pátek 15. listopad 2019   |   O nás   |   RSS   |   Mapa stránek   |   Přihlásit se   |   Kontakt
Úvod > Rubriky > Univerzita > Čestné doktoráty naší univerzity převzali Miroslav Masák a Michael Schmidt-Salomon

Čestné doktoráty naší univerzity převzali Miroslav Masák a Michael Schmidt-Salomon

Rektor Miroslav Brzezina uděluje titul doctor honoris causa profesoru Masákovi (1).jpg
Rektor Miroslav Brzezina uděluje titul doctor honoris causa profesoru Masákovi. Foto: Radek Petrášek

U příležitosti 30. výročí sametové revoluce udělil rektor Miroslav Brzezina dva tituly doctor honoris causa a osm pamětních medailí Technické univerzity v Liberci.

Odvaha a její potřeba ve společnosti byla nosným tématem projevu Miroslava Brzeziny, kterým včera v aule zahájil slavnostní zasedání Vědecké rady TUL. Východiskem mu byla osobní zkušenost z revoluční Prahy roku 1989 – účast na vzpomínkovém shromáždění na Albertově i následující pochod na Národní třídu, kterých se jako mladý kantor se svými studenty zúčastnil.

„Studenti tenkrát projevili velkou odvahu. A nejen tenkrát. Mezi oceněnými je, bohužel in memoriam, i jeden z přímých účastníků protestů v roce 1939,“ připomněl rektor skrze osobnost Vojmíra Srdečného, laureáta Zlaté pamětní medaile TUL, spojité nádoby událostí roku 1939 a 1989.

„Prosadit novou stavbu televizního vysílače na vrcholu Ještědu jistě nebylo tenkrát, a patrně by nebylo ani dnes, jednoduché. Postoje při okupaci Liberce v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy a angažovanost při vzniku Občanského fóra v roce 1989 zcela jistě ukázaly na morální odvahu jednoho z navržených na udělení čestného doktorátu TUL,“ zmínil rektor Brzezina osudy a zásluhy architekta a angažovaného obhájce demokracie Miroslava Masáka.

„Druhý navržený je filozof. Hledá v dnešním komplikovaném světě odpovědi na palčivé problémy společnosti, které se týkají nás všech. Ať je to stanovení mezí tolerance, prosazování evolučního humanismu a další. I zde projevuje filozof odvahu, odvahu diskutovat a prosazovat pohled na svět, který není ani černý, ani bílý […] Dovolte mi vyslovit naději, že naše společnost bude mít dostatek odvážných, statečných a nebojácných lidí, kteří dokáží prosadit myšlenky moudrých,“ uvedl dále rektor v souvislosti s filozofickou prací Michaela Schmidt-Salomona. Poté přistoupil k udělení čestných doktorátů Technické univerzity v Liberci.

Galerie

prof. Ing. arch. Miroslav Masák

Po studiích architektury na ČVUT v Praze nastoupil v roce 1959 do libereckého Stavoprojektu, ve kterém působil až do roku 1989. Spolu s Karlem Hubáčkem a Otakarem Binarem založili v roce 1968 Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL). Dále založil unikátní Školku – samostatný ateliér čerstvých absolventů-architektů. V roce 1992 stál u vzniku České komory architektů, ve které byl v letech 1996–2000 členem představenstva a byl pověřen vedením úseku vzdělávání architektů. V letech 1994–2003 působil také jako externí pedagog Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Byl členem Vědecké rady Technické univerzity v Liberci.

 

Profesor Miroslav Masák je významným českým architektem, pedagogem, ale také bojovníkem za svobodu a demokracii. Jeho osoba je úzce spjata s historií libereckého ateliéru SIAL, který představoval od 60. let jeden z mála výrazných a osobitých proudů tehdejší české architektury.

Svůj život zasvětil nejen architektuře, ale také boji za demokracii. Během pražského jara se aktivně zapojil do některých společenských a politických akcí celostátního charakteru, podepsal Dva tisíce slov. V srpnu 1968 se aktivně účastnil organizování protiokupačních aktivit v Liberci. S Václavem Havlem a Janem Třískou, Jiřím Seifertem a dalšími stál v čele Centra odporu na liberecké radnici, v rozhlase i v televizi. Za své činy a postoje byl nucen v následujících letech snášet řadu perzekucí jak v osobním, tak i pracovním životě. Přes rizika s tím spojená udržoval nadále kontakty s Václavem Havlem a okruhem dalších lidí kolem něj.

Na podzim roku 1989 se angažoval při vzniku a činnosti Občanského fóra v Praze a také spoluzakládal Občanské fórum architektů (OFA), byl členem představenstva Akčního výboru OFA. V letech 1990–1991 byl poradcem prezidenta Václava Havla.
Jeho zásluhy o rozvoj demokracie, houževnatý postoj v boji proti totalitě a bezpráví a jeho přínos pro architekturu nejen v Čechách, ale i ve světě byly oceněny při příležitosti 30. výročí sametové revoluce.

