostředí.“ To jsou zároveň nové koncepty, se kterými také na syntetické úrovni v laboratořích pracuje současná supramolekulární chemie.

Jean-Marie Lehn jako nositel Nobelovy ceny, a tedy osobnost, jejímž slovům věnují nejen vědci pozornost, vnesl do své přednášky také několik morálních a společenských apelů.

„Jen jako jednotná Evropa máme budoucnost. Byli jste někdy v Číně? Já tam jezdím. Jedno větší čínské město má tolik obyvatel jako Česká republika,“ řekl Lehn. „Můžeme si zachovat své jazyky a své tradice, ale jsme Evropané a v tom je naše síla. Sami bychom nic neznamenali,“ uvedl Lehn v momentě, ve kterém hovořil o spojování prvků v organizačně vyšší řády molekul.

V samém závěru přednášky se pak Jean-Marie Lehn obrátil přímo k vědcům: „Mohl bych teď ležet na pláži, místo toho abych jezdil do České republiky přednášet, ale to nechci. Věda tvoří budoucnost lidstva, má odpovědnost. Buďte tak jako já šťastní, že jste vědci.“

 

Jean-Marie Lehn (*1939)

Francouzský chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1987. Obdržel ji společně s D. J. Cramem a Ch. J. Pedersenem za objev syntetických makrocyklických látek se selektivními vlastnostmi pro vazbu iontů a molekul. Po otci varhaníkovi zdědil lásku k hudbě a vedle chemie se od mládí zajímal i o humanitní obory. Vystudoval Univerzitu ve Štrasburku, kde získal i doktorát. Po ročním pobytu na Harvardu se vrátil učit do Štrasburku (od roku 1966). Roku 1965 uzavřel sňatek se Sylvií Ledererovou, mají dva syny. Od roku 1980 je Lehn profesorem na Collège de France.
 

 

Radek Pirkl

Foto: Barbora Jónová a Radek Pirkl

Galerie

Další články v rubrice

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
Srpen 2019
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31
Tuni360v15-www
 
 
 
 
 
TUL
www.facebook.com/TUL.cz
www.youtube.com/user/TULiberec
Universitas
Český rozhlas sever

Stránky T-UNI vznikly za podpory projektu Copernic, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0059, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

ESF - Investice do vzdělání