Budoucnost průmyslu je v našich i robotických rukách

V Německu už to jde, u nás si ještě počkáme. Leoš Dvořák ze Siemens.

Koncept Průmyslu 4.0 charakterizuje zavádění nových technologií do výroby, ovlivní ovšem také výzkum, vzdělávání a přinese i širší společenské změny. O všech těchto oblastech se dnes hovořilo na konferenci Průmysl 4.0 v praxi, kterou ve spolupráci s naší univerzitou a Science centrem IQ Landia pořádal CzechInvest.

Na úvod představil koncept Průmyslu 4.0 Jiří Krechl z CzechInvestu a hovořil také o připravenosti České republiky na výzvy s Průmyslem 4.0 spojené.

„Průmysl České republiky je úzce navázán na německý průmysl, z tohoto pohledu lze očekávat, že tendence k zavádění novinek budou i u nás. Infrastruktura České republiky na to ovšem zatím není připravena, není připravena legislativa a ani sami obyvatelé České republiky. Povědomí o vlivu Průmysl 4.0 na celou společnost je u nás zatím malé,“ zakončil Krechl s tím, že to je také důvod, proč CzechInvest letos přednášky o Průmyslu 4.0 pořádá.

Slovo na konferenci patřilo zástupcům univerzity i průmyslu. Za ten hovořil jako první Leoš Dvořák, který má na starosti digitalizaci ve společnosti Siemens.

Uvedl, že továrna Siemensu v německém Ambergu je příkladem výrobního prostředí, které se už dokázalo na podmínky Průmyslu 4.0 adaptovat.

„Digitalizace výrobních procesů je zde na 75 %, od roku 1989 se zvedl objem výroby sedmkrát při stejném počtu lidí,“ uvedl konkrétní příklad Dvořák.

I on se domnívá, že v České republice je zatím prostředí pro nové výzvy průmyslu nepřipraveno. Z následné diskuze po jeho příspěvku vyplynulo, že pomalá implementace konceptu Průmyslu 4.0 je ovlivněna z velké míry nedostatkem financí v rozpočtech podniků. Leoš Dvořák ovšem vidí možné řešení:

„Celkem běžně se dnes zavádějí tzv. EPC kontrakty, naříklad v Siemensu s nimi máme velmi dobré zkušenosti. V těchto smlouvách, které se zatím týkají hlavně nových technologií instalovaných do Smart Cities, dodavatel nové technologie garantuje druhé straně úspory, které jí chytré řešení přinese, a investor se pak zaváže splácet dodavateli právě z těchto úspor. Takové typy smluv očekávám také ve výrobním sektoru.“

Kromě Siemensu se podělili o své zkušenosti s Průmyslem 4.0 také zástupci Škoda Auto, ABB, Merz a dalších firem.

Za akademickou půdu hovořil na konferenci například František Novotný, vedoucí katedry sklářských strojů a robotiky fakulty strojní a vedoucí Oddělení robotických soustav a mechatronických systémů na CxI TUL.

„Hlavními rysy průmyslu, který bude následovat výzvu Průmyslu 4.0, budou servisní roboty a s nimi spojený vývoj senzorických systémů na velmi vysoké úrovni,“ uvedl František Novotný. Důležitým směrem vývoje budou podle něj kolaborativní servisní roboty, kde vstupuje do popředí otázka bezpečnosti – jak bezpečnosti kybernetické, pro bezproblémové plnění pracovních úkolů robota, tak bezpečnosti plynoucí z faktu, že člověk a robot budou nadále sdílet pracovní prostor.

Průmysl 4.0 je konceptem, který vyslovila v roce 2011 na veletrhu v Hannoveru německá kancléřka Angela Merkelová. Je zastřešujícím pojmem pro taková témata jako kyberneticko-fyzické systémy disponující značnou mírou „vlastní“ inteligence, rozšířená realita, která i ve výrobě či v servisních službách propojuje člověka s virtuálním prostředím, autonomní roboty, aditivní výroba především po vzoru již rozšířeného 3D tisku, simulace a virtualizace, internet věcí, Big data a další pojmy.

Zavádění těchto technologií do průmyslu by mělo přinést změny také na pracovním trhu, v oblasti vzdělávání i v sociálním systému. Hovoří se například o minimální nepodmíněné mzdě pro každého člověka, tedy i toho, který nepracuje, či o tom, že na zdravotní a sociální pojištění se budou peníze odvádět z práce robotů.

Rektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs, který konferenci dnes zahajoval, nevidí v konceptu Průmyslu 4.0 blesk, který by jedním úderem změnil výrobu i společnost.

„To, co označuje pojem Průmysl 4.0, je soubor technologií a postupů, které už v průmyslu jsou a kterým se kvalitní technické školy už věnují,“ uvedl dnes na konferenci Průmysl 4.0 v praxi rektor Kůs a dodal: „Tento koncept nesměřuje k tomu, jak by se možná na první pohled mohlo zdát, že všechnu práci ve výrobě zastanou roboty a lidé budou situaci jen monitorovat od svých počítačů. I nadále v nově pojatém konceptu průmyslu bude potřeba, aby z vysokých škol vycházeli absolventi, kteří strojům a robotům rozumí, budou je umět programovat a bez kterých se průmysl neobejde.“

Průmyslu 4.0 a jeho výzvám pro výrobu, školství i společnost se podrobněji věnujeme v článku Průmysl čtvrté generace v dalším čísle univerzitního tištěného zpravodaje T-UNI 360, které je již v tisku.

Na téma hovořili s redakcí T-UNI Zdeněk Plíva, Miloš Hernych a Leoš Beran z fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií a Michal Bílek a Vlastimil Hotař z fakulty strojní. V debatě se opíráme také o zkušenosti s kolaborativním robotem ve Škoda Auto, a. s. Časopis bude na univerzitě příští týden. Text budeme publikovat v nejbližších dnech také na T-UNI online.

Radek Pirkl