Profesor Masák včera po převzetí titulu doctor honoris causa řekl: „Současná společnost spěje k fragmentaci, tíhne k rozmanitosti, k rozlámanému světu a od nás architektů vyžaduje stavby formálně velmi výstřední, architektonické události, které samy jsou funkcí stavby. Nám taková tendence příliš sympatická nebyla. Už Walter Gropius před sto lety zdůrazňoval, že završená stavba se obrací k celému člověku, ne jen k estetickému pozorovateli, a náš současník, chilský architekt Aravena napsal, že tvořit je málo, že nezbytná je osobní angažovanost architekta, který se nestará jen o vynikající design, ale především o smysl záměru a o jeho společenskou prospěšnost. Podobnými názory se řídila práce našeho libereckého ateliéru a i naše pozdější pedagogická praxe.“

Galerie

Dr. phil. Michael Schmidt-Salomon

V letech 1992 až 2001 pracoval jako vědecký asistent a lektor na Univerzitě v Trevíru. V roce 2002 začal přednášet na Institutu D'Etudes Educatives et Sociales (IEES) v Lucemburku. Od roku 1999 do roku 2007 byl  redaktorem časopisu MIZ (Současné materiály a informace: Politický časopis pro ateisty a nespravedlivé). V letech 2001–2005 působil jako výkonný ředitel PR kanceláře Held & Salomon, v roce 2004 se stal členem představenstva Nadace Giordano Bruno. V následujících letech se podílel na činnosti výzkumného týmu „World Views" v Německu, působí jako zaměstnanec humanistické tiskové služby hpd.de a jako člen výboru Darwin Yeare.

 

Doktor Michael Schmidt-Salomon je spisovatelem a filozofem na volné noze. Hlavní náplní jeho práce jsou vědní teorie, antropologie, estetika, teorie společnosti, futurologie, praktická etika, náboženská kritika a ideologická kritika. O jeho činnosti vypovídá rozsáhlá publikační činnost. Podle Global Thought Leader Index je jedním z nejvlivnějších myslitelů v německy mluvícím světě.

Jeho hlavním oborem je evoluční filosofie, zohledňující výsledky biologie, psychologie a kognitivní neurologie posledních dekád. Jeho doménou je etika a politická filosofie. Obě disciplíny se u něho spojují pod pojmem „evoluční humanismus", dnes již pracovním termínem evoluční etiky. Evoluční perspektiva mu zároveň umožňuje neotřelý pohled na dějiny filosofie, neuzavírající se do klauzury odbornosti. Inovativní teoretická báze ústí v praktickou etiku a politické poradenství, vymezující hranice tolerance v tom smyslu, co může a co už nesmí být tolerováno. V době významných změn v evropském politickém klimatu jde o inspirativní a ucelený ideový koncept demokratické společnosti, opírající se programově o ústavnost a osvícenské tradice evropské kultury.

Vyzývá k „náboženskému odzbrojení“ zaručujícímu nejen svobodu vyznání, ale také a především svobodu vědeckého poznání, na němž stojí hodnoty evropského osvícenství od dob antického Řecka po současnou vědu, včetně antropologicky fundované etiky.

Doktor Schmidt-Salomon je mezinárodně uznávanou osobností, která se velkou měrou zasloužila o hledání odpovědí na palčivé problémy současné společnosti. Nebojí se upozorňovat na problémy, které většinovou společnost trápí, z různých úhlů pohledu, je významným obhájcem svobody vědeckého bádání. Je tak zastáncem principů a hodnot, které jsou blízké univerzitnímu prostředí a o které se zasazuje i Technická univerzita v Liberci.

Na včerejším slavnostním zasedání doktor Schmidt-Salomon uvedl: „Pevně věřím, že se česká společnost v nadcházejících letech nenakazí navýsost nebezpečným trendem k identitárnímu vyčlenění vlastní skupiny od ,druhýchʻ – prý patřících k nesprávnému národu, etniku nebo náboženství. Toto je dle mého názoru úkol především pro všechny školy a univerzity, neboť stejně jako je originalita výrazem nedostatečné znalosti literatury, tak i nacionalismus, etnocentrismus a fundamentalismus jsou vyjádřením nedostatku odborné znalosti. […] Přesně zde se totiž nalézá rozhodující klíč ke zvládnutí velkých výzev, před nimiž jako světové společenství stojíme: čím lépe lidé pochopí evoluční perspektivu, která je základem vědeckého světonázoru, tím spíše pochopí, že ,národyʻ a ,náboženstvíʻ jsou pouze dočasnými sociálními konstrukty zakrývajícími fundamentální podstatu života a že nás lidi mnohem více věcí spojuje, než rozděluje.“

Galerie

Pamětní medaile TUL pro osm osbností

Rektor Miroslav Brzezina taktéž na návrh Vědecké rady TUL udělil včera Zlatou, Stříbrné a Bronzové pamětní medaile.

Zlatou medaili, in memoriam, získal PhDr. Vojmír Srdečný. Převzala ji jeho přítelkyně Jana Folprechtová.

Za významný přínos k rozvoji volnočasového vzdělávání dětí a mládeže na TUL, obecně označovaného jako Dětská univerzita, byla stříbrná pamětní medaile udělena Ing. Miloši Hernychovi.

Za prohlubování a rozvoj spolupráce s tuzemskými i zahraničními institucemi a za zásluhy o rozvoj univerzity převzala Stříbrnou pamětní medaili TUL RNDr. Alena Kopáčková, Ph.D.

Za dlouhodobě dosahované mimořádné pracovní výsledky a přínos k rozvoji univerzity udělil rektor Bronzové pamětní medaile TUL:

prof. RNDr. Jaromíru Antochovi, CSc.,

RNDr. Kláře Císařové, Ph.D.,

prof. RNDr. Ivanovi Netukovi, DrSc.,

Mgr. Zdeňku Peldovi a

prof. PhDr. Oldřichu Uličnému, DrSc.

Pokračováním slavnostního odpoledne byla přednáška Michaela Schmidt-Salomona o evolučním humanismu s názvem „Evoluce je všude kolem nás“.

Radek Pirkl

Foto: Radek Petrášek

Další články v rubrice

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
Tuni360v15-www
 
 
 
 
 
TUL
www.facebook.com/TUL.cz
www.youtube.com/user/TULiberec
Universitas
Český rozhlas sever

Stránky T-UNI vznikly za podpory projektu Copernic, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0059, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

ESF - Investice do vzdělání