Na letošním semináři cyklu Česko-slovenské vztahy budou odborníci pokračovat v tématu Člověk a moc a zabývat se roky 1938–1945. Na programu je i promítání filmu Čekání na smrt o gymnazistovi Bořivoji Bartoníčkovi, který strávil pět měsíců v nacistické cele smrti. Dokument uvede sám jeho autor Stanislav Motl.
Semináře Česko-slovenské vztahy již 28 let svádějí dohromady historiky, archiváře a učitele. Letos se již podruhé sejdou nad tématem Člověk a moc. Hovořit se bude o hospodářském a sociálním vývoji a jeho dopadu na nálady a chování obyvatelstva v protektorátu Čechy a Morava, ve Slovenské republice, v Říšské župě Sudety a dalších odtržených československých území v letech 1938/39–1945.
Odborníci z univerzit a dalších institucí z celé republiky přednesou na půdě Technické univerzity v Liberci ve dnech 22.–24. srpna příspěvky s názvy „Arizace v protektorátu Čechy a Morava“, „Proměna postavení služek v protektorátních středostavovských domácnostech“ či „Hospodářská a sociální politika v Podkarpatské Rusi“.
Na programu je i exkurze, tentokrát do Budyšína a Ochranova, filmový blok a workshopy. Jejich tématem budou nucené práce či výuka pod nacistickým dohledem.
Seminář zahájí ve středu 22. srpna v Oblastní galerii Liberec novinář, spisovatel a dokumentarista Stanislav Motl. Uvede tu svůj dokumentární snímek Čekání na smrt, který vychází z jeho knihy Svědek z cely smrti. Kniha i snímek popisují příběh studenta gymnázia Bořivoje Bartoníčka, který strávil pět měsíců v nacistické cele smrti v Plőtzensee a ve věznici Brandenburg.
„Tady tajně, z okénka své cely, pozoroval tehdejšího prominentního kata Rőtgera, který se připravoval na popravy,“ píše Stanislav Motl v anotaci k dokumentu.
Promítání začíná v Oblastní galerii Liberec v 16.30 hodin, následovat bude diskuze s autorem.
„Součástí filmové zpovědi je také mapování poválečných osudů tehdejších katů, státních zástupců a soudců Lidového soudu v Berlíně, který vynesl rozsudky také nad několika tisíci Čechy,“ pokračuje anotace k dokumentu Čekání na smrt.
Česko-slovenské vztahy pořádají katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TU v Liberci, Vzdělávací nadace Jana Husa a Ústav pro studium totalitních režimů pod patronací Česko-slovenské komise historiků, za spolupráce s Národním archivem a Oblastní galerií Liberec.
-pir-
Další články v rubrice
Čtenář roku hltá knihy o geografii místo detektivek
Letošním vítězem ankety Čtenář roku 2025 vyhlásila Univerzitní knihovna TUL Tomáše Bendla z katedry geografie fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické. Během roku si vypůjčil desítky svazků, aniž by měl jedinou upomínku.
Barvy a materiály nových škodovek určuje naše absolventka
Vybrat a sladit ty správné barvy, materiály a struktury, které budou vnímat, a jichž se budou dotýkat posádky nových škodovek, je práce týmu, který ve Škodě Auto vede naše absolventka Kateřina Vránová. Tým designu Color, Material and Finish (CMF)...
Projekt našich historiků věnovaný holocaustu je Kulturním počinem 2024
Projekt historičky Kateřiny Portmann a studujících katedry historie z TUL „Návrat domů“ ocenilo město Liberec hlavní cenou za Kulturní počin 2024. Projekt dokázal symbolicky vrátit občanství potomkům obyvatel a obyvatelek města zavražděných při...
