Hubáčkovo jméno ponese univerzitní ateliér i nová liberecká ulice

Proč Ateliér Karla Hubáčka?

Rozhodnutí Karla Hubáčka studovat architekturu bylo víceméně náhodné. Často vyprávěl, jak po válce a návratu z totálního nasazení zahlédl na ulici v Praze vývěsku o přijímání studentů na architekturu a po krátkém váhání se přihlásil bez jakékoliv předchozí přípravy.

Studoval krátce a záhy po dokončení školy přišel do Liberce. Jeho začátky byly skromné a proslavila ho až vyhraná soutěž na televizní vysílač a hotel na Ještědu. Ta vedla k následné realizaci a byla důvodem k založení Sialu (Sdružení inženýrů a architektů Liberec). Sial, vedený Karlem Hubáčkem, byl v roce 1968 zřízen městem jako samostatná kancelář a od svého vzniku soustřeďoval schopné architekty, stavební inženýry a projektanty dalších profesí.

Jedním z odvážných kroků Sialu bylo založení skupiny mladých architektů, vedené Miroslavem Masákem a nazývané pracovně „školka“. Školka měla být přestupní stanicí mezi vysokou školou a tvrdou praxí. Na podzim roku 1969 do ní přišla desítka mladých a nadšených čerstvých absolventů architektury a Sial pro ně zřídil samostatné pracoviště v přestavěné výletní restauraci „Na jedlové“ na okraji Liberce.

Přes normalizační tlaky a vynucené začlenění Sialu do Stavoprojektu jako jednoho z ateliérů této velké projektové organizace dokázal Karel Hubáček uhájit celistvost původní kanceláře a její samostatný pracovní profil. Ani udělení Perretovy ceny Mezinárodní unie architektů v roce 1969 ale nepomohlo Hubáčkovi samostatný Sial zachránit. Svým osobním nasazením vytvářel profesionální a lidské prostředí, ve kterém bylo možno svobodně dýchat a pracovat.

Jeho spolupracovníci mu za to byli vděčni. V ateliéru a zejména v okruhu školky vznikla v sedmdesátých a osmdesátých létech řada jedinečných prací včetně úspěšných návrhů v mezinárodních soutěžích a zahraničních realizací. Sial, skrytý za názvem Atelier 2 Stavoprojektu Liberec, byl špičkovým pracovištěm známým nejen v Československu, ale i ve světě. Členové školky zráli a jejich skupina se postupně stávala pevnou součástí ateliéru. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let začínali někteří z nich ateliér opouštět a vydávali se vlastní cestou, často za cenu ilegální emigrace.

Věk a únava z vleklých malicherných politických tlaků vedly Karla Hubáčka v roce 1985 k rozhodnutí odejít do důchodu. Přesvědčil mne, abych se vedení ateliéru ujal a dal mně za úkol udržet ho pohromadě. Šest dalších let jsem se o to snažil a zároveň přemýšlel, jak obnovit jeho samostatnost. Tato možnost se ovšem objevila až po roce 1989.

Když na počátku devadesátých let usiloval tehdejší rektor Vysoké školy strojní a textilní v Liberci Zdeněk Kovář o její odborný rozvoj a přeměnu na šířeji pojatou technickou univerzitu, pověřil svého prorektora Vojtěcha Konopu prozkoumáním možnosti založit fakultu architektury. Pro její možný vznik mluvilo právě renomé Sialu. Byl jsem tenkrát osloven a přijal úkol založení připravit. Po třech létech úsilí a sérii úspěšných letních škol architektury v Liberci byla v roce 1994 fakulta architektury založena. Karel Hubáček, u něhož se tehdy již začínala projevovat choroba, působil na fakultě první tři roky po jejím vzniku a potom na vlastní žádost odešel.

Letos oslavujeme nedožité devadesáté narozeniny Karla Hubáčka a na konci roku oslavíme i dvacáté výročí založení naší fakulty. Při té příležitosti je nutno si připomenout, že bez Karla Hubáčka by nebylo Sialu a bez Sialu by nebylo školy architektury v Liberci. Pojmenování centrálního pracovního prostoru fakulty po Karlu Hubáčkovi je proto logickým krokem a malou splátkou dluhu, který k němu máme.

Jiří Suchomel

Ateliér liberecké fakulty umění a architektury

vznikl v letech 1997–2000 při rekonstrukci a přístavbě nové budovy menzy v univerzitní budově F1. Autory projektu byli liberečtí architekti a pedagogové na Fakultě architektury TUL Filip Horatschke a Jan Duda ze Studia Artikl, investorem Technická univerzita v Liberci. Fakulta získala v prvním patře nově pojatého prostoru rozlehlý ateliér. V přízemí vznikla nová menza, kantýna a kopírovací centrum. Ateliér a celá budova nese odkaz na Karla Hubáčka už od roku 2004, kdy projekt rekonstrukce získal Cenu doc. Ing. arch. Karla Hubáčka, Dr.h.c., v rámci prvního ročníku soutěže Stavba roku Libereckého kraje.