»Češi pivu nerozumí«

»Kolik, myslíte, že vypijí Češi průměrně piva na hlavu?«

Šéf korporátní komunikace Heinekenu v České republice a náš absolvent Jiří Hauptmann přednášel včera studentům o marketingu globální pivovarnické značky. Se studenty hovořil také o tom, že společenská odpovědnost firem by neměla končit víkendovou charitou.

Ekonomická fakulta s úspěchem pokračuje v přednáškách předních českých odborníků v oboru podnikání a marketingu. Ve výběru hostů, kteří se dělí se studenty o své profesní zkušenosti, se může opřít o solidní základnu svých absolventů.

To je také případ včerejší přednášky Jiřího Hauptmanna, který je šéfem korporátní komunikace českého Heinekenu. Před čtrnácti lety seděl ve velké posluchárně budovy P na druhé straně katedry.

Jiří Hauptmann seznámil studenty s vývojem pivovaru a s jeho akvizicemi v České republice. Krušovice, Březňák, Starobrno, Zlatopramen a další značky českých piv dnes spadají pod pivovarnickou společnost původem z Amsterodamu 19. století, která dnes kromě piva produkuje také alkoholický nápoj z jablečného moštu – cider. Strongbow od Heinekenu je nejprodávanějším ciderem na světě.

Jiří Hauptmann dále probral se studenty globální kampaň pivovaru Heineken i způsob její implementace do českého prostředí. V tomto momentě začal svůj výklad možná trochu nečekaně:

„Češi pivu nerozumí. U nás se vypije největší množství piva na hlavu, a proto se Češi považují za odborníky na pivo, pivní kultura je tu ale velice špatná. Spíše se dá mluvit o pivní xenofobii. Všechno, co chutná a vypadá jinak než náš napěněný ležák, Čech šmahem odsoudí,“ říká Hauptmann. „Přitom na světě existuje asi 2000 pivních stylů. Je velice obtížné se v nich zorientovat a rozumět jim, je to však velice inspirativní. Pivní kulturu bych hledal spíš v Belgii, Anglii nebo Holandsku, tam dobře uvařené pivo umí ocenit.“

Kolem piva a jeho výroby koluje kromě pověstného českého „znalectví“ celá řada dalších mýtů. Patří k nim podle Jiřího Hauptmanna také přesvědčení, že velké zahraniční firmy, které skupují české pivovary, vaří pivo z náhražek a dělají z dobrého tradičního piva jakési „europivo“.

„Lidé pak o to více oceňují malé rodinné pivovary, které podle nich zachovávají tradici. Obojí je nesmysl, pivo nelze z žádných chemických náhražek vyrobit a v malých pivovarech vaří pivo sice často velmi dobré, ale neumí dlouhodobě udržet jeho kvalitu,“ říká Hauptmann a dodává: „A není divu, vaření piva si žádá vzdělání a zkušenosti, ale v České republice absolvuje jen několik desítek biochemických potravinářů ročně. Je logické, že pivo v rodinných pivovarech, kterých je v Česku kolem 300, vaří často lidé bez patřičného vzdělání a zkušeností.“

Během přednášky došlo také na čísla, Jiří Hauptmann předeslal, že pivovary výrazně přispívají do stání kasy.

„Jenom Heineken, který v České republice patří spíše k menším hráčům, odvede ročně do české státní pokladny téměř miliardu korun na spotřebitelské dani, daních z příjmů a dalších odvodech. Z každého půllitru piva jakékoliv značky, dáváte vy, zákazníci, vždy korunu padesát až dvě koruny státu.“ Podle Hauptmanna stačí provést jen malou změnu legislativy a státní příjmy z produkce a prodeje piva vzrostou hned o další miliony. I proto se Heineken snaží budovat také v České republice pivní kulturu a nebýt jen dravým podnikem, který prahne po zisku za každou cenu.

„Jsme, pokud vím, jediný pivovar na světě, který ve svých spotech propaguje pití vody,“ komentuje Hauptmann ukázku reklamního spotu, v němž protagonista na taneční party odmítne další nabízené pivo a sáhne raději po lahvi s vodou.

Zodpovědný přístup ke konzumaci alkoholu a firemní zodpovědnost vůči společnosti patří k tématům, o která se Hauptmann jako šéf korportání komunikace Heinekenu velmi zasazuje. „Firma se zakládá s cílem, aby generovala zisk. Neměla by ovšem být v prázdné bublině, důležité je, aby prosperovalo také její okolí. Jedině tak může firma své podnikání udržet dlouhodobě,“ načrtl úvahu o společenské zodpovědnosti firem: „Ta bohužel v mnohých případech končí tím, že šéfové velkých společností jdou se svými zaměstnanci natírat plot nebo sázet stromky. Byl by asi větší přínos, kdyby šli do nějaké neziskovky a poradili jí, jak lépe rozvrhnout investice a jak lépe propagovat svou činnost,“ říká Hauptmann, jehož velkým tématem je také voda.

Jak řekl redakci T-UNI před přednáškou. „Přístup ke kvalitní pitné vodě je celosvětový problém, který podle prognóz dopadne za pár desítek let i na Českou republiku. Problémem je, že neumíme vodu v krajině zadržovat a hospodařit s ní.“ I z tohoto úhlu pohledu je potřeba přimět firmy, aby ve výrobě lépe hospodařily s vodou, včetně pivovarů, pro něž je kvalitní voda základní vstupní surovinou, která má navíc klíčový vliv na nezaměnitelnou chuť piva.

Pod záštitou ministra životního prostředí proto založil server vodazakladzivota.cz – odkaz zde.

Připravujeme: Rozhovor s Jiřím Hauptmannem

Mají dnes absolventi marketingu možnost raketového nástupu své kariéry ve světových firmách? Je ekonomičtější a ekologičtější stáčet pivo do skleněných lahví, nebo do plechovek? Odpovědi na tyto i další otázky přineseme na T-UNI v rozhovoru s Jiřím Hauptmannem, který už připravujeme.

Radek Pirkl

Možná Vás bude zajímat

Rozhovor s Jiřím Hauptmannem: »Jsme národ piva, ale s xenofobní pivní kulturou«