Nové typy mobilních protipovodňových hrazení bez spodní stavby a mobilní protipovodňovou desku vyvíjejí společně firma JaP-Jacina, s.r.o. s naší univerzitou. Tyto systémy usnadní a zlepší protipovodňovou ochranu. Jsou určeny pro města, vesnice i soukromé a průmyslové objekty jako ochrana proti záplavám a přívalovým dešťům. Jsou netrpělivě očekávány. Například častými záplavami zkoušená obec Troubky by potřebovala asi sedm kilometrů těchto bariér.
V současné době proti velké vodě spolehlivě chrání protipovodňová hrazení se spodní stavbou, kdy se lamely osazují do trvale zabetonovaných patek. Využívají je hlavně velká města, jsou nainstalována například v Praze či Brně. Lidé v menších městech a na vesnicích ale trvale osazená hrazení nechtějí, protože podle nich narušují ráz krajiny, poškozují vegetaci a komplikují zemědělské práce na polích. Proto stále jako ochranu používají pytle s pískem, které po pominutí nebezpečí zase odstraní. Mobilní hrazení vyvinuté firmou JaP-Jacina, s.r.o., ve spolupráci s naší univerzitou, se ale dá nejen rychle nainstalovat, ale i odinstalovat. Navíc je nenáročné na údržbu i skladování. „Pro tento typ hrazení jsme vyvinuli speciální spojovací zámky, které se dají použít téměř bez omezení při různých výškách zadržované hladiny vody a pro různé typy terénů,“ přiblížil nové typy bariér řešitel projektu za společnost JaP-Jacina, s.r.o., Jaroslav Sieratovski.
Mobilní hrazení mají i další výhody. „ Snadno se očistí a použijí znova, na rozdíl od nejčastěji používaných pytlů s inertním materiálem, které se prvním použitím kontaminují a musí se ekologicky zlikvidovat," konstatuje spoluřešitel projektu Michal Petrů z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI) Technické univerzity v Liberci.
Naši vědci společně s firmou JaP-Jacina, s.r.o., vyvíjejí protipovodňové zábrany, které vyhovují náročným požadavkům na konstrukční parametry. Musí být lehké, ale dostatečně pevné, aby vydržely silný hydrostatický a hydrodynamický tlak. „Zkoušíme ztenčovat standardně používanou ocel, vymýšlíme různé úchyty a žebrování. Testujeme také jiné materiály, především kompozity se skleněnou výztuží. Důležité je, aby se bariéra dala použít bez ohledu na to, zda ji stavíme na písku, jílu, betonové silnici či kamenité cestě,“ vysvětluje Michal Petrů z CxI. A Ladislav Ševčík z fakulty strojní ho doplňuje: „V univerzitních laboratořích pracujeme na modelových simulacích pohybu vln, různé síly proudu, výšky vody, míry znečištění ovlivňující hmotnost vody, a dokonce i nárazu plovoucích předmětů.“
Samotné zkoušky probíhají ve zkušebním testovacím středisku společnosti JaP-Jacina, s.r.o., i v reálném prostředí. Nový typ mobilního hrazení prošel i náročnými zkouškami u vodní elektrárny na řece Kamenici, kde se po zkouškách přívalovou vlnou ukázalo, jak různě proudící voda podemílá podkladový terén, což následně ovlivňuje stabilitu protipovodňového hrazení. „Na základě těchto zkoušek vyvíjíme speciální textilii, která přilne k terénu i k bariéře a spolehlivě zabrání podemílání terénu a následným průsakům. Výsledné řešení chceme v budoucnu ochránit duševním vlastnictvím,“ konstatuje Ondřej Novák z fakulty textilní.
Firma JaP-Jacina, s.r.o., společně s libereckými vědci kromě mobilních hrazení vyvíjí také lehkou mobilní protipovodňovou desku pro instalaci do stavebních otvorů – dveří, sklepních oken atd. „Jedná se o unikátní řešení konstrukce. Deska se přizpůsobí různým šířkám otvorů, a nebude proto nutné je speciálně stavebně upravovat. Díky lehkému materiálu bude instalace velmi jednoduchá, což uvítají i majitelé rodinných domů,“ uvedl Jaroslav Sieratovski.
Spolupráce akademické sféry s průmyslovou praxí se opět osvědčila a výsledky vědeckého výzkumu přinesou konkrétní užitek. „Vědecký tým vyvíjí v rámci projektu i certifikovanou metodiku na testování funkčnosti vyvíjených protipovodňových systémů. To proto, že v České republice zatím neexistují žádné závazné normy ani metodiky na testování protipovodňových opatření,“ shrnuje Martina Čakrdová ze společnosti JaP-Jacina, s.r.o.
Výzkum nových typů protipovodňových systémů je realizován v rámci projektu „Vývoj protipovodňových systémů pro zvýšení ochrany obyvatelstva a infrastruktury“ a finančně podpořen ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva vnitra České republiky jako součást Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2015–2020.
Spolupráce Technické univerzity v Liberci a firmy JaP-Jacina není zaměřena jen na vývoj protipovodňových bariér, v současnosti už společně řeší také nový typ protipožárních uzávěr.
J. Kočárková
Foto: archiv TUL a JaP-Jacina
Další články v rubrice
Projekt našich historiků věnovaný holocaustu je Kulturním počinem 2024
Projekt historičky Kateřiny Portmann a studujících katedry historie z TUL „Návrat domů“ ocenilo město Liberec hlavní cenou za Kulturní počin 2024. Projekt dokázal symbolicky vrátit občanství potomkům obyvatel a obyvatelek města zavražděných při...
Když se žení student, tak na TUL
Na Technické univerzitě v Liberci se toho odehrává hodně, tak proč ne svatba? Zvlášť, když je ženich studentem a nevěsta dcerou zaměstnankyně. Svatební veselici poskytla útočiště budova G – předsálí auly i aula samotná.
Trojzemí na křižovatce nových výzev
Úskalí měnícího se geopolitického uspořádání světa a na to navázané výzvy, ale i nové cesty k řešení. I tato témata zazněla během mezinárodní konference Trojzemí na křižovatce, kterou hostila naše univerzita. Konference byla věnovaná strategickému...
