Na letošním semináři cyklu Česko-slovenské vztahy budou odborníci pokračovat v tématu Člověk a moc a zabývat se roky 1938–1945. Na programu je i promítání filmu Čekání na smrt o gymnazistovi Bořivoji Bartoníčkovi, který strávil pět měsíců v nacistické cele smrti. Dokument uvede sám jeho autor Stanislav Motl.
Semináře Česko-slovenské vztahy již 28 let svádějí dohromady historiky, archiváře a učitele. Letos se již podruhé sejdou nad tématem Člověk a moc. Hovořit se bude o hospodářském a sociálním vývoji a jeho dopadu na nálady a chování obyvatelstva v protektorátu Čechy a Morava, ve Slovenské republice, v Říšské župě Sudety a dalších odtržených československých území v letech 1938/39–1945.
Odborníci z univerzit a dalších institucí z celé republiky přednesou na půdě Technické univerzity v Liberci ve dnech 22.–24. srpna příspěvky s názvy „Arizace v protektorátu Čechy a Morava“, „Proměna postavení služek v protektorátních středostavovských domácnostech“ či „Hospodářská a sociální politika v Podkarpatské Rusi“.
Na programu je i exkurze, tentokrát do Budyšína a Ochranova, filmový blok a workshopy. Jejich tématem budou nucené práce či výuka pod nacistickým dohledem.
Seminář zahájí ve středu 22. srpna v Oblastní galerii Liberec novinář, spisovatel a dokumentarista Stanislav Motl. Uvede tu svůj dokumentární snímek Čekání na smrt, který vychází z jeho knihy Svědek z cely smrti. Kniha i snímek popisují příběh studenta gymnázia Bořivoje Bartoníčka, který strávil pět měsíců v nacistické cele smrti v Plőtzensee a ve věznici Brandenburg.
„Tady tajně, z okénka své cely, pozoroval tehdejšího prominentního kata Rőtgera, který se připravoval na popravy,“ píše Stanislav Motl v anotaci k dokumentu.
Promítání začíná v Oblastní galerii Liberec v 16.30 hodin, následovat bude diskuze s autorem.
„Součástí filmové zpovědi je také mapování poválečných osudů tehdejších katů, státních zástupců a soudců Lidového soudu v Berlíně, který vynesl rozsudky také nad několika tisíci Čechy,“ pokračuje anotace k dokumentu Čekání na smrt.
Česko-slovenské vztahy pořádají katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TU v Liberci, Vzdělávací nadace Jana Husa a Ústav pro studium totalitních režimů pod patronací Česko-slovenské komise historiků, za spolupráce s Národním archivem a Oblastní galerií Liberec.
-pir-
Další články v rubrice
»Havel nám stále chybí«
Čtyři tisíce dní byl Ladislav Špaček jedním z nejbližších lidí prezidenta Václava Havla. Z pozice prezidentova tiskového mluvčího nechyběl u klíčových rozhodnutí i podpisů smluv, jako první věděl o Havlových těžkých zdravotních stavech nebo o...
Proč se nebát umělé inteligence? Kniha se stopou z TUL, jež boří mýty
Pokud máte stále strach z AI, možná vám jej pomůže zahnat kniha Proč se nebát umělé inteligence? Spolu s odborníky na jednotlivé oblasti AI se na knize editorsky i autorsky podílel Michal Trčka z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL.
Vlčí máky v kampusu vyrostly na počest válečných hrdinů a veteránů
Pole vlčích máků vykvetlo v univerzitním kampusu jako připomínka Dne válečných veteránů a hrdinů, kteří bojovali za svobodu a demokracii. V pondělí 11. listopadu rudé květy nejen sázeli, ale i kupovali studenti i zaměstnanci univerzity a přispěli...
